Jste OSVČ? Zjistěte, jak efektivně spořit na důchod

Většina podnikatelů pobírá státní důchod hluboko pod celostátním průměrem. Pokud jste OSVČ, měli byste proto včas začít myslet na spoření. V našem článku se dozvíte, z čeho se důchod u OSVČ počítá a jak si zajistit vlastní finanční zdroje na penzi.

Z čeho se důchod u OSVČ počítá?

Výše starobního důchodu se odvíjí od získané doby pojištění a od výdělků, ze kterých bylo v průběhu života odváděno důchodové pojištění. Do doby pojištění se započítávají roky, během kterých osoba samostatně výdělečně činná odváděla sociální pojištění a také náhradní doby pojištění (např. péče o dítě do čtyř let).

Aby byl OSVČ přiznaný starobní důchod, musí splnit stejné podmínky jako zaměstnanec, a sice dosáhnout důchodového věku a získat minimální dobu pojištění v délce alespoň 35 let.

Reklama

Co je osobní vyměřovací základ?

Osobní vyměřovací základ (OVZ) je průměr příjmů použitý při výpočtu důchodu. U OSVČ je za příjem považovaných 55 % daňového základu (příjmy minus výdaje), přičemž je stanoven i minimální vyměřovací základ. Ten se každý rok mění, od července 2026 je ve výši 17 139 Kč pro hlavní činnost.

Platí, že čím vyšší máte vyměřovací základ, tím vyšší zálohy platíte a tím vyšší budete mít důchod. U většiny OSVČ vychází vypočtený vyměřovací základ pod zákonným minimem, proto odvádějí pojistné z minimálního vyměřovacího základu.

Praktický příklad

Paní Zrzavá podniká jako specialistka online marketingu. Má roční příjmy 600 000 Kč a uplatňuje výdaje 60 % z příjmů (360 000 Kč), takže její roční daňový základ je 240 000 Kč. Jak už jsme zmínili, vyměřovací základ je 55 % daňového základu, tedy 132 000 Kč. Vyděleno 12 měsíci se dostaneme na částku 11 000 Kč měsíčně, což je méně než minimální vyměřovací základ. Paní Zrzavá tedy platí minimální zálohy a bude mít velmi nízký důchod.

Riziko minimálních plateb

Zatímco u zaměstnanců je vyměřovacím základem jejich hrubá mzda, OSVČ platí zálohy typicky z nižších částek, které mnohdy neodpovídají ani minimální mzdě. To znamená, že zaměstnanci a OSVČ se stejným čistým příjmem mají velmi rozdílné důchody.

Podle údajů Českého statistického úřadu dosáhla v roce 2025 průměrná výše plného starobního důchodu 21 175 Kč měsíčně, avšak OSVČ dlouhodobě platící minimální zálohy na tuto průměrnou částku obvykle nedosáhnou.

Populace navíc stárne a je pravděpodobné, že se to časem projeví i na výši státních důchodů – bude méně ekonomicky aktivních lidí, kteří systém financují.

Jak efektivně spořit na důchod? Srovnání 3 hlavních možností

Z výše uvedeného vyplývá, že pokud si chtějí OSVČ zajistit dostatečný příjem na stáří, měly by začít spořit. Možností je několik, jedno však mají společné – spořit byste měli pravidelně a dlouhodobě.

Vyšší platby na sociálním pojištění

Jednou z možností, jak dosáhnout na vyšší důchod, je dobrovolné navýšení vyměřovacího základu podle vlastního uvážení. Nespornou výhodou této varianty je skutečnost, že takto navýšený důchod pobíráte po dosažení důchodového věku již napořád.

Na druhou stranu častým důvodem, proč OSVČ platí jen minimální výši záloh, je obava z toho, že se důchodu nedožijí a budou platit více peněz zbytečně. Takto odvedená částka se totiž nedědí ani ji nelze nijak převést. Druhou nevýhodou je fakt, že i poměrně vysoké navýšení plateb má na výši důchodu ve srovnání s alternativami relativně nízký vliv.

