89. díl: Paušální daň 2026: časté situace a omyly z praxe
Hlavním důvodem pro zavedení paušální daně bylo snížení administrativní zátěže pro drobné OSVČ. Fyzická osoba, jejíž daň je za kalendářní rok rovna paušální dani, nemá totiž povinnost podávat daňové přiznání ani přehledy. Musí si ale hlídat splnění podmínek. Co se stane, když podmínky přestanete splňovat a jaké další situace mohou v paušálním režimu nastat?
Výše paušálních záloh 2026
Pro rok 2026 jsou paušální zálohy stanoveny ve výši:
- 9 984 Kč měsíčně pro 1. pásmo paušální daně,
- 16 745 Kč měsíčně pro 2. pásmo paušální daně,
- 27 139 Kč pro 3. pásmo paušální daně.
Podrobný rozpis, z čeho se platba pro jednotlivá pásma skládá, a také limit příjmů pro jednotlivá pásma, najdete v naší tabulce:
| Popis | 1. pásmo | 2. pásmo | 3. pásmo |
| Záloha na důchodové pojištění | 6 578* | 8 191 | 12 527 |
| Záloha na zdravotní pojištění | 3 306 | 3 591 | 5 292 |
| Záloha na daň z příjmů | 100 | 4 963 | 9 320 |
| Paušální záloha celkem | 9 984 Kč | 16 745 Kč | 27 139 Kč |
| Limit příjmů – zemědělské podnikání, řemeslná živnost – min. 75 % celkových příjmů | 2 mil. Kč | – | – |
| Limit příjmů – ostatní živnosti – min. 75 % celkových příjmů | 1,5 mil. Kč | 2 mil. Kč | – |
| Limit příjmů – ostatní činnosti | 1 mil. Kč | 1,5 mil. Kč | 2 mil. Kč |
* minimální záloha 5 720 Kč zvýšená o 15 %.
Podle čeho se určují pásma paušální daně?
To, do jakého spadáte pásma paušální daně, se řídí tím, z jaké činnosti pochází minimálně 75 % všech vašich celkových příjmů a jaké máte celkové příjmy z podnikání.
Zákon o daních z příjmů rozlišuje 3 kategorie příjmů podle toho, z jaké pochází činnosti:
- Minimálně 75 % příjmů pochází ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z živnostenského podnikání řemeslného – v tomto případě je poplatník až do limitu 2 mil. Kč za rok v 1. pásmu paušální daně.
- Minimálně 75 % příjmů pochází z ostatního živnostenského podnikání (kromě řemeslného) – do příjmů ve výši 1,5 mil. Kč je poplatník v 1. pásmu paušální daně; pokud jeho příjmy přesáhnou 1,5 mil. Kč za rok, je do limitu 2 mil. Kč v 2. pásmu paušální daně.
- Ostatní podnikání – jde např. o příjmy sportovců, umělců, autorské honoráře, podnikání podle zvláštních předpisů bez živnostenského listu (např. lékaři, lékárníci, advokáti, notáři, daňoví poradci, exekutoři, auditoři, soudní znalci a tlumočníci apod.) – příjem do 1 mil. Kč – 1. pásmo paušální daně, příjem 1–1,5 mil. Kč – 2. pásmo paušální daně, příjmy 1,5–2 mil. Kč – 3. pásmo paušální daně.
V případě paušální daně se nepřiřazuje pásmo pro každou činnost, jako je tomu v případě využití paušálních výdajů, ale rozhoduje činnost, ze které je minimálně 75 % celkových příjmů.
Příklad 1
OSVČ měla v roce 2025 příjmy 1,4 mil. Kč. 1,2 mil. Kč měla z živnostenského podnikání volné činnosti – marketingové poradenství a 200 tisíc Kč měla z autorských honorářů. Do jakého pásma paušální daně by měla vstoupit pro rok 2026 a jak velkou paušální zálohu bude platit?
Více než 75 % celkových příjmů pochází z živnostenského podnikání, takže při příjmech do 1,5 mil. Kč může vstoupit do 1. pásma paušální daně. Paušální záloha pro rok 2026 bude činit 9 984 Kč.
