Připravovaná novela zákoníku práce: práce na dohodu

21. 3. 2023 | 3 min

Lidé

Jedněmi z častých smluvních vztahů mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem jsou dohoda o provedení práce, známá také pod zkratkou DPP, a dohoda o pracovní činnosti, tedy DPČ. Vzhledem k rostoucím cenám si na dohodu k pravidelnému měsíčnímu příjmu přivydělává čím dál tím více lidí. Jaké změny by mohla v souvislosti s DPP a DPČ přinést připravovaná novela zákoníku práce?

Dohoda o provedení práce (DPP) v roce 2023

Jaká pravidla jsou spojená s dohodou o provedení práce? V první řadě musí být sjednaná písemně a její rozsah nesmí být podle zákoníku práce větší než 300 hodin v kalendářním roce pro jednoho zaměstnavatele.

Co se týče odvodů sociálního a zdravotního pojištění u lidí pracujících na DPP, do výdělku 10 000 Kč měsíčně neodvádí odvody ani zaměstnanec ani zaměstnavatel. Dochází pouze ke stržení srážkové daně ve výši 15 %. Pokud je odměna vyšší než 10 000 Kč, je nutné zaplatit 4,5 % na zdravotní pojištění a 6,5 % na sociální pojištění a také odvést 15% daň.

Dohoda o pracovní činnosti (DPČ) v roce 2023

Stejně jako dohoda o provedení práce i dohoda o pracovní činnosti musí být uzavřená písemně a na jejím základě může zaměstnanec pro zaměstnavatele pracovat maximálně polovinu stanovené týdenní pracovní doby, tedy nejvýše 20 hodin týdně.

Při odměně do 3 999 Kč se u DPČ neodvádí zdravotní a sociální pojištění, pouze srážková daň ve výši 15 %. Pokud je odměna vyšší, kromě zálohové daně se odvádí i pojištění.

Novela zákoníku práce může mít významný vliv na DPP i DPČ

Co se týče dohody o provedení práce, v roce 2023 zatím nedošlo k žádným výraznějším změnám, kromě zvýšení minimální hrubé mzdy. Ta v roce 2023 vzrostla z původních 96,40 Kč na 103,80 Kč na hodinu, oproti roku 2022 došlo tedy k nárůstu o 7,40 Kč za hodinu.

Pokud by se ale schválila novela zákoníku práce, která by měla začít platit od 1. ledna 2024, změn by bylo poměrně dost. Jakých?

Dovolená pro dohodáře

Nově by mohli mít nárok na dovolenou i takzvaní dohodáři, tedy lidé pracující na dohodu o provedení práce nebo na dohodu o pracovní činnosti. Lidem pracujícím na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr by mělo ze zákona automaticky při splnění stanovených podmínek vzniknout právo na dovolenou.

Vzhledem k tomu, že zákoník práce u dohodářů nestanovuje žádnou týdenní pracovní dobu, výhradně pro účely dovolené by se za týdenní pracovní dobu u zaměstnanců pracujících na DPP a DPČ považovala pracovní doba o délce 20 hodin týdně.

Podmínky pro vznik nároku na dovolenou

K získání nároku na dovolenou budou muset dohodáři splnit stejné podmínky jako zaměstnanci. Pracovněprávní vztah na tutéž dohodu musí v příslušném kalendářním roce trvat nepřetržitě alespoň 4 týdny a pracovník musí odpracovat nejméně 4násobek své fiktivní týdenní pracovní doby. Jinými slovy musí pracovník pro účely dovolené odpracovat alespoň 80 hodin v příslušném kalendářním roce, aby mu vzniklo právo na dovolenou.

Výpočet délky dovolené pro dohodáře

Délka dovolené pro lidi pracující na DPP a DPČ se bude odvíjet od délky týdenní pracovní doby (ta vždy činí 20 hodin týdně), počtu odpracovaných násobků této týdenní pracovní doby v daném kalendářním roce a výměry dovolené.

K výpočtu je možné použít následující vzorec: počet celých odpracovaných násobků týdenní pracovní doby/52 * týdenní pracovní doba * výměra dovolené.

Nárok na ošetřovné při dohodách

Dohodáři by nově mohli kromě nároku na dovolenou získat i nárok na ošetřovné při péči o nemocného člena rodiny. Podmínkou bude jejich účast na nemocenském pojištění.

Tip Jste OSVČ, podnikatel, firma, příspěvková organizace či úřad s obratem v bezhotovostních transakcích do 50 tis Kč? Požádejte o platební terminál nebo platební bránu na půl roku zdarma a přijímejte platby kartou. Stačí, když jste posledních 12 měsíců neakceptovali platby kartou a splňujete všeobecné podmínky pro využívání služby akceptace plateb kartou.

Rozvržení pracovní doby

Nově by měli mít zaměstnavatelé povinnost i u dohod pracovníkovi předem rozvrhnout pracovní dobu v písemném rozvrhu týdenní pracovní doby. Zaměstnavatelé budou mít také povinnost s rozvrhem nebo s jeho změnou seznámit dohodáře nejpozději 3 dny před začátkem období, na které je pracovní doba rozvržená.

Pracovní dobu budou muset rozvrhnout tak, aby byla dodržena veškerá ustanovení ohledně poskytování přestávek v práci, garantování doby nepřetržitého denního odpočinku, úpravy noční práce apod.

Příplatky za víkendy

V případě, že by byla novela zákoníku práce schválená, začala by se na dohodáře vztahovat i ustanovení upravující veškeré překážky v práci. Navrhuje se také, aby byly dohodářům poskytované příplatky nebo náhradní volno, případně náhrada odměny z dohody, za práci o víkendech, za práci ve svátek a za práci ve ztíženém prostředí.

Stručně
  • Aktuálně novelu zákoníku práce projednává vláda. V případě, že by došlo k jejímu schválení, nabyla by účinnosti až k 1. lednu 2024.
  • Nově by mohli mít dohodáři nárok na dovolenou. Aby vznikl nárok na dovolenou, pracovněprávní vztah na tutéž dohodu musí v příslušném kalendářním roce trvat nepřetržitě alespoň 4 týdny a pracovník musí odpracovat nejméně 4násobek své fiktivní týdenní pracovní doby, která činí 20 hodin týdně.
  • Dohodáři by nově mohli kromě nároku na dovolenou získat i nárok na ošetřovné při péči o nemocného člena rodiny. Podmínkou bude jejich účast na nemocenském pojištění.
  • Nově by měli mít zaměstnavatelé povinnost i u dohod pracovníkovi předem rozvrhnout pracovní dobu v písemném rozvrhu týdenní pracovní doby.
  • Navrhuje se také, aby byly dohodářům poskytované příplatky nebo náhradní volno, případně náhrada odměny z dohody, za práci o víkendech, za práci ve svátek a za práci ve ztíženém prostředí.

Zpět