17. díl: Kdy musíte vést účetnictví a kdy vám stačí daňová evidence?

Začínající podnikatelé často tápou v tom, jestli mají vést daňovou evidenci, nebo účetnictví. Abychom se v těchto dvou pojmech zorientovali, přiblížíme si, co to vlastně daňová evidence a účetnictví je. Nastíníme si také, jaké jsou mezi nimi rozdíly, a v neposlední řadě vás seznámíme s tím, kdo musí vést daňovou evidenci a kdo účetnictví.

Co je daňová evidence?

S daňovou evidencí, která je upravená zákonem o dani z příjmů, jste se dříve mohli setkat pod názvem jednoduché účetnictví. Jak už tento název napovídá, daňová evidence je jednodušší než účetnictví. Obsahuje údaje o uskutečněných zdanitelných příjmech a daňově uplatnitelných výdajích, současně je sledován stav majetku a závazků na konci daného roku (zdaňovacího období).  Jejím prostřednictvím podnikatelé úřadům dokládají svou ekonomickou situaci a mohou si díky ní spočítat, kolik zaplatí na dani z příjmů. Povinnost vést daňovou evidenci mají OSVČ podnikatelé, kteří dosahují příjmů z podnikání nebo jiné samostatně výdělečné činnosti, kteří nemají povinnost vést účetnictví, resp. nedosáhli příjmů přesahujících 25 mil. Kč v daném roce a současně uplatňují vynaložené výdaje, a ne výdaje paušálem.

Jak vést daňovou evidenci?

Vzhledem k tomu, že je daňová evidence jednodušší než účetnictví, často si ji podnikatelé vedou sami. Stačí totiž evidovat příjmy a výdaje a majetek a závazky. Při vedení daňové evidence je nutné shromažďovat veškeré doklady a jejich souhrnnou evidenci vést například v excelové tabulce. Vždy je důležité uvést druh účetního dokladu, datum vystavení dokladu, popis transakce, rozdělení příjmů a výdajů na daňové a nedaňové.

Nenechte se zmást termínem “jednoduché účetnictví”

I přesto, že byl termín jednoduché účetnictví nahrazený pojmem daňová evidence, stále se oficiálně používá. Nejedná se však o totéž. Označuje totiž způsob účtování, který mohou využívat pouze neziskové organizace typu odbory, církve nebo zapsané spolky.

Co je účetnictví?

Účetnictví, dříve nazývané jako podvojné účetnictví, je upravené zákonem o účetnictví a vedou ho právnické a fyzické osoby, které se staly účetní jednotkou. Definic účetnictví existuje hned několik. Jedna z nich například říká, že je účetnictví písemné zaznamenávání informací o hospodářských jevech podniku, a to v peněžních jednotkách. Účtuje se takzvaným podvojným způsobem, který je známý také jako Má dáti/Dal. Účetnictví je podstatně rozsáhlejším a komplikovanějším procesem než daňová evidence, proto se s ním také podnikatelé často obracejí na účetní.

Kdy musí fyzická osoba vést účetnictví?

Fyzická osoba se stane nejčastěji účetní jednotkou (tedy tím, kdo má povinnost vést účetnictví) ve chvíli, kdy její obrat za předcházející rok přesáhne 25 milionů korun. V tomto případě podnikateli vzniká povinnost vést účetnictví od prvního dne účetního období, jež následuje po kalendářním roce, ve kterém se stal účetní jednotkou. Účetní jednotkou jsou také fyzické osoby, které jsou jako podnikatelé zapsány v obchodním rejstříku. A kdy se musí podnikatel do obchodního rejstříku zapsat? V případě, že výše jeho příjmů nebo výdajů dosáhla či přesáhla za dvě po sobě jdoucí účetní období částku 120 milionů korun nebo provozuje živnost průmyslovým způsobem. V případě, že se podnikatel zapíše do obchodního rejstříku dobrovolně, má povinnost vést účetnictví, stává se totiž dnem zapsání do rejstříku účetní jednotkou.