Příklad 2
Fyzická osoba podnikající jako advokát – podnikání podle zvláštní předpisů zahajuje v roce 2026 činnost. Předpokládá, že bude mít za rok 2026 příjmy ve výši 1,3 mil. Kč. Do jakého pásma paušální daně by měl vstoupit a jak velkou bude platit paušální zálohu?
Pokud více než 75 % celkových příjmů pochází z jiného podnikání, tak při ročním příjmů 1,3 mil. Kč spadá pod 2. pásmo paušální daně. Při zahájení podnikání ale může vstoupit i do 1. pásma paušální daně a podle skutečných příjmů za rok 2026 buď doplatit rozdíl mezi 1. a 2. pásmem, nebo podat daňové přiznání. Paušální záloha pro rok 2026 pro 1. pásmo činí 9 984 Kč měsíčně, pro 2. pásmo 16 745 Kč měsíčně.
Zároveň pro něj ale neplatí nižší důchodové pojištění pro OSVČ v roce zahájení činnosti a dvou následujících letech. Paušální zálohu platí všechny OSVČ ve stejné výši a nemohou využít zvýhodnění pro začínající OSVČ, vedlejší činnost nebo pro poživatele starobního důchodu.
Změna pásma paušální daně
Při vstupu do paušálního režimu poplatník oznámí Finančnímu úřadu, jaké si zvolil pásmo paušální daně. Při volbě pásma je možné vyjít z příjmů za předchozí rok. Začínající OSVČ buď vycházejí z výše předpokládaných příjmů, nebo prostě vstoupí do 1. pásma paušální daně. Co když ale pak skutečná výše příjmů bude vyšší, než odpovídá zvolenému pásmu, nebo naopak nižší? Zákon s tím počítá a nabízí dvě možnosti řešení:
- Do 10. ledna následujícího roku podat Oznámení o jiné výši paušální daně. A poté do 1. 4. doplatit rozdíl mezi nižší a vyšší paušální zálohou za všech 12 měsíců kalendářního roku. V případě přechodu do nižšího pásma lze požádat o vrácení přeplatku.
- Nepodáte v termínu Oznámení o jiné výši paušální daně a vznikne vám povinnost podat za daný kalendářní rok daňové přiznání a přehledy OSVČ.
Příklad 3
Advokát z předchozího příkladu vstoupil pro rok 2026 do 1. pásma paušální daně a platil měsíční paušální zálohu 9 984 Kč, tj. 119 808 Kč za rok. Za rok 2026 měl skutečné příjmy z podnikání ve výši 1,4 mil. Kč, což odpovídá 2. pásmu paušální daně. Jak má dále postupovat?
Poplatník má dvě možnosti. První možnost je podat do 11. 1. 2027 (termín je 10. ledna následujícího roku; jelikož 10. 1. 2027 připadá na víkend, posouvá se termín na 11. 1. 2027) na finanční úřad formulář Oznámení o jiné výši paušální daně a současně do 1. 4. 2027 (v den splatnosti již musí být platba připsána na účtu finančního úřadu) uhradit rozdíl mezi 1. a 2. pásmem paušální daně, tj. (12 * 16 745) – 119 808 = 81 132 Kč. Pokud poplatník nepodá nebo nestihne podat do 11. 1. 2027 Oznámení o jiné výši paušální daně, vzniká mu povinnost podat za rok 2026 daňové přiznání a přehledy OSVČ na sociální a zdravotní pojištění. V daňovém přiznání může uplatnit výdaje v paušální výši 40 % z příjmů nebo skutečné výdaje.
Příklad 4
OSVČ podnikající na základě živnostenského oprávnění – IT specialista měl v roce 2025 příjmy ve výši 1,8 mil Kč. V roce 2026 proto vstoupil do 2. pásma paušální daně a platil celý rok 2026 paušální zálohu ve výši 16 745 Kč měsíčně, tj. 200 940 Kč ročně. Jeho skutečné příjmy z podnikání v roce 2026 činily 1,4 mil. Kč. Může pro rok 2026 ještě přestoupit do 1. pásma paušální daně?
