Pracovněprávní vztahy: pracovní smlouva nebo dohoda?

Potřebujete pro své podnikání pracovní posilu a nevíte, jaká smlouva by byla nejvhodnější? Jaký je přesně rozdíl mezi pracovním poměrem, DPP, DPČ a jak je to s daňovými odvody? Zorientujte se v jednotlivých rozdílech v administrativě.

Dnes existuje jen pracovní poměr a dohody. Dříve se však rozlišovalo mezi hlavním pracovním poměrem (HPP)
a vedlejším pracovním poměrem (VPP). V dnešním zákoníku práce ale tyto pojmy nenajdete, ačkoli se ze zvyku stále používají.

1. Pracovní poměr
Pracovní poměr je vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, tedy vztah nadřízeného a podřízeného. Vzniká pracovní smlouvou uzavřenou buď na dobu určitou, nebo neurčitou. Pracovní poměr na dobu určitou může trvat ze zákona maximálně 3 roky. Pracovní poměr může také vzniknout jmenováním (ředitel školy, soudce) anebo volbou (starosta).

Pracovní smlouva musí obsahovat popis práce, kterou bude zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat, místo výkonu práce a den nástupu. Pokud smlouva obsahuje i výši platu, nemůže být tento plat změněn ze strany zaměstnavatele bez souhlasu zaměstnance. V rámci pracovního poměru může být sjednána zkušební doba, během které může pracovní poměr neprodleně rozvázat zaměstnanec i zaměstnavatel. Dle zákoníku práce nesmí být zkušební doba delší než tři měsíce, u vedoucích pracovníků šest měsíců. Domluvená zkušební doba nesmí být prodlužována. Délka výpovědní lhůty je minimálně 2 měsíce.

Výše pracovního úvazku může být v tomto případě jakákoliv, tedy od plného úvazku po částečný úvazek, například jen na 2 hodiny týdně. Maximální rozsah práce stanovuje zákon na 40 hodin týdně. Práce přesčas nařízená zaměstnavatelem nesmí přesáhnout osm hodin týdně a v celkovém součtu 150 hodin ročně. Jako zaměstnavatel musíte za svého zaměstnance odvádět zálohovou daň a zdravotní a sociální pojištění. Zaměstnanec má ze zákona nárok na dovolenou a pobírání nemocenské v době pracovní neschopnosti.

Podle zákoníku práce má zaměstnavatel povinnost zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci svým zaměstnancům.

2. Dohody
Tzv. dohody upravují pracovněprávní vztahy mimo pracovní poměr, a tudíž i mimo pracovní smlouvu.

• Dohoda o provedení práce (DPP)
  Uzavřením písemné smlouvy jako dohody o provedení práce vzniká pracovněprávní vztah podřízenosti zaměstnance vůči zaměstnavateli. To znamená, že je zaměstnanec povinen řídit se pracovními pokyny zaměstnavatele.
  Protože byla DPP původně zamýšlena jako smlouva pro jednorázový pracovní úkon, platí zákonem stanovený maximální rozsah práce 300 hod./rok vykonaný pro jednoho zaměstnavatele. Pokud je finanční odměna nižší než 10 000 Kč/měsíc, nehradí zaměstnavatel pojištění, pouze 15% srážkovou daň. Pokud ale zaměstnanec u svého zaměstnavatele podepsal Prohlášení poplatníka daně z příjmu fyzické osoby, zaměstnavatel srážkovou daň neodvádí. Stejně jako u pracovního poměru ovšem platí hranice minimální mzdy, která byla od ledna 2018 stanovena na 12 200 Kč/měs. To znamená, že odměna pro vašeho zaměstnance na DPP nesmí klesnout pod 73,20 Kč/hod. Dohodu o provedení práce lze vypovědět bez udání důvodu. Výpovědní lhůta trvá 15 dní.
• Dohoda o pracovní činnosti (DPČ)
  DPČ rovněž upravuje pracovněprávní vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, který musí být uzavřen písemnou smlouvou. Rozsah práce na DPČ nesmí překročit v průměru polovinu měsíčního úvazku. Z této dohody vždy odvádí zaměstnavatel zálohovou daň ve výši 15 %. Zdravotní a sociální pojištění se platí
  při výdělku nad 2 500 Kč. Také v tomto případě platí hranice minimální mzdy.

