Udržitelnost a cirkulární ekonomika mohou být pro společnosti významnou konkurenční výhodou

Téma udržitelnosti a odpovědnosti k životnímu prostředí na nás již dávno nedoléhá jen ze strany ekologických aktivistů. Řeší se na globální úrovni a pomalu, ale jistě se stává aktuální otázkou pro státní podniky i soukromé sektory. Ostatně zavedení cirkulární ekonomiky do praxe je zajímavé pro potenciální investory i samotné zákazníky.

Co je to cirkulární ekonomika

Cirkulární ekonomice se říká také oběhové hospodářství. Jde o přístup v oblasti trvale udržitelného rozvoje. Jeho cílem je maximální zefektivnění produkce. Podle cirkulární ekonomiky by z materiálů neměl vznikat odpad. Tyto materiály by se měly znovu využívat a obíhat v podstatě v uzavřené smyčce.

Cirkulární ekonomika pracuje se dvěma materiálovými oběhy:

1. Organický – organické materiály lze snadno pomocí přírodních procesů odbourat.
2. Syntetický – jedná se o výrobky, které se mohou neustále dokola využívat. Od organických je lze snadno oddělit, a tak není potřeba je nikdy „vyhazovat“.

Koncept cirkulární ekonomiky je reakcí na současnou ekonomiku lineární, která má povahu ukončených toků materiálů, které nelze znovu použít.

• Lineární ekonomika – primární suroviny (ropa, kov, stromy) se vytěží a přemění na produkty, jejichž životní cyklus končí na skládkách a ve spalovnách. Životnost až 95 % produktů přitom končí již po 6 měsících od jejich pořízení.
• Cirkulární ekonomika – mluví se o ní jako o bezodpadovém konceptu. Inspiruje se přírodními ekosystémy a chce materiálové toky uzavírat ve funkčních a nekončících cyklech. Chce čerpat energie z obnovitelných a udržitelných zdrojů a vytvářet udržitelné produkty a služby.

Reálnými cíli cirkulární ekonomiky je hledání úspor v množství potřebných materiálů, aniž by došlo ke snížení kvality výrobku. Chce materiály ve výrobě využívat efektivně, bez velkých odpadů a zbytků. Vychází z vidiny opětovného použití materiálů pro výrobu něčeho jiného, případně ze snahy o opravu poškozených výrobků.

Proč by se o cirkulární ekonomiku měl zajímat svět byznysu?

Bezodpadová ekonomika má pro firmy velký obchodní potenciál. Pokud se budou firmy principů této ekonomiky držet, mohou snížit své náklady na nákup materiálů, a tak se obrnit proti změnám na světovém trhu. Z výzkumu International Business Report vyplynulo, že se pro implementaci principů udržitelnosti firmy rozhodují z důvodů:

• zvýšení efektivity a snížení nákladů – 42 %,
• zotavení z pandemie – 41 %,
• jednoduššího přístupu ke kapitálu – 37 %.

Ostatně udržitelnost a odpovědné chování k přírodě je dnes důležitým ukazatelem, který ovlivňuje chování zákazníků. Pro mnohé je totiž udržitelný rozvoj klíčovou otázkou, a pokud si mají vybrat, zda nakoupí stejný produkt u společnosti, která se chová odpovědně, nebo u té, která tyto principy nedodržuje, rozhodne se spíše pro prvně jmenovanou.

Udržitelnost jako konkurenční výhoda

Podle uvedeného průzkumu se 31 % podniků pro zavedení bezodpadové ekonomiky rozhodlo na základě tlaku zákazníků. Recyklace, používání udržitelných materiálů a další aspekty cirkulární ekonomiky se tak pro firmy mohou stát významnou konkurenční výhodou.

Kromě toho je problematika přístupu společnosti k životnímu prostředí důležitá také pro banky a investory, pro které je otázka společenské odpovědnosti důležitá při rozhodování o finanční podpoře.

Na udržitelnost je možné čerpat dotace

Při posuzování udržitelnosti firmy se hodnotí tzv. ESG ukazatele (environmental, social a governance). Jde například o:

• uhlíkovou stopu,
• spotřebu vody,
• poměr mužů a žen v managementu atd.

Kromě toho se bere v potaz také to, zda má společnost cíle, plány a strategie, jak udržitelnost zvyšovat. Společnost, která již v bezodpadové ekonomice funguje nebo se ji chystá rozjet, může čerpat celou řadu dotací.

Existují dotace na:

• zvýšení energetické efektivity,
• pořízení obnovitelných zdrojů energie,
• elektromobilitu,
• vzdělávání v této oblasti,
• výzkum, vývoj, inovace,
• výrobu, digitalizaci, propagaci atd.

Evropská unie a Česká republika vypsaly řadu dotačních programů. Problém je ale v tom, že se v nich podnikatelé neorientují, případně o nich neví. Je to proto, že dotační programy spadají pod různá ministerstva nebo implementující agentury.

Evropská unie a cirkulární ekonomika

EU cirkulární ekonomiku podporuje především strategiemi a akčními plány, ze kterých následně vychází opatření v podobě legislativy nebo dobrovolných nástrojů. Klíčovou strategií v oblasti efektivního využívání zdrojů je Evropa 2020, v rámci které vznikla v roce 2011 iniciativa Evropa účinněji využívající zdroje.

Koncept cirkulární ekonomiky a její možné výhody představila EU v roce 2014 ve svém sdělení Směrem k oběhovému hospodářství: program nulového odpadu pro Evropu. V roce 2015 byl předložen tzv. balíček k oběhovému hospodářství, jehož součástí byly revidované legislativní návrhy týkající se odpadu. Kromě toho zde byl akční plán oběhového hospodářství, týkající se všech fází produkčního cyklu.

Cirkulární ekonomika a Česká republika

V souladu se strategiemi a legislativou EU přijala koncept cirkulární ekonomiky také Česká republika. Ta se zaměřuje především na oblast odpadů, surovin, energií a chemických látek. Cílem je minimalizace negativních dopadů nakládání s odpady na zdraví, ale také na životní prostředí. Cílí se také na maximální opětovné využití odpadu, zajištění bezpečnosti dodávek surovin a nahrazování primárních surovin sekundárními.

V Česku na cirkulární ekonomiku dohlíží Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo průmyslu a obchodu. Důležitým dokumentem je Strategický rámec cirkulární ekonomiky České republiky 2040 neboli Cirkulární Česko 2040. Dokument obsahuje doporučení a opatření korespondující s cirkulární ekonomikou.

České firmy a produkty reflektující oběhové hospodářství

V Česku již existuje řada společností, které se snaží maximálně využívat principy cirkulární ekonomiky.

• ASIO – uvedla na trh technologii čištění tzv. šedé vody, která má bojovat proti suchu a ubývající vodě.
• Recyklovaný beton – společně s tuzemskou firmou ERC-TECH začala česká pobočka společnosti Skanska používat recyklovaný beton, který se vyrábí ze stavební suti.
• Sonnentor – výrobce bio čajů používá pro výrobu nálevových sáčků biodegradabilní folii z celulózy, která se neškodně rozkládá v kompostu.
• Opravárna – projekt, který sdružuje opraváře, servisy i malé kutily, kteří pomohou s opravou, již zákazník potřebuje.
• Biopekárna Zemanka – pro výrobu krekrů využívá mláto ze sladu, který se používá při výrobě piva v Plzeňském Prazdroji.

Cirkulární ekonomika bude v budoucnu nabývat na síle. Proto rozhodně stojí za zvážení, jak její principy implementovat i do vašeho podnikání.