Ano, pokud podá do 11. 1. 2027 Oznámení o jiné výši paušální daně a oznámí pro rok 2026 změnu paušálního pásma na 1. Současně mu vznikne přeplatek ve výši 81 132 Kč, o jehož vrácení může požádat finanční úřad. Pozor, o vrácení přeplatku musí poplatník požádat. Finanční úřad nevrací přeplatek automaticky.
Zaměstnání a paušální daň
Poplatník v paušálním režimu nesmí mít příjmy ze zaměstnání, aby se jeho daň za rok rovnala paušální dani. Jedinou výjimku představují příjmy ze zaměstnání zdaněné srážkovou daní. Jde například o příjem z dohody o provedení práce do limitu 11 999 Kč, ale pouze za podmínky, že poplatník u zaměstnavatele nepodepsal prohlášení poplatníka a zaměstnavatel mu z odměny sráží daň zdaněnou srážkou.
Splnění podmínky se u poplatníka posuzuje za celý kalendářní rok, nikoliv pouze za část roku, kdy měl příjmy z podnikání.
Příklad 5
Fyzická osoba měla v měsících 1–8/2026 příjmy z podnikání – byla poplatníkem v paušálním režimu. Poté přerušila 31. 8. 2026 podnikání a od 1. 9. 2026 nastoupila do zaměstnání v pracovním poměru. U zaměstnavatele poplatník podepsal prohlášení poplatníka a zaměstnavatel mu sráží zálohu na daň. Jiné příjmy v roce 2026 poplatník neměl. Má povinnost podávat daňové přiznání za rok 2026?
Ano, poplatník má povinnost za rok 2026 podat daňové přiznání, ve kterém zdaní příjmy z podnikání i ze zaměstnání. Současně podá na Finanční úřad Oznámení o ukončení paušálního režimu ve zdaňovacím období (kalendářním roce) z důvodu přerušení, popř. ukončení samostatné činnosti – podnikání.
Pokud by podnikání nepřerušil a pokračoval by v podnikání při zaměstnání, má povinnost až do konce zdaňovacího období 2026 platit paušální zálohy. Ty pak zohlední v podávaném daňovém přiznání a přehledech OSVČ na sociální a zdravotní pojištění jako zaplacené zálohy. Pro rok 2027 může podat Oznámení o dobrovolném vystoupení z paušálního režimu.
Příklad 6
Poplatník fyzická osoba má příjmy z podnikání a využívá paušální režim. Kromě toho má v roce 2026 pouze příjmy z dohody o provedení práce (DPP) do 11 999 Kč měsíčně. Jaký bude mít vliv na paušální režim, jestli v zaměstnání podepíše nebo nepodepíše prohlášení poplatníka?
Pokud nepodepíše prohlášení poplatníka, bude mu zaměstnavatel srážet z odměny na DPP do 11 999 Kč měsíčně srážkovou daň 15 %. Jeho daň za rok 2026 bude rovna paušální dani a nemá povinnost podávat daňové přiznání.
Pokud v zaměstnání podepíše prohlášení poplatníka, nebude mu zaměstnavatel srážet srážkovou daň. Poruší podmínku pro paušální režim – má příjmy ze zaměstnání. Za rok 2026 mu vznikne povinnost podat daňové přiznání, ve kterém zohlední jak příjmy z podnikání, tak ze zaměstnání – DPP.
Péče o dítě a paušální daň
Paušální záloha je stejná pro všechny OSVČ. Liší se pouze pro jednotlivá pásma. Nijak ale nezohledňuje snížení vyměřovacího základu na důchodové pojištění u začínající OSVČ v roce zahájení činnosti a následujících dvou letech, vedlejší činnosti ani snížení pro poživatele starobních důchodů. OSVČ, které splňují podmínky pro vedlejší činnost, případně jiné snížení platby důchodového pojištění, by měly dobře zvážit vstup do paušálního režimu.
Příklad 7
OSVČ vstoupila pro rok 2026 do paušálního režimu. V březnu 2026 se jí narodilo dítě a čerpá rodičovský příspěvek. Dobrovolné nemocenské si OSVČ neplatila, takže jí nevznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství. OSVČ by si ráda ponechala podnikatelskou činnost aktivní (nechce přerušit podnikání) pro příležitostné podnikání. Může platit nižší zálohy jako podnikatelka na vedlejší činnost? Může pro rok 2026 vystoupit z paušálního režimu z důvodu vzniku vedlejší činnosti?
