OSVČ vedlejší: přehled povinností vůči úřadům

Podnikání na „vedlejšák“ s sebou nese řadu výhod, a to včetně nižších odvodů. Může se stát zajímavým přivýdělkem nebo způsobem, jak si vyzkoušet podnikání, aniž byste přišli o jiný stabilní zdroj příjmů. Jak založit živnost a provozovat vedlejší samostatně výdělečnou činnost?

Kdy je podnikání považované za vedlejší činnost?

Hned v úvodu je nutné zdůraznit, že o tom, zda je podnikání vaše hlavní, nebo vedlejší činnost, nerozhodujete vy ani výše vašich příjmů z podnikání. Důležité je to, že za vás někdo (stát nebo zaměstnavatel) odvádí zdravotní a sociální pojistné. Konkrétně:

• jste studentem denního studia mladším 26 let,
• jste zaměstnancem, přičemž zaměstnavatel za vás odvádí pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu,
• jste na mateřské nebo rodičovské dovolené,
• pečujete o dítě do 4 let (pro účely zdravotního pojištění až do 7 let),
• pobíráte starobní nebo invalidní důchod apod.

Pokud splňujete alespoň jednu z těchto podmínek, můžete vykonávat vedlejší samostatně výdělečnou činnost, která je finančně výhodnější. Přesto se vás ale týká řada povinností vůči úřadům, konkrétně vůči finančnímu úřadu, České správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně.  

POZOR: Zaměstnanci mohou podnikat ve stejném oboru, v jakém pracují, pouze s písemným souhlasem zaměstnavatele. Státní zaměstnanci musí mít písemný souhlas zaměstnavatele bez ohledu na to, v jakém oboru chtějí podnikat.  

Jak založit vedlejší živnost?

Postup je stejný jako v případě založení hlavní živnosti. Živnost se zakládá na živnostenském úřadě, který prověří, zda splňujete zákonem stanovené podmínky pro provozování vámi zvolené živnosti. Pomocí Jednotného registračního formuláře se zároveň zaregistrujete jako podnikatel i u finančního úřadu, ČSSZ a zdravotní pojišťovny. Ve formuláři pouze uvedete, že chcete provozovat vedlejší samostatně výdělečnou činnost a doložíte splnění podmínek.

Po obdržení živnostenského listu můžete zahájit podnikání.

Reklama

Povinnosti OSVČ vedlejší vůči finančnímu úřadu

Jako každý podnikatel musíte samozřejmě platit daně, přičemž v této oblasti neexistují rozdíly mezi hlavní a vedlejší činností. Sazby daně z příjmů jsou tedy stejné jako v případě hlavní samostatně výdělečné činnosti:

• Základní 15% sazba daně se uplatňuje na roční daňový základ (součet příjmů po odečtení výdajů) do 36násobku průměrné mzdy (za rok 2025 se jedná o částku 1 676 052 Kč).
• Zvýšenou 23% sazbou se daní ta část daňového základu, která přesahuje stanovený limit.

Do ročního daňového základu se ovšem počítají všechny dílčí základy daně, tedy i příjmy ze zaměstnání nebo třeba z pronájmu.

Výdaje můžete uplatnit buď skutečné, nebo paušální. OSVČ vedlejší mohou využít stejné daňové slevy a nezdanitelné položky jako OSVČ hlavní. Při přechodu do režimu tzv. paušální daně ale přicházíte o všechny výhody vedlejší činnosti.

Daňové přiznání – SVČ vedlejší

Povinnost každý rok odevzdat daňové přiznání se týká všech OSVČ vedlejších, jejichž roční zdanitelné příjmy přesáhly 50 tisíc korun (pro zaměstnance platí limit 20 tisíc korun pro veškeré zdanitelné příjmy vyjma příjmů ze zaměstnání).