Rovněž v případě dohod (DPP i DPČ) má zaměstnavatel povinnost zajistit svým zaměstnancům bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

Smlouva o dílo
Zvláštní případ je smlouva o dílo, kterou nevzniká pracovněprávní vztah, ale závazkový poměr mezi zhotovitelem a objednatelem. Zhotovitel se zavazuje na vlastní náklady a nebezpečí provést pro objednatele dílo. Objednatel se pak zavazuje dílo převzít a zaplatit smluvenou cenu. Pokud cena díla v tomto případě v celkovém součtu nepřesáhla 30 000 Kč ročně, je tento příjem osvobozen od daní.
Předmětem této smlouvy je hotové dílo, nikoli soustavná pracovní činnost. Objednavatel proto nestojí v nadřízené pozici vůči zhotoviteli a není oprávněn vydávat mu přímé pokyny.

Švarc systém
Jako „švarc systém“ se označuje obcházení zákoníku práce způsobem, kdy osoby vykonávající práci v plné podřízenosti pro svého „zaměstnavatele“ nejsou jeho zaměstnanci podle pracovní smlouvy, ale pracují pro něj formálně na základě svého živnostenského listu. V podstatě se jedná o protiprávní zastírání faktického pracovněprávního vztahu jinou smlouvou. „Švarc systém“ je v ČR nelegální a hrozí za něj pokuty stanovené Státním úřadem inspekce práce.

Protože „zaměstnanec“ není formálně zaměstnancem, nemusí za něj v takovém případě „zaměstnavatel“ platit ani pojištění, ani daň. Navíc nemá „zaměstnanec“ nárok na nemocenskou ani dovolenou.

Rozdíl mezi švarc systémem a reálnou spoluprací na základě živnostenského listu je rozdíl mezi vztahem pracovní podřízenosti a rovnocenným obchodním vztahem.

Znaky švarc systému:
• „zaměstnanec“ pracuje jako OSVČ, ale v podřízené pozici
• „zaměstnanec“ vykonává práci výhradně podle pokynů „zaměstnavatele“
• „zaměstnavatel“ určuje pracovní dobu a místo práce
• „zaměstnanec“ pracuje výhradně pro svého jednoho „zaměstnavatele“

Za švarc systém hrozí pokuta „zaměstnavateli“ ve výši 250 000 – 10 000 000 Kč a doplatek zpětně vyměřeného pojistného, daní a penále. Pokutě ovšem neujde ani „zaměstnanec“, kterému hrozí pokuta až 100 000 Kč.

Zaměstnanci a spolupracovníci starší 50 a 55 let
V poslední době sílí trend cíleného zaměstnávání osob starších 50 let.

Z důvodu méně pružné adaptace na změny trhu práce přibývá osob této věkové skupiny v nezaměstnanosti, což se snaží Ministerstvo práce a sociálních věcí změnit. Často panuje představa, že zaměstnanci starší 50 let nejsou na rozdíl od svých mladších kolegů tolik flexibilní. Není to však pravidlo, tito zaměstnanci bývají spolehlivými pracovníky, a navíc disponují množstvím zkušeností. Pokud se rozhodnete vytvořit ve své firmě pracovní místo pro osobu starší 50 let, máte nárok na příspěvek pro zřízení nebo vyhrazení společensky účelných pracovních míst od úřadu práce. Kromě toho můžete získat příspěvek na mzdové náklady. V případě zaměstnance staršího 50 let to dělá až 15 000 Kč měsíčně, a to po dobu 6 až 12 měsíců. Pokud zaměstnáte osobu starší 55 let, příspěvek na mzdové náklady může dosáhnout až 24 000 Kč. Úřad práce může podpořit vznik takového pracovního místa také příspěvkem na potřebné pracovní vybavení. Poskytnutí příspěvku, jeho výše a doba, po kterou bude vyplácen, se řídí limity plynoucími ze zákonu o zaměstnanosti a také konkrétním ujednáním mezi úřadem práce a zaměstnavatelem.

Zajímat by vás mohl také projekt Silver Business, založený Asociací malých a středních podnikatelů, který je platformou pro poptávku a nabídku pracovních sil zkušených osob předdůchodového věku 55 a více let. Na webu Silver Business najdete registr seniorů nabízejících svoji konkrétní pracovní činnost, kde můžete danou osobu kontaktovat. Silver Business se snaží o spolupráci na bázi obchodního vztahu, tedy na základě živnostenského listu.

Chcete více chytrých rad pro své podnikání a užitečné nástroje? Sledujte náš web průběžně, ať jste pořád o krok napřed před konkurencí.