Paušální režim nerozlišuje hlavní a vedlejší činnost. Všechny OSVČ platí stejnou paušální zálohu. OSVČ musí platit paušální zálohu v plné výši i v měsících, kdy splňuje důvody pro vedlejší činnost. Přestat platit paušální zálohu může pouze při přerušení nebo ukončení samostatné činnosti.
Rovněž nemůže paušální režim pro rok 2026 ukončit jen proto, že jí vznikl nárok na vedlejší činnost. Dobrovolné vystoupení z paušálního režimu je možné až od 2027. Pro rok 2026 může paušální režim ukončit pouze ze zákonných důvodů, např. pokud má příjmy z kapitálového majetku, nájmu a ostatní příjmy ve výši 50 000 Kč za rok nebo má příjmy ze zaměstnání krom příjmů zdaněných srážkovou daní.
Stejný problém vzniká i v případě nemoci. A to i když OSVČ čerpá nemocenskou z dobrovolného nemocenského pojištění OSVČ. I tak má povinnost platit i nadále každý měsíc paušální zálohu. Jedinou možností je přerušení podnikání po dobu nemoci.
Jak postupovat, když se stanete plátcem DPH?
Povinnost podat daňové přiznání vznikne poplatníkovi, který se stane plátcem daně z přidané hodnoty nebo mu vznikne registrační povinnost plátce DPH. Může být ale identifikovanou osobou.
Příklad 8
Poplatník fyzická osoba je v roce 2026 v paušálním režimu. Podává DPH jako identifikovaná osoba. V roce 2026 překročí obrat pro účely DPH 2 mil. Kč, ale nepřekročí do konce roku 2026 obrat 2 536 500 Kč. Vznikne mu povinnost registrovat se jako plátce DPH, ale plátcem se stává ze zákona až od 1. 1. 2027. Jak bude postupovat?
Do konce roku 2026 platí paušální zálohy. Jelikož mu za rok 2026 vznikla registrační povinnost jako plátce DPH, musí za rok 2026 podat daňové přiznání. Podávání DPH jako identifikovaná osoba nebrání tomu být v paušálním režimu. I když se plátcem stává až od roku 2027, tak registrační povinnost vznikla už ve 2026. Proto musí podat za rok 2026 daňové přiznání. Zaplacenou paušální zálohu uplatní jako zálohu na daň z příjmů a na pojistné na sociální a zdravotní pojištění. Současně podá Oznámení o ukončení paušálního režimu. V roce 2027 již není v paušálním režimu.
Co se stane, pokud překročíte limit příjmů z kapitálového majetku, nájmu a ostatních příjmů?
Poplatník v paušálním režimu nesmí mít příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmu a ostatní příjmy vyšší než 50 000 Kč za rok kromě příjmů osvobozených od zdanění nebo zdaněných srážkou. Přičemž se všechny uvedené příjmy do limitu sčítají.
Posuzuje se výše příjmů před snížením o jakékoliv výdaje. Poplatník v paušálním režimu, který překročí limit příjmů, má povinnost podat daňové přiznání. Pokud neoznámí do 11. 1. 2027 dobrovolné ukončení paušálního režimu, zůstává pro rok 2027 v paušálním režimu.
Příklad 9
Fyzická osoba podnikající na základě živnostenského oprávnění je v roce 2026 poplatníkem v paušálním režimu v 1. pásmu. Příjmy z podnikání měla v roce 2026 ve výši 1,4 mil. Kč. Kromě toho měla v roce 2026 tyto příjmy:
- úroky z podnikatelského účtu nezdaněné srážkovou daní – příjem dle § 8 z kapitálového majetku ve výši 2 000 Kč za rok,
- úroky z osobního spořicího účtu zdaněné srážkovou daní ve výši 5 000 Kč,
- příjmy z prodeje cenných papírů 50 000 Kč – ostatní příjmy dle § 10 – osvobozeno z důvodu příjmů z prodeje cenných papírů do 100 000 Kč za rok,
- příjmy z nájmu 180 000 Kč, skutečné výdaje 150 000 Kč, tj. základ daně z nájmu 30 000 Kč.