Podnikatelé musí vést účetnictví také pokud:

  • jim povinnost vést účetnictví ukládá zvláštní právní předpis,
  • jsou společníky ve společnosti, kde alespoň jeden ze společníků vede účetnictví,
  • se rozhodnou ho vést dobrovolně, i když nesplňují výše uvedené podmínky.

Je také důležité vědět, že pokud se fyzická osoba stane účetní jednotkou, musí vést účetnictví nejméně po dobu 5 let.

Rozdíl mezi daňovou evidencí a účetnictvím

Jak už jsme nastínili výše, daňové evidenci se dříve říkalo jednoduché účetnictví a účetnictví, které známe dnes, podvojné účetnictví. Z toho také vyplývá, že je daňová evidence jednodušší než účetnictví. Pokud tedy nemáte povinnost vést účetnictví, bude pro vás snazší vést daňovou evidenci.

Daňová evidence: Rozdíl mezi příjmy a výdaji

Účelem daňové evidence je zjištění správné výše základu daně z příjmů. Základ daně se určuje jako rozdíl mezi zdanitelnými příjmy a odčitatelnými výdaji. Příjmy jsou přijaté peníze v pokladně nebo na bankovním účtu, přičemž je rozhodující okamžik zaplacení. Výdaji se rozumí úbytek peněžních prostředků v pokladně nebo na bankovním účtu, rozhodující je doba zaplacení.

Účetnictví: Rozdíl mezi výnosy a náklady

Základ daně v případě účetnictví se zjišťuje jako výsledek hospodaření (tj. rozdíl mezi výnosy a náklady) upravený o odpočitatelné a připočitatelné položky určené zákonem o daních z příjmů. Výnosy jsou výkony vyjádřené v korunách, rozhodující není okamžik zaplacení, ale okamžik provedení výkonu. Za náklady je považovaná výkonová spotřeba, nákup služeb nebo práce pracovníků podniku, není rozhodující okamžik zaplacení, ale okamžik vynaložení nákladů.

Paušální výdaje a paušální daň

Někteří podnikatelé nevedou ani účetnictví ani daňovou evidenci, ale uplatňují takzvané paušální výdaje (evidenci příjmů a pohledávek). Jedná se zejména o drobné živnostníky s ročními příjmy do 2 milionů korun, kteří se rozhodnou uplatňovat výdaje procentem z příjmů, nazývaným také jako paušál.

Výše paušálu se odvíjí od oborů. Činí 80 % z řemeslných příjmů a z příjmů z podnikání v zemědělství, 60 % z volných, vázaných a koncesovaných živností, 40 % z příjmů z jiného podnikání podle zvláštních předpisů nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti a 30 % z příjmů z pronájmu neprovozovaného podnikatelem.

Tip Vyřešte požadavky ESG reportingu a zjistěte uhlíkovou stopu své firmy nebo produktu jednoduše v rámci jedné platformy. Klienti ČSOB mají navíc výpočet uhlíkové stopy Scope 1 a 2 u Green0metru zdarma.

V případě uplatnění výdajového paušálu máte povinnost evidovat pouze zdanitelné příjmy, nemusíte vést vůbec žádnou evidenci kromě vystavených faktur, pouze jednou ročně podáte daňové přiznání. Pokud máte roční příjmy nižší než milion korun, můžete se také přihlásit k platbě paušální daně. V tomto případě dokonce ani nepodáváte daňové přiznání, pouze každý měsíc odvedete fixní částku, která kromě daně obsahuje i zálohy na zdravotním a sociálním pojištění. 

Chcete se o daňové a účetní problematice dovědět více? Účetnictví a daně jednoduše a v souvislostech můžete nalézt na TAXART CZ s.r.o.

Článek vznikl ve spolupráci s Ing. Zitou Drábkovou, Ph.D., MBA – daňový poradce TAXART CZ s.r.o., odborný asistent, Metropolitní univerzita, e-mail: drabkova@taxart.cz, www stránky: www.taxart.cz


Zpět