47. díl: Co jsou příležitostné příjmy a jak se zdaňují?

Příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného nájmu movitých věcí jsou zdaňovány jako ostatní příjem v § 10. Co jsou příležitostné příjmy? Jak se zdaňují? Kdy musí podat fyzická osoba daňové přiznání?

Co jsou příležitostné příjmy

Příležitostné příjmy jsou příjmy z činností, které jsou vykonávány příležitostně, tj. občas, nahodile. Jde o příležitostný příjem, který poplatník nijak aktivně nevyhledává ani nenabízí. Příležitostným příjmem nemůže být příjem podle § 6 až § 9, tj. příjem ze závislé činnosti (zaměstnání), z kapitálového majetku, ze samostatné činnosti (podnikání) nebo z nájmu. Při posuzování, zda je příjem zdaňován jako příležitostný, je potřeba nejprve vyloučit, že nejde o některý z předchozích, zejména o příjem ze závislé činnosti nebo z podnikání.

Soustavná činnost – podnikání je definována v § 420 odst. 1 Občanského zákoníku takto: “Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.”

Tato definice obsahuje několik znaků, podle kterých lze poznat, že jde o podnikání – podnikatel vykonává činnost na vlastní účet a vlastní odpovědnost. Činí tak soustavně a za účelem dosažení zisku. Přičemž podstatný je úmysl dosahovat danou činností zisku. Nikoliv to, jestli je zisku skutečně dosaženo. Soustavná činnost neznamená, že je neustále opakovaná bez přerušení. Podnikání může být provozováno sezónně. Může jít dokonce o činnost vykonávanou opakovaně jen jednou v roce, např. prodej vánočních stromků nebo kaprů. Za projev soustavnosti se považuje to, že daná osoba má v úmyslu činnost opakovat. Nejedná se o nahodilou činnost. Zároveň podnikatel jedná samostatně. Tím se liší od zaměstnance, který jedná podle pokynů zaměstnavatele.

Příklad

Pan Novák podniká jako OSVČ a má obchod se smíšeným zbožím. V obchodě pracuje sám bez zaměstnanců. Rád by využil jednorázovou výpomoc s počítáním inventury první týden v lednu, aby nebyl na vše sám. Jednalo by se o jednorázovou výpomoc. Dotyčný brigádník, který by pomáhal s inventurou, by panu Novákovi v jeho obchodě pomáhal s počítáním zboží podle pokynů pana Nováka a výsledky by zapisoval do připravených inventarizačních sestav. Práci by vykonával na pracovišti pana Nováka, podle jeho pokynů, v jím určené dny a čas. Jedná se pro dotyčného o příležitostný příjem?

I když se jedná o jednorázovou výpomoc, nejde o příležitostný příjem. Jsou naplněny znaky závislé činnosti – práce na pracovišti zaměstnavatele, podle jeho pokynů, na jeho odpovědnost, v jím určeném místě a čase a při využití pracovních pomůcek zaměstnavatele. Pan Novák musí s dotyčným “brigádníkem” uzavřít pracovněprávní vztah dle Zákoníku práce a odvést za něj odvody jako za zaměstnance. Vzhledem k jednorázovému charakteru bude výhodné využít některou z dohod uzavíraných mimo pracovní poměr. Příjem se bude zdaňovat podle § 6 – příjmy ze závislé činnosti, nikoliv jako příležitostný příjem dle § 10.

Zdaňování příležitostných příjmů

Pokud je zřejmé, že se nejedná o příjem ze závislé činnosti, ze samostané činnosti (podnikání) a jde skutečně o příležitostný příjem, zdaňujeme ho v rámci § 10 – ostatní příjmy. Příležitostné příjmy jsou osvobozeny od daně z příjmů do limitu 30 000 Kč za rok. Příjem z chovu včel do 60 včelstev se oceňuje částkou 500 Kč za včelstvo. Z příležitostných příjmů dle § 10 se neplatí sociální ani zdravotní pojištění. Podléhají pouze dani z příjmů.

Příklad

Paní Novotná vyklízela skříň s oblečením a vyřadila několik kusů, které již nenosí nebo ze kterých již děti vyrostly. Je jí líto nepotřebné oblečení vyhodit. Nabídne je tedy v rámci sousedského bazaru. Za prodej oblečení obdržela 5 000 Kč. Kromě tohoto příjmu má paní Novotná pouze příjmy ze zaměstnání. Má povinnost podávat daňové přiznání a příjmy zdanit? Má nějakou jinou povinnost v souvislosti s těmito příjmy?