Doplňkové penzijní spoření (DPS)

Doplňkové penzijní spoření je způsob spoření na stáří, který stát podporuje prostřednictvím příspěvků až 340 Kč měsíčně a daňových úlev. Dlouhodobé průměrné zhodnocení závisí na zvolené strategii. Konzervativní fondy obvykle dosahují nižších výnosů, dynamické mohou dlouhodobě překonat i několik procent ročně, ale jejich hodnota může krátkodobě kolísat. Jako u všech investic i zde platí, že čím vyšší zhodnocení, tím vyšší riziko.

Další předností je svobodnější nakládání s finančními prostředky. Naspořená částka se dědí a ve smlouvě můžete také určit osobu, která po úmrtí naspořenou částku získá automaticky bez dědického řízení. Peníze z DPS si můžete při splnění zákonných podmínek vybrat i předčasně, ale zpravidla přijdete o státní příspěvky a můžete ztratit i některé daňové výhody.

Investice

Investice nabízejí z dostupných možností nejvyšší zhodnocení, jsou ale vždy rizikové. Strategii proto konzultujte s finančním poradcem a investice diverzifikujte tak, aby vám zajistily optimální zhodnocení při co nejnižším riziku.

Konzervativní volbou s nízkým rizikem a nižším zhodnocením je například investování do dluhopisů, nemovitostí nebo cenných kovů. Výnosnější a rizikovější jsou pak typicky investice do akcií nebo kryptoměn.

Tabulka: Srovnání výhod a nevýhod různých forem spoření na stáří.

Jakou variantu zvolit?

Vzhledem k tomu, že se podmínky důchodu i situace na finančních trzích v minulosti mnohokrát měnily a pravděpodobně se budou měnit i v budoucnu, vše přesně naplánovat a vypočítat nejde. Proto je nejoptimálnější strategií kombinace výše uvedených forem spoření.

ČSSZ doporučuje pravidelně kontrolovat Informativní osobní list důchodového pojištění. Z tohoto dokumentu můžete vyčíst důležité údaje spojené s důchodem a na základě nich stanovit optimální strategii.

Jakou částku na důchod naspořit?

Jasná odpověď na to, kolik si má živnostník na důchod naspořit, neexistuje. Finanční poradci však obvykle doporučují cílit na zhruba 2 miliony korun. Částku, kterou měsíčně odložíte stranou, byste měli přizpůsobit:

• své aktuální finanční situaci – pokud máte aktuálně nižší příjmy nebo malé děti, odkládejte míň. Jakmile vám to ale finanční situace dovolí, částku navyšte;
• počtu let do důchodu – čím dříve se spořením začnete, tím méně peněz musíte odkládat pro dosažení cílové částky;
• předpokládané výši důchodu – pokud část produktivního věku odpracujete jako zaměstnanec, bude váš státní důchod vyšší;
• předpokládaným životním nákladům v důchodu – ty jsou obvykle nižší než v produktivním věku, jelikož důchodci typicky již nesplácí hypotéky a půjčky, nemusí živit děti a mohou využívat řadu slev.

Praktický příklad

Paní Zrzavá začala spořit ve 30 letech a každý měsíc odkládá 5 000 Kč do DPS a podílových fondů. Dnes je jí 45 let a do důchodu plánuje jít za 20 let, kdy jí bude 65. Při dlouhodobém průměrném zhodnocení okolo 4 % ročně může celková hodnota její investice dosáhnout přibližně 4,5 milionu Kč, z čehož zhruba polovinu tvoří vlastní vklady a polovinu výnosy.

Za dobu spoření samozřejmě hodnotu peněz významně sníží inflace, i tak ale bude moci paní Zrzavá pobírat rentu zhruba 20 000 Kč – přepočteno na dnešní ceny jde orientačně o 10 000–15 000 Kč. To už je společně se státním důchodem solidní základ pro spokojené a plnohodnotné prožití stáří.