Zaměstnanecké akcie prakticky: jak se daní podle nových pravidel?

Daňová úprava zaměstnaneckých akcií prošla během několika posledních let řadou výrazných změn. Tyto změny přinesly do již tak složité problematiky další otázky ohledně správného postupu zdanění příjmu na straně zaměstnance.

Zdanění zaměstnaneckých akcií na straně zaměstnance

Zaměstnanci vznikají v souvislosti s tím, že mu zaměstnavatel poskytne akcie, různé druhy příjmů, které je potřeba správně daňově posoudit. V praxi se vyskytují na straně zaměstnance tyto druhy příjmů:

1. Nepeněžní příjem zaměstnance v podobě toho, že získal akcie za nižší cenu, než je jejich běžná tržní cena, nebo dokonce zcela zdarma – příjmem je částka, kterou zaměstnanec získal nebo, chceme-li, „uspořil“ tím, že za akcie nemusel zaplatit jejich plnou tržní cenu.
2. Příjem získaný z držby akcií v podobě podílů na zisku nebo vyplacených dividend.
3. Příjem z prodeje akcií – pokud se je po nějaké době rozhodne zaměstnanec prodat.

Reklama

Nepeněžní příjem zaměstnance v podobě rozdílu mezi tržní cenou akcie a cenou, za kterou ji zaměstnanec získal

V zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), § 6 odst. 3 se dozvíme, že zdanitelným příjmem zaměstnance je částka, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnuté plnění nižší, než je cena určená podle zákona upravujícího oceňování majetku nebo cena, kterou účtuje jiným osobám. To znamená, že příjmem zaměstnance je rozdíl mezi tržní cenou akcie a částkou, za kterou ji zaměstnanec získal.

Sleva se coby nepeněžní příjem zahrne do mzdy za měsíc, ve kterém zaměstnanec akcii obdržel. Zaměstnavatel srazí zaměstnanci daň z příjmů a rovněž odvede sociální a zdravotní pojištění.

Příklad

Zaměstnavatel poskytne v měsíci září 2026 zaměstnanci své akcie za zvýhodněnou cenu 10 000 Kč. Tržní cena akcií činí 15 000 Kč. Jak bude příjem zdaněn?

Zaměstnanci se ve mzdě za 9/2026 zdaní nepeněžní příjem z rozdílu tržní ceny akcií a částky, kterou za akcie zaplatil, tj. 15 000 Kč – 10 000 Kč = 5 000 Kč. Tento příjem se zdaní jako nepeněžní příjem v rámci mezd za 9/2026. Zaměstnavatel odvede z částky 5 000 Kč rovněž sociální a zdravotní pojištění za zaměstnance i za zaměstnavatele.

Jiná situace ale je, pokud zaměstnanec obdrží nikoliv rovnou akcii, ale pouze opci (oprávnění) k budoucímu zvýhodněnému nákupu akcií. Poskytnutí opce ještě samo o sobě nepředstavuje zdanitelný příjem pro zaměstnance. Zdanitelný příjem zaměstnanci vznikne až v okamžiku, kdy opci využije k nákupu akcií za zvýhodněnou cenu.

Tento postup potvrzuje i Pokyn GFŘ D-59 k § 6 odst. 3 bod 1.: „Za příjem ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. d) a odst. 3 zákona se považuje majetkový prospěch, který zaměstnanci plyne až v okamžiku uplatnění opce, nikoliv při jejím poskytnutí; výše příjmu se stanoví jako rozdíl mezi vyšší obvyklou cenou akcií v okamžiku uplatnění opce a jejich nižší sjednanou kupní cenou.“ O zdanění a odvod pojistného v okamžiku realizace opce se opět stará zaměstnavatel, a to v měsíci, kdy došlo k realizaci opce, tj. její výměně za akcie.

Podle novely ZDP účinné od 1. 4. 2025 má zaměstnavatel dvě možnosti, co se týče volby okamžiku zdanění. První možností je zdanění v okamžiku realizace opce popsané výše. Druhou možností je využít odkladu zdanění, až nastane první z okamžiků uvedených v § 6 odst. 14 ZDP, kterými jsou:

• okamžik, ke kterému zaměstnanec přestane vykonávat činnost, ze které mu plynou příjmy podle odstavce 1 písm. a) až c) u tohoto zaměstnavatele, jeho mateřské nebo dceřiné společnosti nebo kapitálově spojené osoby nebo u jeho právního nástupce;
• okamžik vstupu tohoto zaměstnavatele do likvidace;
• okamžik převodu nebo přechodu tohoto podílu nebo této opce;
• okamžik uplatnění opce;
• okamžik výměny podílu, při které se mění celková jmenovitá hodnota podílů zaměstnance;
• okamžik uplynutí 15 let ode dne nabytí podílu nebo opce.

Podmínkou pro využití tohoto odloženého zdanění u zaměstnavatele je, že zaměstnavatel oznámí správci daně záměr použít tento postup do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém zaměstnanec nabyl podíl nebo opci.