Příležitostné příjmy do 30 tisíc Kč jsou osvobozeny od daně z příjmů. Paní Novotné nevzniká povinnost podat daňové přiznání. Tyto osvobozené příjmy nemusí oznamovat na finanční úřad a nemá ani žádnou jinou povinnost kromě prokázání výše a zdroje příjmů v případě pochybností ze strany finančního úřadu.

Příklad

Paní Novotné z předchozího příkladu se líbilo, jak si přivydělala. Rozhodla se proto si pravidelně přivydělávat k příjmům ze zaměstnání, obcházet sousedky a vykupovat od nich obnošené oblečení. Oblečení vytřídí, vypere a nabízí k prodeji na inzertních serverech. A to opakovaně tak často, jak se jí to podaří. Za rok má z této činnosti příjem 25 000 Kč. Vzniká jí povinnost podat daňové přiznání?

Jelikož se nejedná o příležitostnou činnost, ale pravidelnou činnost za účelem dosahování zisku, nejedná se o příležitostnou činnost dle § 10, ale o samostatnou činnost dle § 7. V § 7 není žádný limit, do kterého se příjmy nedaní. Vzhledem k tomu, že má rovněž příjmy ze zaměstnání a příjmy z podnikání přesáhly limit pro podávání přiznání u zaměstnance ve výši 20 000 Kč, musí paní Novotná podat daňové přiznání. V přiznání uvede příjmy ze zaměstnání a tyto příjmy z podnikání. Jelikož vykonává samostatnou výdělečnou činnost, musí rovněž podat přehledy na sociální a zdravotní pojištění jako OSVČ ve vedlejší činnosti – z důvodu zaměstnání. Zdanit příjmy jako příjmy z podnikání musí i v případě, že si nezaložila živnostenský list. V § 7 se zdaňují příjmy z podnikání i v případě, že jde o tzv. neoprávněné podnikání.

Povinnost podat přiznání nemá fyzická osoba, jejíž celkové roční příjmy nepřesáhly 50 000 Kč. Nebo zaměstnanec, který kromě příjmů ze zaměstnání nemá příjmy z podnikání, kapitálového majetku, nájmu a ostatní příjmy přesahující částku 20 000 Kč za rok dohromady za všechny příjmy kromě zaměstnání.

Příklad

Paní Zelená je na rodičovské dovolené. Je velmi tvořivá, a tak se snaží vylepšit rodinný rozpočet. Kdykoliv má volnou chvíli, vytváří háčkované oblečení, drobné šperky a dekorace. Vše prodává přes webový portál, který je určený pro prodej vlastní tvorby. Za rok 2023 takto získala příjem z prodeje vlastní tvorby ve výši 45 000 Kč. Žádné jiné příjmy nemá. Má povinnost podat daňové přiznání?

Jelikož danou činnost vykonává paní Zelená pravidelně a s úmyslem získat zisk – byť malý, nejedná se o příležitostnou činnost, ale o soustavnou činnost dle § 7 – o podnikání. Limit pro osvobození se neuplatní. Nicméně vzhledem k tomu, že celkový roční příjem paní Zelené nepřesáhl limit 50 000 Kč, nemá povinnost podávat daňové přiznání. Do limitu se nepočítají příjmy osvobozené nebo zdaněné srážkovou daní. Rodičovský příspěvek je osvobozen od daně z příjmů, a proto se nepočítá do ročního limitu 50 000 Kč pro podání přiznání.

Tip Účty pro právnické osoby a živnostníky od ČSOB jsou bez poplatků za vedení a bez jakýchkoliv podmínek, a to včetně bezkontaktních platebních karet zdarma. Založte si firemní a podnikatelský účet online během pár minut.

Příklad

Pan Vonásek je již ve starobním důchodu. Věnuje se včelaření. Má 50 včelstev. Za prodej medu a voskových svící měl v roce 2023 příjem 35 000 Kč. Jiné zdanitelné příjmy nemá. Má povinnost podat daňové přiznání?

Příjmy z chovu včel do 60 včelstev se považují za příležitostné příjmy a oceňují se částkou 500 Kč za včelstvo. Tj. 50 včelstev * 500 Kč = 25 000 Kč. Pan Vonásek se vejde do limitu osvobozených příjmů ve výši 30 000 Kč. V případě včel nemá pan Vonásek ani povinnost evidovat příjmy, protože ocenění příjmů za jedno včelstvo je dáno Zákonem o daních z příjmů. Nemusí tedy podávat daňové přiznání ani oznamovat osvobozené příjmy.

Příklad

Pan Vonásek z předchozího případu se kromě svých 50 včelstev rozhodne věnovat ještě zahradničení. Jelikož měl mimořádnou úrodu jablek, prodal jejich nadbytek do výkupu za 10 000 Kč. Má povinnost podávat daňové přiznání?

