3. díl: Podnikejte při mateřské dovolené. Jak na to?

Narození dítěte úplně změní váš dosavadní život. I když je péče o miminko jistě naplňující, časem vám může pracovní proces chybět. V tuto chvíli máte prostor se zamyslet, zda byste chtěla začít se samostatně výdělečnou činností, která by se po rodičovské dovolené mohla stát i hlavním zdrojem vašich příjmů. Kdy jindy si podnikání vyzkoušet?

I když jste byla doposud zaměstnána, vidina přivýdělku i po narození vašeho dítěte je jistě lákavá. Pokud se ale rozhodnete začít podnikat v době, kdy budete doma s malým miminkem, je důležité rozlišovat dva základní pojmy:

Mateřská dovolená (MD)
Nástup na MD je osm týdnů před porodem, při jednom dítěti je její délka 28 týdnů, při péči o dvě a více dětí se prodlužuje na 37 týdnů. Rozhodnete-li se na MD odejít později a nevyčerpáte alespoň šest týdnů před porodem, bude se vám počítat jen 22 týdnů bez ohledu na to, jak krátce jste byla doma před porodem. Žena na MD pobírá tzv. peněžitou pomoc v mateřství (PPM), jejíž výše se stanovuje z denního vyměřovacího základu z předchozího platu.

Rodičovská dovolená (RD)
Po uplynutí MD je zaměstnavatel povinen poskytnout nejen ženě, ale i muži tzv. rodičovskou dovolenou. Její rozsah si určuje rodič, trvat může až do tří let věku dítěte. Během RD se vyplácí dávka státní sociální podpory – rodičovský příspěvek (RP). Výše je pro všechny stejná, celkem 220 000 korun, čerpatelných nejdéle do čtyř let věku dítěte. Do tří let věku dítěte je zaměstnavatel povinen držet vám místo. Pokud se ale rozhodnete být s dítětem doma až do jeho čtyř let, zaměstnavatel vám místo držet nemusí. Přesto vám ale musí po vašem návratu zabezpečit takové pracovní místo, které odpovídá vaší smlouvě.

Jak je to s podnikáním na MD a RD?
Pokud jste před mateřskou dovolenou pracovala ve standardním pracovním poměru jako zaměstnankyně a pobíráte-li peněžitý příspěvek v mateřství ze zaměstnání, můžete během MD vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Ta bude brána jako vedlejší zdroj příjmů (hlavním zdrojem příjmů je PMM, která je vydávána z příjmů ze zaměstnání), budete tedy OSVČ vedlejší. V případě přechodu na RD, po doložení oznámení o uznání nároku na pobírání rodičovské péče, budete dále pokračovat jako OSVČ vedlejší.

Chci podnikat, jak na to?
Pro některé činnosti není nutné vyřídit živnostenské oprávnění jako v případě nezávislých povolání (spisovatel, herec, hudebník), autorské činnosti (psaní za autorské honoráře) nebo činnosti a podnikání podle zvláštních předpisů (daňoví poradci, tlumočníci, přírodní léčitelé…). Jestliže je ale nutné živnost založit, první vaše kroky povedou na libovolný živnostenský úřad.

Začínáme na živnostenském úřadě
Ještě než se ale na ŽÚ vypravíte, vyhledejte si seznam živností, který je volně k dispozici na internetu. Vyberte si z něj takovou živnost, která splňuje vaše požadavky o budoucím podnikání. Jakmile se poté dostavíte na živnostenský úřad, vyplníte zde jednotný registrační formulář se seznamem vámi vybraných činností (zakřížkujete libovolné množství těch, kterým se chcete věnovat) a podepíšete se. Úředníkům ještě doložíte svou totožnost občanským průkazem, uhradíte správní poplatek 1 000 Kč a v případě tzv. volné živnosti, která se zřizuje nejjednodušeji, máte hotovo. Pokud si vyberete tzv. živnost vázanou či řemeslnou, dokládat budete dále také svou odbornou způsobilost, a to výučním listem či VŠ diplomem. Tím ale ještě celý proces nekončí.

Jak s dalšími úřady
Ať už je pro vaši samostatnou výdělečnou činnost potřeba živnostenské oprávnění, či nikoli, povinně se dále musíte registrovat na finančním úřadě a ohlásit změnu zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení. Usnadní vám to tzv. Jednotný registrační formulář, který je možné vyplnit také na živnostenském úřadě. Doporučujeme ale, abyste si příslušné registrace po několika dnech ověřila alespoň telefonicky.

Přibližně po týdnu vám na adresu uvedenou na ŽÚ bude doručen Výpis z živnostenského rejstříku s přiděleným identifikačním číslem (IČO) a seznam činností, na které se vaše živnostenské oprávnění vztahuje. Z finančního úřadu vám bude zase na uvedenou adresu doručen dopis s přiděleným DIČ. Tyto dokumenty pečlivě uschovejte, živnostenský list se totiž již nevydává!

