90. díl: Srážková daň u části příjmů končí. Co se změní od roku 2027?

Zdanění některých přivýdělků se od roku 2027 výrazně změní. Srážkovou daň u vybraných příjmů ze závislé činnosti nahradí zálohová daň. Zjistěte, koho se změna týká, co přinese zaměstnavatelům a zda kvůli ní budete muset podávat daňové přiznání.

Co je to srážková daň a kdy se zruší?

Srážková daň neboli daň z příjmů vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně je formou daně z příjmů, která je vybíraná srážkou přímo u zdroje příjmů. Zaměstnanec tedy dostává čistý příjem po zdanění. Sraženou daň poté plátce daně (zaměstnavatel) odvádí místně příslušnému finančnímu úřadu.

Jde zpravidla o daň konečnou, takže se tyto příjmy běžně nezahrnují do ročního zúčtování daně ani neuvádějí v daňovém přiznání. Zároveň ale nelze uplatnit daňové slevy a odečitatelné položky – poplatník si pro jejich uplatnění musí podat daňové přiznání.

Srážková daň se v roce 2026 uplatňuje mimo jiné u zaměstnanců, kteří u zaměstnavatele nepodepsali Prohlášení k dani (tzv. růžový formulář), pokud jejich příjem z DPP u jednoho zaměstnavatele nedosáhne 12 000 Kč měsíčně, tedy činí nejvýše 11 999 Kč. U zaměstnání malého rozsahu, například některých DPČ, jde o příjem do 4 499 Kč měsíčně u jednoho zaměstnavatele. Po překročení těchto limitů se příjmy daní zálohovou daní.

Reklama

Rušení srážkové daně je rozděleno do dvou fází:

• Od 1. ledna 2026 se týká odměn členů orgánů právnických osob, kteří jsou daňovými nerezidenty.
• Od 1. ledna 2027 dochází ke zrušení srážkové daně u příjmů ze závislé činnosti podle § 6 odst. 4 ZDP, tedy typicky u podlimitních příjmů z DPP a u zaměstnání malého rozsahu.

Co nahradí srážkovou daň od roku 2027?

Srážkovou daň nahradí klasická zálohová daň z příjmů, která má stejné sazby 15 % a 23 %, ale funguje odlišně jak na straně zaměstnance, tak i zaměstnavatele.

Jaké má zrušení srážkové daně dopady na zaměstnavatele?

U příjmů ze závislé činnosti podle § 6 odst. 4 ZDP, které se v roce 2026 zdaňují srážkovou daní, budete od roku 2027 odvádět zálohu na daň. To mimo jiné znamená, že už nebudete muset tyto dva způsoby danění rozlišovat.

Zaměstnancům budete strhávat z výplaty zálohu na daň ve výši 15 %, případně 23 % u příjmů nad zákonný limit. Slevy na dani a odečitatelné položky budete při výpočtu čistého příjmu zohledňovat pouze v případě, že u vás zaměstnanec podepíše Prohlášení k dani. Pro každého zaměstnance, který o to požádá a splní zákonné podmínky, připravíte roční zúčtování daně za předchozí rok. Na jeho základě vznikne poplatníkovi přeplatek, nebo nedoplatek na dani z příjmu. Ten zohledníte ve výplatě.

Současně vám zanikne povinnost podávat roční vyúčtování srážkové daně. Příjmy zaměstnanců budete vykazovat prostřednictvím JMHZ.

Co musejí v souvislosti se zrušením srážkové daně udělat zaměstnanci?

Zrušení srážkové daně se dotkne hlavně některých dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti. Zaměstnavatel odvádí zálohy na daň měsíčně, takže v tomto ohledu se nic nemění a poplatník bude dostávat již zdaněnou odměnu. Nemění se ani sazba daně. Hlavní změnou je skutečnost, že zálohová daň nemusí být konečná a příjmy se nově stanou dílčím základem daně.

To znamená, že daň bude potřeba v některých případech po skončení zdaňovacího období vypořádat prostřednictvím ročního zúčtování nebo daňového přiznání. Zákon zároveň zavádí mechanismus, který brání automatickému vzniku povinnosti podat daňové přiznání jen kvůli malým příjmům, například z dohod.

Kdy musíte podat daňové přiznání?

Od roku 2027 se sice i některé dosud srážkově daněné příjmy, například podlimitní příjmy z DPP, budou zdaňovat zálohou na daň, zákon ale umožňuje tyto příjmy za splnění stanovených podmínek do daňového přiznání nezahrnout.

Povinnost podat daňové přiznání proto bude nadále vyplývat především z obecných pravidel pro podání přiznání – například ze souběhu příjmů ze zaměstnání, který neumožňuje roční zúčtování, nebo z dalších zdanitelných příjmů nad zákonný limit.

Kdy se vyplatí podat daňové přiznání dobrovolně?

I když máte nízké příjmy a nevznikne vám povinnost podat daňové přiznání, může to být výhodné. V daňovém přiznání totiž můžete uplatnit odečitatelné položky a slevy na dani. Pokud vám vznikne přeplatek na dani, můžete požádat finanční úřad o jeho vrácení.