V praxi se vyskytuje ještě třetí situace, a to, že zaměstnavatelem je česká pobočka, ale opci na akcie poskytuje zahraniční mateřská společnost, která není zaměstnavatelem zaměstnance, který opci obdrží. Zaměstnanec v tom případě opci neobdrží od svého zaměstnavatele, ale od třetího subjektu. V tomto případě není možné, aby zdanění provedl zaměstnavatel ve mzdě zaměstnance, protože ten mu příjem neposkytuje.

V tom případě musí příjem v podobě „slevy“ z tržní ceny akcie při realizaci opce zdanit sám zaměstnanec, který opci obdrží, a to při podání vlastního daňového přiznání. V přiznání vykáže jako příjem dle § 6 – ze závislé činnosti rozdíl mezi tržní cenou akcií v okamžiku realizace opce a cenou, kterou za opci zaplatil. Jelikož nejde o příjem od zaměstnavatele, ale od jiného subjektu, neplatí se sociální ani zdravotní pojištění.

Příklad

Český zaměstnanec české dceřiné společnosti ABC s.r.o. obdrží bezúplatně (zdarma) opci na akcie mateřské společnosti svého zaměstnavatele ABC Ltd. Opci obdržel v 12/2025. Realizoval ji a směnil za akcie v 10/2026. Tržní hodnota akcií společnosti ABC Ltd. byla 20 000 Kč. Jak bude příjem zdaněn?

Jelikož příjem neobdržel zaměstnanec od svého zaměstnavatele ABC s.r.o., ale od ABC Ltd., nebude příjem zdaněn ve mzdě zaměstnance. Zaměstnanec si musí podat daňové přiznání za rok 2026 a zdanit rozdíl mezi nabývací a tržní cenou. Příjem se zdaňuje v období realizace opce, nikoliv při jejím obdržení. Půjde proto o příjem roku 2026, nikoliv 2025. Jelikož akcie obdržel bezplatně, bude příjmem celá tržní cena akcií ve výši 20 000 Kč. Tuto částku uvede zaměstnanec v daňovém přiznání jako příjem z § 6 nad rámec vykázaných běžných příjmů ze zaměstnání v ABC s.r.o. Jelikož příjem neobdržel od svého zaměstnavatele, nepodléhá sociálnímu a zdravotnímu pojištění.

Od 1. 1. 2026 bylo navíc do zákona o daních z příjmů přidáno zcela nové ustanovení § 6a, které upravuje tzv. kvalifikované zaměstnanecké opce. Vzhledem k nastaveným podmínkám zatím nejsou kvalifikované zaměstnanecké opce v praxi příliš rozšířené.

Příjem získaný z držby akcií v podobě podílů na zisku nebo vyplacených dividend

Pokud zaměstnanec drží podíly na obchodní korporaci nebo akcie, může mu korporace vyplácet podíly na zisku nebo dividendy. Podíly na zisku nebo dividendy se zdaňují jako příjem v § 8 – Příjmy z kapitálového majetku. Pokud plynou ze zdrojů na území ČR, jsou zdaněny srážkovou daní a příjemce se již o jejich zdanění nestará. Zjednodušeně, pokud zaměstnanec, český daňový rezident, obdrží podíly na zisku nebo dividendy od svého zaměstnavatele se sídlem v ČR, obdrží je již zdaněné a neuvádí je v daňovém přiznání, ani kdyby ho musel podávat z jiných důvodů.

Pokud však jsou dividendy nebo podíly ze zdrojů v zahraničí, musí je český daňový rezident zdanit ve svém daňovém přiznání, a to jako příjem dle § 8. U těchto příjmů neplatí žádné osvobození ani nelze uplatnit žádné výdaje. Příjem je nutné zdanit, i když byl v zahraničí zdaněn. Pro zamezení dvojímu zdanění se aplikuje ustanovení příslušné smlouvy o zamezení dvojímu zdanění.

Příklad

Český daňový rezident má pouze tyto příjmy: příjem ze zaměstnání v ČR 500 000 Kč (zaměstnanec u zaměstnavatele podepsal prohlášení poplatníka k dani), vyplacené podíly na zisku od svého českého zaměstnavatele 5 000 Kč, dividendy z akcií ze zahraničí ve výši 10 000 Kč. Žádné jiné příjmy nemá. Má povinnost podávat daňové přiznání?

Zaměstnanec, který má příjmy ze zaměstnání u zaměstnavatele, u kterého podepsal prohlášení poplatníka k dani, má povinnost podat daňové přiznání, pokud jeho ostatní příjmy z § 7 až 10 přesáhnou částku 20 000 Kč. Do limitu 20 000 Kč se nepočítají příjmy osvobozené a zdaněné srážkou. Podíly na zisku ze zdrojů na území ČR se zdaňují srážkovou daní – není nutné je zdaňovat ani se nepočítají do limitu 20 000 Kč. Dividendy ze zahraničí ve výši 10 000 Kč podléhají zdanění. Ale jelikož se zaměstnanec vejde do limitu 20 000 Kč, nemá povinnost podávat daňové přiznání.

