Pracujete na HPP a chcete si přivydělat? Zjistěte, jaké máte možnosti

Věděli jste, že si podle nejnovějších průzkumů z důvodu nejrazantnějšího poklesu reálných příjmů za dobu samostatné České republiky po práci přivydělává čtvrtina lidí? Uvažujete o přivýdělku i vy a chcete vědět, jaké máte možnosti? V tomto článku se dozvíte, jaká jsou specifika práce na HPP v kombinaci s DPP, DPČ a podnikáním.

Práce na HPP a DPP

Jednou z možností přivýdělku k zaměstnání je dohoda o provedení práce (DPP). Tu můžete uzavřít s libovolným počtem zaměstnavatelů, a dokonce můžete u jednoho zaměstnavatele uzavřít i více dohod o provedení práce. V tomto případě však musíte dodržet pravidlo, že u jednoho zaměstnavatele nesmíte odpracovat více než 300 hodin v kalendářním roce. Hlavní výhodou tohoto smluvního vztahu je nižší zdanění a jednoduchá administrativa.

Náležitosti DPP

Dohoda o provedení práce vždy musí mít písemnou formu a obsahovat dobu, na kterou se uzavírá. V případě DPP musíte dostat alespoň minimální mzdu, která je pro rok 2023 103,80 Kč na hodinu.

Odvody v případě DPP

Pro zaměstnavatele i samotné zaměstnance je výhodné, pokud při dohodě o provedení práce měsíční odměna nepřesáhne 10 000 Kč. Proč? Pokud bude odměna vyšší, musí zaměstnavatel odvést sociální a zdravotní pojištění, které se vám strhne z výdělku. V případě, že je odměna nižší než 10 000 Kč, můžete si zvolit jednu ze dvou variant danění:

  1. Příjem do 10 000 Kč měsíčně bez podpisu prohlášení k dani: Pokud u zaměstnavatele nepodepíšete prohlášení k dani, známé také jako růžový formulář, zaměstnavatel z vašeho příjmu odečte 15% srážkovou daň. Řekněme, že byste si vydělali 10 000 Kč, po sražení daně byste tedy dostali 8 500 Kč. Po odečtení daně už není třeba příjem nikde prokazovat a neřeší se ani odvod sociálního a zdravotního pojištění. V tomto případě však nemůžete uplatnit žádnou slevu na dani. Pokud byste ale měli celkově nízké příjmy, dostali byste sraženou 15% daň zpátky.
  2. Příjem do 10 000 Kč měsíčně s podpisem prohlášení k dani: Další variantou je to, že prohlášení k dani z příjmu podepíšete. Platí, že v každém měsíci můžete podepsat prohlášení k dani pouze u jednoho zaměstnavatele. V tomto případě by zaměstnavatel z vaší odměny odečetl 15% zálohu na daň z příjmů. Uplatnit byste však mohli slevy na dani (základní sleva na poplatníka 2 336 Kč měsíčně, sleva na studenta apod.) a případně také daňové zvýhodnění na vyživované děti. Ani v tomto případě se neodvádí sociální a zdravotní pojištění.

TIP: Přečtěte si, jaké změny by mohla v souvislosti s DPP a DPČ přinést připravovaná novela zákoníku práce.

Práce na HPP a DPČ

Dohoda o pracovní činnosti (DPČ) se využívá zejména při delší spolupráci. Stejně jako v případě dohody o provedení práce můžete dohodu o pracovní činnosti uzavřít s více zaměstnavateli. U žádného zaměstnavatele však nesmíte v průměru pracovat více než 20 hodin týdně. Jak se průměr počítá? Za rok nebo za dobu trvání dohody, pokud je kratší než rok.

Náležitosti DPČ

I dohoda o pracovní činnosti musí být uzavřena písemně a měla by obsahovat popis sjednané práce, rozsah pracovní doby, výši odměny a dobu, na kterou se uzavírá.

