Startupy napravují, co nezvládající velké firmy

Zuzana Paulovics v ČSOB vede program, který pomáhá začínajícím inovativním firmám. Říká, že většina zakladatelů českých startupů přichází z korporátního prostředí.

V září minulého roku nastoupila Zuzana Paulovics do čela nově založeného akceleračního programu Start it @ČSOB, který má za cíl podporovat inovativní startupové firmy. Její životní příběh je blízký mnoha účastníkům programu – sama po rodičovské dovolené zatoužila po změně a smysluplnější práci. Zatím bylo do akcelerátoru vybráno deset firem, z nichž čtyři mají společenský přesah.

Jak vypadá průměrný zakladatel startupové firmy?

Mezi zakladateli startupů je mírná převaha mužů – ve Start it @ČSOB máme poměr mužů a žen 10 : 5, v akceleračních programech partnerského Impact Hubu je 39 % žen. Když ale vezmeme v potaz fakt, že ženy mnohem častěji než muži odcházejí na rodičovskou, tvrdila bych, že podíl žen mezi zakladateli je překvapivě vysoký. Jsou to většinou vysokoškolsky vzdělaní lidé ve věku kolem 30 let. Pocházejí z různých oborů. Stává se nám, že absolventi umělecké školy pracují na parkovací aplikaci a absolventi ČVUT programují automaty na obsluhu restaurací.

Kdy se v průběhu života lidé nejčastěji rozhodnou založit vlastní startup?

Někteří lidé jsou už od dob školy přesvědčeni, že nikdy nebudou pracovat v korporaci, a hned po ukončení vzdělání nebo v jeho průběhu zakládají firmu. Těch je ale menšina. Převážnou většinu tvoří lidé, kteří získali pracovní zkušenost v prostředí jiných firem nebo korporací, dobře ovládli svou profesi, a když dospěli do stadia, kdy zjistili, že korporace je nijak nerozvíjí, rozhodli se založit vlastní smysluplné podnikáni.

Existuje i třetí kategorie startupistů. Jsou to ženy, které vybudovaly kariéru v korporaci a pak odešly na mateřskou. Když nastoupily zpátky do práce, zjistily, že by chtěly pracovat na částečný úvazek, ale ten se dnes obtížně hledá. Mnohé z nich si také uvědomily, že by raději dělaly něco, co jim dává smysl a kde jsou zároveň pány svého času. Proto založí startup. Oblasti, v nichž své firmy budují, se pohybují od vzdělání po ekologii.

Co bývá hlavním popudem k založení startupové firmy?

Jak už jsem zmínila, dnešní startupy vznikají často z pohnutky smysluplnosti. Chtějí napravit to, co velké firmy nezvládají dělat dobře. V tom spočívá i vysvětlení, proč vzniká spousta startupových firem se společenským přesahem, které řeší lokální nebo globální problémy, ať už ekologické, nebo sociální. Například v poslední době vzniká velké množství firem ve sdílené ekonomice, která má za úkol odstranit neefektivitu zdrojů. Podle šetření Impact Hubu má půlka startupových firem, které prošly jejich akceleračním programem, dopad na společnost. Druhá půlka je orientována čistě na zisk a nic jiného ji nezajímá.

Liší se přístup ve způsobu založení vlastní firmy u těchto skupin?

Zásadně. Lidé, kteří mají korporátní zkušenost, mají představu, jakým způsobem uvažují velké firmy. Také se díky korporátnímu prostředí naučí metodickou práci. Vědí, že pro rozjetí podniku potřebují ovládat určité dovednosti. Naopak mladší lidé jdou do podnikání po hlavě a vše potřebné zjišťují až za pochodu. Na druhou stranu každý člověk, který zakládá startup, se musí spoustě věcí naučit. Povahově obě skupiny zakladatelů mají společné to, že jsou velice optimističtí, jinak by se do svého nápadu nepustili. Jsou také pracovití a hledají smysluplnost v tom, co dělají.

Napadají vás nějaké zlozvyky, které lidé přinášejí z prostředí korporací do vlastních firem?

Setkala jsem se startupisty, kteří uměli výborně prezentovat a tvořit krásné prezentace, ale skutek utekl.

Jaká kritéria uplatňujete při volbě startupů do programu?

Jedním z hlavních rozhodovacích kritérií je kvalita týmu. Dalším je samotná myšlenka, produkt či služba, její smysluplnost a unikátnost. Důležitá je i potenciální škálovatelnost tržních příležitostí. Některé startupy mají výborný produkt a tým, ale narážejí na to, že nedokážou získat dostatek odborníků, což omezuje jejich růst.

Čím může přispět akcelerátor ve vývoji startupu?

