Jaké povinnosti ukládá nový zákon o práci přes digitální platformy?
Od 1. 1. 2027 by měl nabýt účinnosti nový zákon o platformové práci v rámci transpozice Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2831. Tato právní úprava stanovuje mantinely práce skrze platformy, například to, kdy je osoba vykonávající činnost přes mobilní aplikaci OSVČ a kdy jde o běžný zaměstnanecký poměr. Jaké změny zákon přinese?
Koho se zákon týká?
Nová pravidla míří na provozovatele digitálních pracovních platforem a zprostředkovatele, kteří organizují práci prostřednictvím algoritmů a aplikací. V českém prostředí zákon přímo dopadne na tisíce pracovníků i na nadnárodní společnosti. Jednat se bude například o služby přepravy osob (Uber či Bolt), přepravy zboží (např. potraviny skrze Foodoru či Wolt) či poskytování dalších služeb (např. řemeslné služby, úklid či drobné opravy).
Co se zprostředkovatelů týče, půjde o tzv. flotily nebo agentury, které stojí mezi pracovníkem a platformou samotnou. Pokud pracovník uzavře smlouvu s podobným prostředníkem, přecházejí zákonné povinnosti a garance ochrany také na něj.
Kdy se z kurýra stává zaměstnanec?
Zásadní změnou je zavedení vyvratitelné domněnky existence pracovněprávního vztahu. Dosud musely orgány inspekce práce provozovatelům platforem prokázat nelegální zaměstnávání (švarcsystém), ale nově v případě, že spolupráce vykazuje znaky řízení a kontroly, bude právě provozovatel platformy nucen státu prokazovat, že se jedná o legální spolupráci s OSVČ, a nikoliv o nelegální zaměstnávání.
V tomto ohledu jde zejména o promítnutí znaků závislé práce na podmínky spolupráce mezi pracovníkem a platformou. U podnikatelů je samozřejmostí, že svou činnost provozují na vlastní účet a odpovědnost, proto může být inspekci práce podezřelé například povinné nošení uniforem či používání brandových boxů, pevná pracovní doba či časové úseky pro trasu, nebo různé způsoby penalizace za odmítnutí objednávky či nedodržení striktních pravidel chování.
Navrhovaná novela zákoníku práce zároveň zjednodušuje definici závislé práce na vztah nadřízenosti a podřízenosti, o který se jedná v situaci, kdy:
- zaměstnavatel organizuje práci,
- zaměstnavatel dohlíží nad výkonem práce zaměstnance,
- zaměstnanec vykonává práci podle pokynů zaměstnavatele a
- zaměstnanec vykonává práci v pracovní době.
Nové povinnosti pro provozovatele platforem
Provozovatelé platforem budou nově muset odkrýt fungování svých algoritmů, jelikož jim zákon stanovuje informační povinnost, v rámci které musí srozumitelně informovat:
- zda automatické monitorovací či rozhodovací systémy používá nebo je zavádí,
- jaké kategorie dat či činností tyto systémy monitorují, vykonávají nad nimi dohled nebo je hodnotí, či jaké kategorie údajů a hlavních parametrů tyto systémy zohledňují,
- relativní význam hlavních parametrů při automatizovaném rozhodování, včetně způsobu, jakým jsou rozhodnutí ovlivňována osobními údaji nebo chováním platformových pracovníků.
Rovněž musí poskytnout informace týkající se důvodů pro rozhodnutí omezit, pozastavit nebo zrušit platformovému pracovníkovi uživatelský účet, či odmítnout poskytnout platformovému pracovníkovi odměnu za vykonanou platformovou práci.
Tyto informace musí poskytnout platformovým pracovníkům nejpozději první den výkonu práce těchto osob nebo před zavedením změny mající dopad na organizaci práce nebo monitorování pracovního výkonu platformových pracovníků anebo na pracovní podmínky zaměstnanců platforem, a rovněž kdykoli na jejich písemnou žádost do 30 dnů ode dne jejího dojití. Na písemnou žádost platformového pracovníka je platforma povinna do 30 dnů ode dne jejího dojití poskytnout ucelené a podrobné informace týkající se obsahu informační povinnosti.
Zákon rovněž stanovuje povinnost lidského dohledu a přezkumu tak, aby automatizované systémy nemohly zcela samostatně činit zásadní rozhodnutí týkající se platformových pracovníků. V oblasti ochrany osobních údajů se zakazuje platformám sbírat data o psychickém stavu pracovníka, monitorovat soukromé konverzace nebo zneužívat biometrická data k jiným účelům než k ověření totožnosti.
Konec flexibility OSVČ?
Mnoho pracovníků se jistě bude obávat omezení svobody podnikání či výkonu své profese. Změna se však nedotkne těch OSVČ, které skutečně podnikají a jejich činnost tak nenaplňuje znaky závislé práce, ale naopak ochrání ty, kteří jsou na platformě ekonomicky závislí.
Skutečné OSVČ, které vlastní své vozy, určují si ceny nebo pracují pro více platforem současně, mohou fungovat v tomto režimu i nadále. Pro ty na platformách zcela ekonomicky závislé však nové postavení zaměstnance znamená nárok na dovolenou, nemocenskou, příplatky a garantovanou minimální mzdu.
Co změna znamená pro podnikatele?
Zákon nezasáhne pouze provozovatele platforem či aplikací, ale i tisíce restaurací a e-shopů závislých na kurýrních službách. Růst nákladů spojený s přechodem na pracovněprávní vztahy (včetně odvodového zatížení) zvýší provozní náklady provozovatelů platforem, které se zcela jistě promítnou do výše provizí pro partnerské restaurace a obchody, případně do dražší ceny dovozu pro koncové zákazníky. Nepochybně to však bude znamenat zlepšení situace pro pracovníky samotné, neboť tato opatření omezí nelegální zaměstnávání.
Na druhou stranu však nová definice závislé práce v zákoníku práce může dopadnout i na ty společnosti, které dlouhodobě outsourcují služby od externích OSVČ (např. IT odborníci či účetní), pokud jejich vztahy nesou znaky nadřízenosti a podřízenosti.
Autor: Mgr. Radovan Lukáč, AZ Legal, s.r.o.