Prodej zahrádkářských přebytků, pokud nejde o zemědělskou činnost, se považuje za příležitostný příjem dle § 10. Pro účely limitu 30 000 Kč se počítají všechny příležitostné příjmy dohromady. Tj. 10 000 Kč za jablka + 25 000 Kč (50 včelstev * 500 Kč za včelstvo) = 35 000 Kč. Pan Vonásek překročil limit osvobození 30 000 Kč. Příjmy podléhají zdanění. Nicméně jelikož nemá žádné jiné zdanitelné příjmy (důchod je od zdanění osvobozen), tak se vejde do limitu 50 000 Kč a nemá povinnost podat daňové přiznání.

Příklad

Pan Vonásek má příjmy ze závislé činnosti – je zaměstnaný na plný úvazek v pracovním poměru. Zaměstnání je hlavní zdroj jeho příjmů. Kromě toho měl v roce 2023 příjmy z prodeje zahrádkářských přebytků ve výši 10 000 Kč a z 50 včelstev. Má povinnost podat daňové přiznání?

Pan Vonásek má příjmy z příležitostných činností ve výši 35 000 Kč (10 000 Kč za jablka + 25 000 Kč za včelstvo). Překročil roční limit 30 000 Kč pro osvobození příležitostných příjmů.

Jelikož je zaměstnán, tak pro něj platí limit 20 000 Kč ročně na příjmy kromě příjmů ze zaměstnání pro povinnost podávat daňové přiznání. Má tedy povinnost podat daňové přiznání, kde uvede své příjmy ze zaměstnání v § 6 a v § 10 příležitostné příjmy 35 000 Kč. U příjmů ze zemědělské výroby lze uplatnit paušální výdaje 80 %. Je to jediný případ, kdy lze u ostatních příjmů dle § 10 uplatnit paušální výdaje. U příjmů z včelstev se naopak žádné výdaje neuplatní. Základ daně dle § 10 bude vypadat takto:

  • Základ daně z včelstev: příjmy 25 000 Kč – výdaje 0 Kč = 25 000 Kč
  • Základ daně ze zahrádkářských přebytků: 10 000 Kč – 8 000 Kč (80 % z 10 000 Kč) = 2 000 Kč
  • Celkový základ daně dle § 10 – ostatní příjmy: 25 000 Kč + 2 000 Kč = 27 000 Kč

Z ostatních příjmů dle § 10 se neodvádí sociální ani zdravotní pojištění. Pan Vonásek podá pouze přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

Změny od 1. 1. 2024

Všechny výše popsané informace a limity se týkají pouze přiznání za rok 2023, tj. toho, které se podává do 1. 4. 2024. Od 1. 1. 2024 se zavádí řada změn ve zdaňování ostatních příjmů. Tyto změny se poprvé použijí při podávání daňového přiznání za rok 2024, tj. do 1. 4. 2025.

Hlavní změna se týká posuzování limitu pro osvobození ostatních příjmů dle § 10. Částka limitu pro osvobození se zvyšuje z 30 tisíc Kč na 50 000 Kč. Zároveň se ale do limitu 50 000 Kč bude počítat víc věcí. Kromě příležitostných příjmů např. i příjmy ze zděděných práv průmyslového vlastnictví, vypořádací podíl atd.

U včelařů se počítá 1 000 Kč za jedno včelstvo a počítá se rovněž do limitu 50 000 Kč. Limit na počet včelstev se snižuje na 50.

Příklad

Včelař má 55 včelstev. Jak se bude posuzovat limit pro osvobození v roce 2023 a 2024?

2023:

  • 55 včelstev – vejde se do limitu 60 včelstev, ocenění 500 Kč za včelstvo, limit osvobození 30 000 Kč
  • 55 včelstev * 500 Kč = 27 500 Kč

Příjem je nižší než 30 000 Kč, tj. příjem z včelstev je osvobozen. Nemá povinnost podávat daňové přiznání.

2024:

  • 55 včelstev – limit 50 včelstev, ocenění 1 000 Kč za včelstvo, limit osvobození 50 000 Kč
  • 55 včelstev * 1 000 Kč = 55 000 Kč – příjem přesahuje limit pro osvobození 50 000 Kč

Má povinnost podat daňové přiznání, příjem 55 000 Kč zdaní jako příjem z § 10 – ostatní příjmy. Výdaje neuplatní.

Autor: Zuzana Bartůšková – daňový poradce ev. č. 4960, jednatel BKP FINANCE s.r.o. – https://www.bkpfinance.cz


Zpět