Vyloučení a odchod společníka z s.r.o.
Pokud nemáte zájem setrvat jako společník ve společnosti s ručením omezeným, zákon o obchodních korporacích nabízí hned několik možností ukončení účasti. Byť se může jevit, že se cesta najde vždy, není tomu tak a mnoho situací končí patem, kdy společníci odmítají „pustit“ jiného ze společnosti. V následujících řádcích se však podíváme na situace, které řešení mají. Jakým způsobem lze korporátní změny realizovat?
Vystoupení společníka a dohoda o ukončení jeho účasti
Společník může ze společnosti vystoupit jen v případech, kdy to připouští zákon. Může tak učinit změnou společenské smlouvy nebo tak, že se názorově rozejde s ostatními společníky.
Tento názorový rozdíl je úzce ohraničen a vztahuje se na situace, kdy nehlasuje pro:
- příplatkovou povinnost,
- změnu převažující povahy podnikání společnosti, nebo
- prodloužení trvání společnosti v případě, že byla společnost založena na dobu určitou.
V těchto případech může vystoupit do 1 měsíce ode dne rozhodnutí valné hromady o shora uvedeném nebo ode dne, kdy mu bylo oznámeno, že bylo v takové věci přijato rozhodnutí mimo valnou hromadu, avšak pouze za podmínky, že má zcela splněnou svou vkladovou povinnost. Společník musí vystoupení společnosti samozřejmě oznámit a jeho účinky nastávají posledním dnem měsíce, ve kterém bylo doručeno písemné oznámení společníka společnosti. Vystoupení je za splnění podmínek možné i v případě neúspěšného převodu podílu.
Společníci se rovněž mohou dohodnout na ukončení účasti společníka, a to písemnou dohodou s úředně ověřenými podpisy.
Vyloučení společníka a zrušení účasti společníka soudem
Společnost se může u soudu domáhat vyloučení společníka, který porušuje závažným způsobem svou povinnost, ačkoliv byl k jejímu plnění vyzván a na možnost vyloučení písemně upozorněn. Výzva není nutná v případech, kdy porušení povinnosti mělo následky, které nelze odstranit.
Závažné porušení zákon nedefinuje a jeho interpretaci ponechává na soudní praxi, přičemž odborná literatura obvykle uvádí porušení povinnosti loajality, tedy situace, kdy společník svým jednáním společnost poškozuje, očerňuje či narušuje její dobrou pověst.
I společník se může domáhat u soudu zrušení své účasti ve společnosti za situace, kdy na něm nelze spravedlivě požadovat, aby ve společnosti setrval. Tyto situace sice nejsou raritní, ne vždy však dosahují takové intenzity, aby návrhu na zrušení účasti soud vyhověl. Může se jednat například o situaci, kdy jsou mezi dvěma společníky, z nichž má každý 50% podíl ve společnosti, nenapravitelné rozepře a rozhodování o společnosti je dlouhodobě paralyzováno. V tomto smyslu musí soud spravedlnost k setrvání důkladně posoudit, neboť tento způsob ukončení účasti společníka nesmí nahrazovat jiné možnosti řešení situace. Pokud je společnost jednočlenná, společník se zrušení účasti nemůže domáhat vůbec.
Zrušení účasti ve společnosti se může u soudu za stejných podmínek domáhat i dědic podílu, přičemž tak musí učinit do 3 měsíců od právní moci usnesení soudu o dědictví. Zároveň se nesmí podílet na činnosti společnosti, ledaže se s ostatními společníky dohodne písemně jinak.
Samostatnou kapitolou je zánik účasti společníka ve společnosti v důsledku insolvenčního řízení, konkrétně:
- zrušením konkursu proto, že je jeho majetek zcela nepostačující,
- nebo doručením vyrozumění o neúspěšné opakované dražbě v řízení o výkonu rozhodnutí nebo v exekuci,
- nebo, není-li podíl převoditelný, pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením podílu nebo právní mocí exekučního příkazu k postižení podílu po uplynutí lhůty uvedené ve výzvě ke splnění vymáhané povinnosti podle jiného právního předpisu.
Převod podílu
Zdaleka nejčastějším způsobem zániku účasti společníka ve společnosti je převod podílu. Proces však závisí od společenské smlouvy, pokud se společníci rozhodnou od zákona odchýlit. Pokud problematiku převodu podílu společenská smlouva neupravuje, platí, že společník může převést svůj podíl na jiného společníka bez souhlasu valné hromady, a na třetí osobu jedině se souhlasem valné hromady.
Souhlas musí být udělen do 6 měsíců od uzavření smlouvy o převodu podílu, v opačném případě nastávají tytéž následky jako při odstoupení od smlouvy. Je-li smlouva společnosti předložena a valná hromada do 2 měsíců neudělí souhlas bez udání důvodu nebo neudělí souhlas v případech, kdy jej udělit musí, a zároveň uplyne 6 měsíců od uzavření smlouvy o převodu podílu, může společník ze společnosti vystoupit.
Společníci mají téměř neomezenou smluvní autonomii a můžou si ujednat, že souhlas valné hromady není potřeba vůbec, případně že podíl lze převést se souhlasem jiného orgánu nebo za předpokladu splnění určitých podmínek.
Smlouva o převodu podílu musí být písemná a opatřena úředně ověřenými podpisy, přičemž je převod účinný okamžikem doručení oznámení společnosti. Nabytím podílu přistupuje nabyvatel ke společenské smlouvě a převodce ručí společnosti za dluhy, které byly s podílem na nabyvatele převedeny.
Autor: Mgr. Radovan Lukáč, AZ Legal, s.r.o.