V daňovém přiznání uvádíte všechny své zdanitelné příjmy. Pokud jste tedy zaměstnanec s vedlejší živností, uvádíte i mzdu. Potvrzení o příjmech ze zaměstnání a zaplacených zálohách na daň z příjmů vám vystaví váš zaměstnavatel na vaši žádost.

Povinnosti OSVČ vedlejší vůči České správě sociálního zabezpečení

První kalendářní rok provozování vedlejší živnosti zálohy na sociální pojištění neplatíte. Pojistné za první rok vám ovšem sociální pojišťovna doměří zpětně, pokud se vás povinnost platit sociální pojistné týká.

Pro účely sociálního pojištění je za OSVČ vedlejší považována i osoba pečující o dítě do 10 let ve stupni závislosti I nebo o osobu ve stupni závislosti II, III nebo IV bez ohledu na věk, pokud osoba, která je závislá na péči jiné osoby, je osobou blízkou, nebo žije s OSVČ ve společné domácnosti.

Povinnost platit zálohy na sociální pojistné se poté odvíjí od toho, zda je váš roční dílčí základ daně (tedy zisk neboli příjmy po odečtení výdajů) z vedlejší činnosti vyšší, nebo nižší než tzv. rozhodný příjem. Pokud nižší, sociální pojistné neplatíte vůbec. Pokud vyšší, sociální pojistné platit musíte a ČSSZ vám stanoví výši měsíčních záloh. Rozhodná částka v roce 2025 činila 111 736 Kč, v roce 2026 činí 117 521 Kč. Pokud jste ovšem provozovali vedlejší činnost pouze část roku, rozhodná částka se sníží poměrně podle počtu měsíců provozování živnosti.

Každý rok musíte ČSSZ poslat přehled o příjmech a výdajích, a to bez ohledu na to, zda máte povinnost platit sociální pojistné, nebo nikoliv. Při podání přehledu zároveň uhradíte případný nedoplatek (nebo vám pojišťovna vrátí přeplatek).

Sociální pojištění můžete jako OSVČ vedlejší hradit i dobrovolně, a zvýšit si tak v budoucnu důchod.   

Povinnosti OSVČ vedlejší vůči zdravotní pojišťovně

Díky novele Zákona o veřejném zdravotním pojištění již nemusí OSVČ vedlejší od ledna 2026 odvádět zálohy na zdravotní pojištění. Pro účely zdravotního pojištění se navíc za OSVČ vedlejší považují i osoby pečující o dítě nebo děti do 7 let věku bez omezení délky pobytu ve škole nebo předškolním zařízení.

Tito živnostníci hradí zdravotní pojištění po podání přehledu za celý rok zpětně, a to na základě skutečných příjmů ze samostatně výdělečné činnosti. Nevztahují se na ně tedy minimální zálohy. Zdravotní pojistné u OSVČ vedlejších se vždy počítá z reálně dosažených příjmů, a to ve výši 13,5 % ze skutečného vyměřovacího základu (polovina daňového základu).

Možnost dobrovolně odvádět zálohy na zdravotní pojištění však zůstává zachována a může být výhodná pro živnostníky, kteří očekávají vyšší nedoplatek. Neodvádění záloh totiž neznamená, že živnostník pojistné neplatí – pouze jej doplatí za celý rok zpětně.

Povinnosti OSVČ vedlejší v kostce

Všechny OSVČ vedlejší musí jednou ročně:

• podat daňové přiznání a uhradit daň z příjmů,
• podat přehledy o příjmech a výdajích na ČSSZ a zdravotní pojišťovnu,
• uhradit zpětně za předchozí rok zdravotní pojistné na základě skutečných příjmů.

OSVČ s ročním daňovým základem vyšším, než je rozhodný příjem, dále musí:

• uhradit zpětně za první rok podnikání sociální pojistné na základě skutečných příjmů,
• hradit měsíční zálohy na sociální pojistné na základě příjmů z předchozího roku,
• každoročně po podání přehledu doplatit případný nedoplatek na sociálním pojistném za předchozí rok.