Odvody v případě DPČ

Z dohody o pracovní činnosti se v roce 2023 odvádí sociální a zdravotní pojištění pouze v případě, že výdělek přesáhne 4 000 Kč měsíčně. Z přivýdělku z DPČ se strhává 15% záloha na daň z příjmů. V případě, že podepíšete prohlášení k dani, sníží se záloha o slevy na dani, na které máte nárok.

Opět můžete v jednom kalendářním měsíci podepsat růžový formulář jen u jednoho zaměstnavatele. Pokud máte uzavřeno více dohod, výdělky se u každého zaměstnavatele počítají zvlášť. V případě, že máte více dohod u stejného zaměstnavatele, měsíční výdělky se sčítají.

Práce na HPP a podnikání

Další možností přivýdělku při zaměstnání je podnikání. Pokud máte nápad na podnikání, prvním krokem je zažádání o živnostenské oprávnění na živnostenském úřadě, za které zaplatíte 1 000 Kč. Na živnostenském úřadě vyplníte Jednotný registrační formulář, kterým se jako OSVČ vedlejší automaticky registrujete na finančním úřadě, na okresní správě sociálního zabezpečení a také u své zdravotní pojišťovny.

Jaké jsou výhody podnikání při zaměstnání?

Nespornou výhodou podnikání při zaměstnání je, že budete podnikat jako OSVČ vedlejší. Pro vedlejší činnost totiž platí výhodnější režim než pro činnost hlavní.

  • V prvním roce nemusíte platit zálohy na zdravotní a sociální pojištění, nedoplatek jednorázově zaplatíte při odevzdání Přehledu o příjmech a výdajích na základě reálných příjmů.
  • V případě, že bude zisk z vedlejší činnosti nižší než rozhodná částka pro povinnou účast na důchodovém pojištění, která pro rok 2023 činí 96 777 Kč, nemusíte z výdělku odvádět sociální pojištění.
  • Pokud budete uplatňovat paušální výdaje procentem z příjmů, můžete uplatnit různé daňové slevy.
  • Ze základu daně můžete odečíst takzvané nezdanitelné části základu daně.

Podnikání a daňové přiznání

Při podnikání v rámci vedlejší činnosti máte povinnost na začátku následujícího roku odevzdat daňové přiznání prostřednictvím datové schránky, která je pro OSVČ povinná. Daňové přiznání nemusíte podávat pouze v případě, že vaše příjmy z podnikání při zaměstnání za kalendářní rok nepřesáhnou 15 000 Kč.

TipČSOB Online konfigurátorem podnikatelských financí získáte nabídku přímo pro své podnikání, ať už se jedná o financování vašeho podnikání, zhodnocení vkladů či zkrátka vše kolem financí. Žádost vyřídíte rychle a online. Od začátku jednáte přímo se zkušeným bankéřem pro firmy a podnikatele.

HPP a druhý pracovní poměr

Zajímá vás, zda je možné si k zaměstnání na plný úvazek přibrat další zaměstnání? Možné to je. Dokonce můžete mít dva úvazky u stejného zaměstnavatele, ale tyto pracovní poměry nesmí mít stejnou náplň práce a nesmí se jednat o stejný druh činnosti. Zaměstnavatelé za vás budou odvádět zdravotní a sociální pojištění a daň z příjmů v běžné výši nezávisle z obou výdělků. Daňové slevy a zvýhodnění je však možné uplatňovat jen u jednoho zaměstnavatele.

HPP a příležitostné přivýdělky

Další možnost přivýdělku při zaměstnání je tzv. příležitostný příjem, za který se považuje například:

  • příležitostný pronájem movitých věcí,
  • příležitostná činnost kromě činností, které se provozují příležitostně, ale máte na ně živnostenský list
  • nebo zemědělská výroba v případě, že není provozovaná podnikatelem.

Pokud příjmy v rámci příležitostných přivýdělků nepřesáhnou 30 000 Kč ročně, nemusí se hlásit ani danit.

