Obchodní tajemství – co to je a jak jej chránit?
Obchodní tajemství, podobně jako know-how či důvěrné informace, jsou pro podnikatele naprosto zásadní, protože determinují jejich postavení na trhu a konkurenceschopnost. Ztráta obchodního tajemství může pro podnikatele často znamenat konec podnikání, jelikož ho nenahradí ani domožení se náhrady újmy od rušitele, pokud se ji vůbec poškozený podnikatel bude schopen domoct. Co je obchodní tajemství, komu patří a jak jej ochránit?
Co je obchodní tajemství?
Obchodní tajemství patří mezi práva duševního vlastnictví a jeho definici nalezneme přímo v občanském zákoníku. Obchodní tajemství tvoří konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné a v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti, které souvisejí se závodem a jejichž vlastník zajišťuje ve svém zájmu odpovídajícím způsobem jejich utajení. Rozeberme si jeho pojmové znaky.
- Konkurenčně významná skutečnost – obchodní tajemství musí být tržně využitelné a jeho ztráta musí být způsobilá zlepšit podnikatelské postavení konkurentů.
- Určitelnost – jednoduše řečeno, obchodní tajemství musí být identifikovatelné.
- Ocenitelnost – musí mít hodnotu vyjádřitelnou v penězích.
- Běžně nedostupná skutečnost v příslušných obchodních kruzích – kritériem je zde dostupnost v kruzích konkurenčních podnikatelů, nejedná se o skutečnosti dohledatelné ve veřejně dostupných zdrojích, může však jít o skutečnost známou odborné veřejnosti.
- Souvislost s obchodním závodem – nejedná se o nahodilou skutečnost, ale o skutečnost, která má skutečný význam pro provoz závodu.
- Zajištění utajení skutečnosti – záleží od charakteru obchodního tajemství, může se jednat například o skutečnost známou jen úzkému okruhu zaměstnanců, která je uchovávána v šifrovaných datech.
Není-li některý z těchto znaků naplněn, ochrana obchodního tajemství, respektive obchodní tajemství samotné zaniká.
Komu patří obchodní tajemství?
Jak říká jeden z pojmových znaků definice, obchodní tajemství souvisí s obchodním závodem. Může s ním tedy nakládat ten, kdo obchodní závod vlastní. To znamená, že může například umožnit jeho užití třetím osobám za podmínek, které stanoví.
Co může být obchodním tajemstvím?
Obchodním tajemstvím může být potenciálně neohraničený okruh skutečností, typicky se uvádí například výrobní postupy (Coca-Cola, směs koření v KFC), softwarové a technologické informace, interní informace (postupy řízení společnosti, logistické systémy), obchodní, finanční či marketingové strategie nebo zákaznické databáze.
Jak chránit obchodní tajemství?
Porušení obchodního tajemství je jistě jasné – jedná se o situace, kdy rušitel neoprávněně obchodní tajemství sdělí či zpřístupní třetí osobě, nebo ho využije pro sebe či jiného poté, co se o něm dozvěděl tak, že mu bylo sděleno či zpřístupněno v rámci smluvního vztahu, nebo se o něm dozvěděl vlastním či cizím jednáním v rozporu se zákonem.
V takových situacích je často už na ochranu pozdě. Poškozený se může domáhat zejména toho, aby se rušitel protiprávního jednání zdržel (tedy aby dále do budoucna obchodní tajemství neporušoval) a aby odstranil závadný stav (aby odstranil původ závadného stavu, například odstraněním neoprávněně užívané databáze).
V úvahu pak přichází poskytnutí přiměřeného zadostiučinění, což může znamenat i veřejnou omluvu, náhradu škody, kterou však může mít poškozený podnikatel problém vyčíslit, nebo vydání bezdůvodného obohacení, pokud na straně rušitele obohacení vzniklo.
A co preventivní prostředky ochrany?
Zcela standardně se v podnikatelských vztazích používá dohoda o mlčenlivosti (non-disclosure agreement), kterou je obchodní tajemství sděleno druhé straně v rámci jednání o obchodní spolupráci či akvizici chráněno na několik let dopředu, pod sankcí citelné smluvní pokuty, mající za úkol odradit druhou stranu od zneužití obchodního tajemství.
V zaměstnaneckých vztazích či při výkonu funkce voleného orgánu obchodní korporace jsou zase typická ujednání o mlčenlivosti a konkurenční doložky, u kterých se bývalý smluvní partner za peněžitou náhradu zaváže zdržet se výkonu povolání či podnikání v oboru podnikatele, který má zájem na zachování obchodního tajemství.
V obchodních korporacích, ať už se jedná o akciovou společnost či společnost s ručením omezeným, pak může být akcionáři či společníkovi vyžívajícímu právo na informace od statutárního orgánu odepřena informace týkající se obchodního tajemství, pokud by sdělení informace bylo způsobilé způsobit korporaci či jí ovládaným osobám újmu.
Autor: Mgr. Radovan Lukáč, AZ Legal, s.r.o.