Platební povinnosti k jednotlivým úřadům
Jakmile budete oprávněna podnikat a provedete registrace k jednotlivým úřadům, vznikají vám vůči nim také platební povinnosti. Pokud na živnostenském úřadě doložíte oznámení o uznání nároku na pobírání mateřské či rodičovské péče, v prvním roce podnikání nemusíte platit zálohy na zdravotní ani sociální pojištění. Doplatky na sociální a zdravotní pojištění se po ukončení kalendářního roku a podání Přehledů o příjmech a výdajích u obou úřadů odvíjí od výše daňového základu (příjmů po odpočtu výdajů). Vypočítávají se z vyměřovacího základu, kterým je polovina dosaženého hrubého zisku. Sazba u zdravotního pojištění činí 13,5 % a u sociálního pojištění 29,2 % (při neúčasti ve II. pilíři). Když navíc v případě sociálního pojištění váš zisk v konkrétním roce nepřesáhne rozhodnou částku (např. 2017 – 67 756 Kč, 2018 – 71 950 Kč), za tento rok nebudete správě sociálního zabezpečení doplácet nic a v dalším roce opět nemusíte hradit zálohy.

Daňová evidence nebo evidence příjmů?
Pokud zároveň podnikáte a stále jste vedená jako zaměstnanec (byť na RD či MD), zaměstnavatel už za vás nebude podávat roční vyúčtování záloh na daň z příjmů. Po skončení kalendářního roku tedy vyplníte daňové přiznání sama a z hrubého zisku zaplatíte za předešlý kalendářní rok daň z příjmu fyzických osob nejpozději do 1. dubna.

Hrubý zisk zjistíte buď z daňové evidence (příjmy i výdaje), či z evidence příjmů (pouze příjmy). V případě OSVČ vedlejší je rozhodně nejjednodušší evidence příjmů a stanovení výdajů tzv. paušálem. Při něm totiž neřešíte, jestli je výdaj daňově uznatelný, či nikoli, takže jej neevidujete, a není tedy potřeba si schovávat výdajové doklady jako v případě daňové evidence. Stačí mít pouze přehledný soupis veškerých příjmů v kalendářním roce např. v Excellu. Nikoli nutně (nutné pouze u daňové evidence), ale je dobré zakoupit si tiskopisy pro daňovou evidenci, příjmové pokladní doklady či vystavovat faktury. Pokud budete tyto doklady vystavovat i při evidenci příjmů, neuvádějte na ně své DIČ nebo připište poznámku: Nejsem plátce DPH.

Sazba paušálů, které odečítáte od součtu všech příjmů za rok, pak je 40 % (svobodná povolání a neživnosti), 60 % (všechny živnosti mimo řemeslné živnosti) nebo 80 % (řemeslné živnosti a zemědělské činnosti). Na dani z příjmu fyzických osob se po odečtení paušálu odvádí 15 %. Při výpočtu se mohou uplatňovat některé daňové slevy, přičemž pro maminku na MD či RD bude nejdůležitější uplatnit základní slevu na poplatníka, na kterou má nárok každý, kdo měl alespoň po část roku zdanitelné příjmy. Ta je stanovena ve výši 24 840 Kč.

Jednoduchý příklad výpočtu
Jste na mateřské dovolené od 1. ledna 2017. Přivyděláváte si jako OSVČ vedlejší, máte živnostenské oprávnění pro reklamní činnost. V roce 2017 vaše celkové příjmy činí 150 000 Kč. Protože máte nízké výdaje, uplatníte je 60% výdajovým paušálem.

  • Příjmy za rok 2017 jsou 150 000 Kč, výdaje 90 000 Kč (150 000 x 60 % -> tedy 150 000 x 60: 100). Hrubý zisk tedy je 60 000 (150 000 – 90 000 Kč).
  • Daň z příjmu je 9 000 Kč (60 000 x 15 % -> tedy 60 000 x 15: 100). Po následném odečtení základní slevy na poplatníka ve výši 24 840 Kč, na kterou máte ze zákona nárok, je tedy daňová povinnost nulová. Sleva na poplatníka se odečítá maximálně do nuly (9 000 – 24 840 = -15 840 -> 0). Na dani z příjmu fyzických osob nezaplatíte nic.
  • Ani na sociálním pojištění nebudete doplácet, protože váš hrubý zisk 60 000 Kč je nižší než rozhodná částka pro rok 2017 – 67 756 Kč.
  • Na zdravotním pojištění zaplatíte za celý rok 2017 částku 4 050 Kč (60 000 Kč x 50 % x 13,5 % -> 60 000 x 50: 100 x 13,5: 100).

Zrušení živnosti
Provozování živnosti můžete kdykoli ukončit nebo také přerušit. Změny nahlaste do 8 dnů na správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně nebo vyplňte tzv. Jednotný registrační formulář na živnostenském úřadu, který ostatní o změně obeznámí. Stejný postup pak platí v případě obnovení činnosti.

Více o podnikání na vedlejší úvazek:
První díl: Podnikejte jako zaměstnanec. Jak na to?
Druhý díl: Podnikejte jako student. Jak na to?


Zpět