Má povinnost podat za rok 2026 daňové přiznání? Zůstává v roce 2027 v paušálním režimu?
Fyzická osoba splnila výši příjmů z podnikání pro 1. pásmo, tedy 1,5 mil. Kč u živnostenského podnikání.
Dále testujeme podmínku příjmů do 50 000 Kč za rok z kapitálového majetku, nájmu a ostatní příjmy. Do limitu se nepočítají příjmy zdaněné srážkou (úroky z osobního spořicího účtu zdaněné srážkovou daní ve výši 5 000 Kč) a příjmy osvobozené (příjmy z prodeje cenných papírů 50 000 Kč). Do limitu počítáme:
- úroky z podnikatelského účtu nezdaněné srážkovou daní – příjem dle § 8 z kapitálového majetku ve výši 2 000 Kč za rok,
- příjmy z nájmu 180 000 Kč.
Celkové příjmy z kapitálového majetku, nájmu a ostatní příjmy činí 182 000 Kč (2 000 Kč + 180 000 Kč). Do limitu se posuzují příjmy před odečtením výdajů. Proto posuzuje příjmy z nájmu, nikoliv výši zisku z nájmu.
Poplatník má povinnost za rok 2026 podat daňové přiznání, ve kterém zohlední kromě příjmů z podnikání rovněž úroky z podnikatelského účtu a příjmy z nájmu. Pokud nepodá Oznámení o dobrovolném vystoupení z paušálního režimu, zůstává pro rok 2027 poplatníkem v paušálním režimu.
Shrnutí
Zavedení paušální daně pro OSVČ má za hlavní cíl snížení administrativní zátěže. Fyzické osoby v tomto režimu, které splní podmínky, nemají povinnost podávat daňové přiznání ani přehledy OSVČ na sociální a zdravotní pojištění.
Režim je rozdělen do tří pásem, přičemž do konkrétního pásma spadá poplatník na základě toho, z jaké činnosti pochází minimálně 75 % jeho celkových příjmů a jaká je celková výše těchto příjmů. Měsíční paušální zálohy pro rok 2026 činí 9 984 Kč pro 1. pásmo, 16 745 Kč pro 2. pásmo a 27 139 Kč pro 3. pásmo.
Je klíčové, aby si poplatníci v paušálním režimu hlídali splnění podmínek, neboť při jejich porušení vzniká povinnost podat daňové přiznání a přehledy OSVČ. Mezi hlavní situace, které tuto povinnost vyvolávají, patří:
- Překročení nebo snížení příjmů nad rámec zvoleného pásma, pokud poplatník do 10. ledna následujícího roku nepodá Oznámení o jiné výši paušální daně.
- Získání příjmů ze zaměstnání, s jedinou výjimkou příjmů zdaněných srážkovou daní (např. DPP do 11 999 Kč bez podepsaného prohlášení poplatníka).
- Vznik registrační povinnosti plátce DPH nebo stanovení se plátcem DPH.
- Překročení limitu 50 000 Kč za rok u příjmů z kapitálového majetku, nájmu a ostatních příjmů (kromě osvobozených nebo zdaněných srážkou).
Je nutné si uvědomit, že paušální daň nezohledňuje zvýhodnění pro začínající OSVČ, vedlejší činnost ani poživatele starobního důchodu; všechny OSVČ platí paušální zálohu ve stejné výši pro dané pásmo. Poplatníci, kterým vznikl nárok na vedlejší činnost, nemohou z tohoto důvodu paušální režim během roku ukončit. Při porušení podmínek, které nevyžadují ukončení režimu (např. překročení limitu 50 000 Kč u ostatních příjmů), poplatník sice podá daňové přiznání, ale v paušálním režimu pro následující rok zůstává, pokud dobrovolně neoznámí vystoupení.
Autor: Zuzana Bartůšková – daňový poradce ev. č. 4960, jednatel BKP FINANCE s.r.o. – https://www.bkpfinance.cz.
