Solidární daň a progresivní daň: jaký je mezi tím rozdíl?

Solidární i progresivní daně jsou někdy označované jako milionářské daně. V obou případech jde o daň z příjmů fyzických osob (zaměstnanců i OSVČ), která zatěžuje pouze příjmy nad určitou výši – platí ji tedy pouze lidé s nadstandardně vysokými příjmy. Rozdíl spočívá ve způsobu jejich výpočtu.

Interest,Rates,And,Dividends,,Business,People,Calculate,And,Higher,Graphs

Solidární daň: co to je a jak se počítala?

V České republice byla solidární daň zavedena od 1. ledna 2013 v reakci na ekonomickou krizi s cílem snížit schodek veřejných rozpočtů. Původně měla tato daň platit pouze 3 roky, ale v roce 2015 nedošlo k jejímu zrušení. Solidární daň byla zrušena až ke 31. prosinci 2020, kdy byla nahrazena tzv. progresivní daní.

Solidární daň v České republice činila 7 % a uplatňovala se pouze na tu část ročních příjmů fyzických osob, které přesahovaly 48násobek průměrné měsíční mzdy v příslušném zdaňovacím období. Na tzv. pasivní příjmy (příjmy z pronájmu a kapitálového majetku) se nevztahovala.

  1. V případě zaměstnanců se solidární daň uplatnila na hrubé měsíční příjmy (včetně odměn či odstupného), které přesáhly 4násobek průměrné měsíční mzdy. V měsících, kdy limit nebyl dosažen, se solidární daň neplatila. Z celé hrubé mzdy se odváděla 15% daň z příjmů, 7% solidární daň se navíc odváděla z části příjmů přesahující limit. Pokud zaměstnanec odvedl za některý měsíc nebo měsíce solidární daň, ale celkové roční příjmy nepřesáhly roční limit, mohl v rámci ročního zúčtování daně nebo daňového přiznání zažádat o vrácení uhrazené solidární daně.
  2. V případě živnostníků se solidární daň uplatnila na roční zisk (příjmy po odečtení výdajů), který přesáhl 48násobek průměrné měsíční mzdy. Stejně jako u zaměstnanců se celý roční zisk danil sazbou 15 % a zisk nad stanovený limit se navíc dodanil solidární 7% sazbou daně.

Progresivní daň z příjmů v roce 2024

Jak jsme již uvedli výše, solidární daň byla ke 31. prosinci 2020 zrušena. Místo ní jsou od 1. ledna 2021 zavedena dvě daňová pásma, a to základní 15% sazba daně z příjmů fyzických osob a zvýšená 23% sazba.

Zvýšená 23% sazba daně z příjmů se podobně jako v případě solidární daně uplatňuje pouze na tu část příjmů, která přesahuje roční limit:

  • Od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2023 byl limit ročních příjmů stanoven na 48násobek průměrné měsíční mzdy.
  • Od 1. ledna 2024 je limit ročních příjmů snížen na 36násobek průměrné měsíční mzdy, a tedy vyšší sazba daně se týká širšího okruhu poplatníků. Pro rok 2024 je limit stanoven na 1 582 812 korun ročně.

Oproti solidární dani je kromě jiného způsobu výpočtu a vyšší sazby významným rozdílem také fakt, že nově se do příjmů počítají všechny zdanitelné příjmy, tj. i příjmy z kapitálového majetku, z pronájmu a ostatní daňové příjmy. Solidární daň se uplatňovala pouze na příjmy fyzických osob ze závislé činnosti (zaměstnání) a samostatně výdělečné činnosti (podnikání).

TipČSOB Online konfigurátorem podnikatelských financí získáte nabídku přímo pro své podnikání, ať už se jedná o financování vašeho podnikání, zhodnocení vkladů či zkrátka vše kolem financí. Žádost vyřídíte rychle a online. Od začátku jednáte přímo se zkušeným bankéřem pro firmy a podnikatele.

Solidární a progresivní daň v příkladech

Pan Novák má zisk (příjmy po odečtení výdajů) ze samostatně výdělečné činnosti ve výši 2 milionů korun ročně a příjmy z pronájmu ve výši 500 tisíc korun ročně. Jak se měnilo zdanění jeho příjmů?

Daň z příjmů fyzických osob za rok 2020 byla následující: Pro rok 2020 byla průměrná mzda stanovena na 34 835 Kč, 48násobek průměrné měsíční mzdy byl 1 672 080 Kč. Pan Novák zaplatil 15% daň z částky 2,5 milionů korun (součet všech zdanitelných příjmů) a 7% daň z částky 327 920 korun (rozdíl mezi ročním ziskem pana Nováka ze samostatně výdělečné činnosti a limitem pro uplatnění solidární daně; na příjmy z nájmu se solidární daň nevztahovala). Celková zaplacená daň z příjmů činila 397 955 Kč.

Daň z příjmů fyzických osob za rok 2021 byla následující: Pro rok 2021 byla průměrná mzda stanovena na 35 441 Kč, 48násobek průměrné měsíční mzdy byl 1 701 168 Kč. V roce 2021 byla solidární daň nahrazena progresivní daní, která se již uplatňovala i na pasivní příjmy. Pan Novák tedy zdanil částku 1 701 168 Kč sazbou 15 % a částku 798 832 sazbou 23 %. Celková zaplacená daň z příjmů činila 438 907 Kč.

Daň z příjmů fyzických osob za rok 2024 bude následující: Pro rok 2024 byla průměrná mzda stanovena na 43 967 Kč, limit byl však snížen na 36násobek průměrné měsíční mzdy, tj. 1 582 812 Kč. Pan Novák zdaní částku 1 582 812 Kč sazbou 15 % a částku 917 188 Kč sazbou 23 %. Na daních zaplatí 448 375 Kč.

Stručně
  • Solidární i progresivní daně zatěžují pouze příjmy fyzických osob nad určitou výši – platí ji tedy pouze lidé s nadstandardně vysokými příjmy.
  • V České republice byla solidární daň zavedena od 1. ledna 2013 a zrušena byla ke 31. prosinci 2020, kdy byla nahrazena tzv. progresivní daní.
  • Solidární daň v České republice činila 7 % a uplatňovala se pouze na tu část ročních příjmů fyzických osob, které přesahovaly 48násobek průměrné měsíční mzdy v příslušném zdaňovacím období. Na tzv. pasivní příjmy (příjmy z pronájmu a kapitálového majetku) se nevztahovala.
  • Od 1. ledna 2021 jsou zavedena dvě daňová pásma, a to základní 15% sazba daně z příjmů fyzických osob a zvýšená 23% sazba.
  • Zvýšená 23% sazba daně z příjmů se podobně jako v případě solidární daně uplatňuje pouze na tu část příjmů, která přesahuje roční limit. Do 31. prosince 2023 byl limit ročních příjmů stanoven na 48násobek průměrné měsíční mzdy, od 1. ledna 2024 je limit snížen na 36násobek průměrné měsíční mzdy.
  • Oproti solidární dani je kromě jiného způsobu výpočtu a vyšší sazby významným rozdílem také fakt, že nově se do příjmů počítají všechny zdanitelné příjmy, tj. i pasivní příjmy.