Převážná většina startupistů začíná podnikat samostatně, musí učinit spoustu strategických rozhodnutí a jsou na ně sami. Velmi častým problémem je, že se mnoho zakladatelů startupů bojí sdílet strategické vize a plány s někým jiným, neboť mají strach, že by jim jejich myšlenku někdo ukradl. A proto je tu akcelerátor. Poskytuje zakladatelům zpětnou vazbu.

Liší se evropské startupové prostředí od českého?

Český trh má dvě specifika. Je relativně malý a zároveň je specifický v jazyce a mentalitě. Proto ne úplně všechny věci se tu dají uplatnit snadno a ne každý startup tu dokáže vyrůst natolik, aby zaplatil počáteční investice. Český trh sám o sobě neuživí každou inovaci. Když firma usiluje o zásadnější inovaci a vstupní náklady jsou vysoké, potřebuje rovnou myslet v evropském měřítku. To je těžké a některé na tom havarují. Podle průzkumů by převážná většina startupových firem uvítala pomoc se vstupem na první zahraniční trh.

Máte nějaký etický kodex při volbě startupů?

Máme. Obor pro nás sice není rozhodující, ale nechceme pracovat s projekty z oblasti kožešnictví nebo zbrojního průmyslu. Když startup vybíráme, vždy se zamýšlíme nad dopadem projektu. Před dvaceti lety takto nikdo neuvažoval. Nicméně nevybíráme výlučně projekty se společenským dopadem, v pilotním kole jsme měli čtyři projekty, z nichž tři byly dopadové. V tuto chvíli máme šest projektů, z nichž je na společensky prospěšnou činnost zaměřen jeden.

Jsou zaměstnanci společensky prospěšných startupů angažovanější než klasičtí zaměstnanci?

Určitě, často se do práce ve startupech hlásí sami. Je s tím spojen ale jeden problém – zájemci o práci jsou sice angažovaní a pracují pro dobro věci, ale nemusí mít stejný názor jako samotný zakladatel nebo zakladatelka na to, jak stanoveného cíle nejlépe dosáhnout. Tím, že jsou do práce zapáleni, jsou o to více zatvrzelejší a obtížněji se s nimi pracuje. Dalším úskalím bývá, že jsou zapáleni pro věc, nikoliv pro klienta. Ale aby generovali spokojené zákazníky, musí být zapáleni i pro ně. Někdy se tyto dva přístupy dokonce dostávají do rozporu. Oba společensky prospěšné startupy, které prošly našim akcelerátorem, se potýkají s problémem efektivity práce velkého počtu zaměstnanců, kteří firmě generují náklady.

Mívají společensky prospěšné startupy etický problém spolupracovat s běžnými firmami, které se o společenský dopad tolik nestarají?

Nikdy to není buď, anebo. Každá firma potřebuje byznys a zisk, aby mohla svůj společenský dopad šířit dál. Jakmile bude ve ztrátě, nebude to moct nadále dělat. Proto je důležité mít na zřeteli nejen společenský prospěch, ale i zisk.

Pomáháme startupům rozjet podnikání a získávat klienty – přihlaste se i vy do programu Start it @ČSOB!

ČSOB právě otevírá druhé kolo akceleračního programu Start it. Přihlásit se mohou inovativní projekty s velkým potenciálem růstu, které vede nadšený tým minimálně 2 až 3 lidí.

Během půlroční intenzivní akcelerace vybrané týmy:

  • absolvují sérii praktických workshopů,
  • budou pracovat se zkušenými mentory,
  • dostanou podporu pro rozjetí vlastního podnikání a získání nových klientů,
  • mohou využít až 4 pracovní místa v pražském Impact Hubu,
  • získají mezinárodní podporu z Globální sítě akcelerátorů GAN po celou dobu existence firmy.

Nejedná se o obecné přednášky, ale konkrétní pomoc startupům tam, kde to nejvíce potřebují: například s průzkumem trhu, nastavením business plánu, propojením na právní a marketingové experty, investory, dodavatele a odběratele. Díky akceleračnímu programu Start it se vyhnete častým chybám, zjistíte, jestli podnikatelský záměr má šanci se na trhu uplatnit, a zkrátíte si cestu k cíli.

Zjistěte více informací na webu Start it a rozjeďte to s ČSOB!Přihlášky lze zasílat do 19. září 2019.

Zuzana Paulovics má v ČSOB jako Start it Leader na starost akcelerační program, který sídlí v Impact Hubu v Praze na Andělu, a také propojování startupů směrem do banky. Je zodpovědná za nastavení podmínek akcelerace, zajištění dodávky konzultací a služeb pro startupy.


Zpět