Příklady možností přivýdělku

Kromě podnikání nebo pronájmu existují další flexibilní způsoby, jak si přivydělat. Jednou z populárních možností je práce jako lektor. Můžete vyučovat cizí jazyky, hru na hudební nástroj, nebo poskytovat doučování ve vašem oboru. Tato práce vám umožní uplatnit vaše znalosti a zkušenosti a zároveň nabízí flexibilní časový rozvrh.

Další variantou je práce na volné noze (freelancing) v oblastech jako grafický design, programování, psaní textů, nebo digitální marketing. Tyto možnosti vám umožňují pracovat z domova a nabízejí širokou škálu projektů a klientů. V obou případech je důležité zvážit časovou náročnost a potenciální konflikty zájmů s vaším hlavním zaměstnáním.

V jakých případech je při přivýdělku nutný souhlas zaměstnavatele?

Podle zákoníku práce potřebují zaměstnanci k přivýdělku souhlas zaměstnavatele ve chvíli, kdy chtějí vedle svého zaměstnání vykonávat jinou výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, přičemž může být shoda v předmětu činnosti pouze částečná. V tomto případě je nutný předchozí písemný souhlas zaměstnavatele. Toto omezení se nevztahuje pouze na výkon vědecké, pedagogické, publicistické, literární nebo umělecké činnosti.

Zaměstnavatel může udělený souhlas odvolat

Ani ve chvíli, kdy od zaměstnavatele dostanete písemný souhlas, nemáte tak úplně vyhráno. Zaměstnavatel totiž může udělený souhlas později odvolat, musí se ale jednat o písemné odvolání a zaměstnavatel má povinnost zaměstnanci své rozhodnutí objasnit. Zaměstnanec má následně povinnost ukončit práci na dohodu nebo své podnikání.

Zaměstnanci ve veřejné správě

V případě zaměstnanců ve veřejné správě jsou pravidla ještě přísnější. Zaměstnanci ve veřejné správě mohou podnikat pouze s předchozím písemným souhlasem zaměstnavatele. Tato povinnost se vztahuje na veškerou podnikatelskou činnost, a to i mimo obor zaměstnavatele. I zaměstnanci ve veřejné správě však mohou vykonávat vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární a uměleckou činnost a spravovat vlastní majetek.

Stručně
  • Jednou z možností přivýdělku k zaměstnání je dohoda o provedení práce (DPP). U jednoho zaměstnavatele nesmíte na DPP odpracovat více než 300 hodin v kalendářním roce. Pokud bude měsíční odměna vyšší než 10 000 Kč, musí zaměstnavatel odvést sociální a zdravotní pojištění.
  • V případě dohody o pracovní činnosti (DPČ) nesmíte u žádného zaměstnavatele v průměru pracovat více než 20 hodin týdně. Z DPČ se v roce 2023 odvádí sociální a zdravotní pojištění pouze v případě, že výdělek přesáhne 4 000 Kč měsíčně. Z přivýdělku z DPČ se strhává 15% záloha na daň z příjmů.
  • Další možností přivýdělku při zaměstnání je podnikání. Na živnostenském úřadě vyplníte Jednotný registrační formulář, kterým se jako OSVČ vedlejší automaticky registrujete na finančním úřadě, okresní správě sociálního zabezpečení a také u své zdravotní pojišťovny.
  • K zaměstnání na plný úvazek si můžete také přibrat další zaměstnání. Daňové slevy a zvýhodnění je však možné uplatňovat jen u jednoho zaměstnavatele.
  • Další možnost přivýdělku při zaměstnání je tzv. příležitostný příjem. Pokud příjmy v rámci příležitostných přivýdělků nepřesáhnou 30 000 Kč ročně, nemusí se hlásit ani danit.
  • Zaměstnanci potřebují k přivýdělku souhlas zaměstnavatele ve chvíli, kdy chtějí vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele.

Zpět