Příklad

Český daňový rezident má pouze tyto příjmy: příjem ze zaměstnání v ČR 500 000 Kč (zaměstnanec u zaměstnavatele podepsal prohlášení poplatníka k dani), dividendy z mateřské společnosti svého českého zaměstnavatele ze zdrojů v USA ve výši 100 000 Kč. Dividendy již byly v USA zdaněny americkou srážkovou daní. Vzniká zaměstnanci povinnost podat daňové přiznání?

Jelikož jsou dividendy ze zahraničí vyšší než limit příjmů 20 000 Kč, má zaměstnanec povinnost podat daňové přiznání. V něm uvede jak příjmy z českého zaměstnání, tak akcie z USA. To, že byly již zdaněny v USA, nezbavuje českého daňového rezidenta povinnosti je zdanit. Může však aplikovat smlouvu o zamezení dvojímu zdanění mezi ČR a USA. Dle této smlouvy může provést zápočet daně zaplacené v USA. Vzhledem k tomu, že se jedná již o komplikovanější daňový případ, může být vhodné vše konzultovat s daňovým poradcem.

Příjem z prodeje zaměstnaneckých akcií

Pokud zaměstnanec své akcie prodá, jedná se o příjem dle § 10 – Ostatní příjmy. U těchto příjmů je možné při splnění podmínek uplatnit osvobození dle § 4 odst. 1:

• písm. q) příjem z úplatného převodu podílu v obchodní korporaci s výjimkou příjmu z úplatného převodu cenného papíru, přesahuje-li doba mezi jeho nabytím a úplatným převodem dobu 5 let,
• písm. u) příjem z úplatného převodu cenného papíru, přesáhne-li doba mezi nabytím a úplatným převodem tohoto cenného papíru při jeho úplatném převodu dobu 3 let
• nebo písm. t) příjmy z úplatného převodu cenných papírů, pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období částku 100 000 Kč.

U všech těchto osvobození platí, že obchodní podíl nebo cenný papír nesměl být zahrnut v obchodním majetku poplatníka a případně, že již uběhla stanovená doba od jeho vyřazení z obchodního majetku.

Pokud nejsou splněny podmínky pro osvobození a zaměstnanci vznikla povinnost podat daňové přiznání, zdaňuje prodejní cenu cenných papírů jako příjem dle § 10. Jako výdaj může dle § 10 odst. 5 ZDP uplatnit cenu, za kterou poplatník věc prokazatelně nabyl. U příjmů z úplatného převodu cenných papírů lze kromě nabývací ceny akcie nebo kmenového listu a pořizovací ceny ostatních cenných papírů uplatnit i výdaje související s uskutečněním úplatného převodu a platby za obchodování na trhu s cennými papíry při pořízení cenných papírů. Uplatnit však nelze jiné poplatky, např. odměnu makléři za správu portfolia.

Příklad

Český daňový rezident se rozhodl prodat své zaměstnanecké akcie. Jedná se o akcie získané z opčního programu zahraniční mateřské společnosti, nikoliv přímo akcie jeho českého zaměstnavatele. Akcie prodal za cenu 200 000 Kč v roce 2026. Nabyl je v roce 2025 za zvýhodněnou cenu 50 000 Kč, jejich tržní cena byla 80 000 Kč, tj. 30 000 Kč v roce 2025 zdanil jako nepeněžní příjem. Makléři zaplatil poplatek za pořízení cenných papírů 100 Kč a dále poplatek za správu portfolia 50 Kč. Jak bude příjem zdaňovat?

Poplatník nemůže uplatnit žádné osvobození, protože akcie vlastní kratší dobu než 3 roky a příjem (prodejní cena akcií) je vyšší než 100 000 Kč. Příjem ve výši 200 000 Kč zdaní jako příjem dle § 10. Jako výdaj lze uplatnit jejich nabývací tržní cenu, tj. 80 000 Kč, a dále poplatek za pořízení cenných papírů 100 Kč, tj. výdaj bude celkem 80 100 Kč. Poplatek za správu portfolia 50 Kč nemůže jako výdaj uplatnit.

Základ daně dle § 10: Příjem 200 000 Kč – výdaj 80 100 Kč = 119 900 Kč.

Pozor, příklad je pouze ilustrativní. V praxi mohou nastat různé jiné situace, které se budou posuzovat odlišně. Vzhledem ke složitosti problematiky je lepší konkrétní případ konzultovat s daňovým poradcem.

Závěrečné shrnutí

Zdanění zaměstnaneckých akcií se odvíjí od konkrétní formy plnění i od toho, kdo jej zaměstnanci poskytuje. Klíčové je rozlišovat mezi nepeněžním příjmem z nabytí akcií či uplatnění opce (§ 6 ZDP), průběžnými příjmy z držby v podobě dividend (§ 8 ZDP) a případným pozdějším prodejem akcií (§ 10 ZDP). U opcí platí od roku 2025 možnost odkladu zdanění při splnění oznamovací povinnosti. Vzhledem k odlišným pravidlům pro tuzemské a zahraniční mateřské společnosti i časovým testům pro osvobození se při složitějších strukturách doporučuje konzultace s daňovým poradcem.

Autor: Zuzana Bartůšková – daňový poradce ev. č. 4960, jednatel BKP FINANCE s.r.o. – https://www.bkpfinance.cz