Co to je péče řádného hospodáře a co hrozí za její porušení?
Ne vždy jsou si podnikatelé dostatečně vědomi toho, že jejich společnosti jsou samostatné osoby, za které pouze jednají a spravují jejich záležitosti. Co to vlastně je péče řádného hospodáře? A jaké má její porušení následky?
Samozřejmě se podnikatelé v případě splnění zákonných podmínek můžou odměňovat jako jednatelé, či si vyplácet podíl na zisku jako společníci. Bohužel však někteří podnikatelé považují své společnosti za své peněženky, do kterých sáhnou, když si chtějí zafinancovat bazén či zaplatit drahou dovolenou. Zákon to však vnímá rozdílně, a právě v podobných situacích se můžou dopustit porušení péče řádného hospodáře.
Co je péče řádného hospodáře?
Občanský zákoník stanoví, že ten, kdo přijme funkci člena voleného orgánu, se zavazuje, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Má se za to, že jedná nedbale, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky. Co to tedy znamená?
Člen voleného orgánu (např. jednatel) musí jednat:
- loajálně – z titulu své funkce musí upřednostnit zájmy společnosti před zájmem svým či zájmy třetích osob;
- informovaně – před učiněním jakéhokoliv rozhodnutí si musí opatřit dostatek poznatků, aby se mohl informovaně rozhodnout, berouc v potaz dopady na společnost;
- pečlivě – musí věnovat výkonu své funkce odpovídající čas a pozornost, aby se vyvaroval případných rizik a negativních důsledků pro společnost.
Zkrátka a dobře, musí jednat tak, jako by hospodařil se svým vlastním majetkem. Tato povinnost se týká všech členů volených orgánu (statutární orgán), kterými jsou například jednatelé ve společnosti s ručením omezeným, představenstvo nebo správní rada u akciové společnosti, předseda spolku, společenství vlastníků jednotek či ředitel ústavu. Pro zjednodušení budeme dále v tomto článku pracovat s termínem jednatel, který je nejtypičtějším příkladem člena voleného orgánu.
Má péče řádného hospodáře limity?
Zákon akceptuje, že jednatel nemusí vědět všechno, ale v takové situaci si musí zajistit osobu, která mu nezbytnou expertizu poskytne – například při vedení účetnictví, soudních sporech či odborné činnosti.
Odpovědnost samozřejmě není bezbřehá, i když hranice mezi jednáním s péčí řádného hospodáře a běžným (podnikatelským) rizikem může být někdy velmi tenká. Je však potřeba mít na paměti, že jednatel není odpovědný za podnikatelský (ne)úspěch, ale za řádné rozhodování.
Kdy se jedná o porušení péče řádného hospodáře a kdy o přípustné riziko?
Typicky můžeme o porušení péče řádného hospodáře mluvit v situaci, kdy jednatel uzavře za společnost smlouvu bez toho, aby si ověřil obchodního partnera, například jeho schopnost hradit své závazky, spolehlivost plátce DPH nebo absenci exekučního či insolvenčního řízení. Rovněž se může jednat o situace, kdy jednatel pronajme věc známému pod tržní cenou, nebo dodává zboží obchodnímu partnerovi společnosti v situaci, kdy obchodní partner dlouhodobě nehradí své závazky vůči společnosti.
Samostatnou kapitolou pak může být i situace, kdy se funkce jednatele ujme osoba, která nemá základní osobní či manažerské předpoklady pro obchodní vedení společnosti.
O přípustném riziku lze hovořit v případech, kdy společnost diverzifikuje své podnikání a vstupuje na nový trh; taková investice se nemusí vždy vyplatit, avšak v případě, že jednatel zvážil veškeré okolnosti, nebude takové jednání považováno za porušení péče řádného hospodáře. Riziko, za které jednatel odpovídat nebude, je také svěření účetnictví osobě, která navzdory své dosavadní spolehlivosti nepodá za společnost daňové přiznání či kontrolní hlášení, čímž vznikne společnosti škoda.
Jednatel rovněž neodpovídá za vyšší moc, kterou nebylo možné předvídat (výpadky dodávek zboží či služeb kvůli ozbrojeným konfliktům, živelním katastrofám či pandemii).
Následky porušení péče řádného hospodáře
Jednatel, který péči řádného hospodáře poruší, musí počítat s tím, že bude muset společnosti nahradit škodu, kterou jí způsobil, a to v plném rozsahu. Pokud společnost nemá dostatek peněz na úhradu svých závazků z důvodu porušení péče, ručí jednatel věřitelům za dluhy až do výše, do které je společnost není schopna uhradit.
Pokud porušením péče řádného hospodáře způsobí jednatel společnosti úpadek, může být žalován na doplnění pasiv (tj. „doplatit“ do majetkové podstaty peníze až do výše rozdílu mezi dluhy a majetkem společnosti), přičemž mu může být soudem udělena sankce v podobě zákazu výkonu funkce člena voleného orgánu.
Porušení péče řádného hospodáře však může mít i trestněprávní následky a jednatel může naplnit skutkovou podstatu trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku, způsobení úpadku, zkrácení či zvýhodnění věřitele.
Jednatel musí být tudíž při výkonu své funkce dostatečně opatrný, rozhodnutí činit informovaně, pečlivě, a hlavně loajálně vůči společnosti.
Autor: Mgr. Radovan Lukáč, AZ Legal, s.r.o.
