Nadměrný odpočet DPH: jak vzniká a jaké jsou možnosti vrácení?
Nadměrný odpočet na DPH vzniká v situaci, kdy uplatněný odpočet DPH na vstupu z přijatých plnění je vyšší než daň na výstupu z uskutečněných plnění. Fakticky tak vzniká přeplatek na DPH.
Nadměrný odpočet se týká pouze plátců DPH. Neplátce ani identifikovaná osoba nemají nárok na odpočet daně na vstupu, a proto jim nemůže vzniknout nadměrný odpočet.
Kdy nejčastěji vzniká nadměrný odpočet
Vzhledem k tomu, že nadměrný odpočet vzniká tím, že odpočet DPH na vstupu je vyšší než daň na výstupu, vzniká nejčastěji za těchto situací:
- Většina nebo všechna plnění na výstupu jsou osvobozená od DPH s nárokem na odpočet nebo jsou v režimu přenesení daňové povinnosti ať tuzemské, tak přeshraniční – tedy např. při dodání zboží do EU osobám registrovaným k dani v jiném státě EU, poskytování služeb osobám povinným k dani s místem plnění v jiném členském státě nebo ve třetí zemi.
- Většina nebo všechna plnění na výstupu jsou ve snížené sazbě, ale vstupy jsou v základní sazbě.
- Mimořádná velká investice, například v podobě nákupu dlouhodobého majetku.
- Nižší fakturace v daném období. Může jít o sezónní výkyvy, kdy se tržby během roku mění, ale vstupy jsou stále stejné, nebo o obor podnikání, který se vyznačuje tím, že dlouhou dobu probíhají pouze vstupy a až po nějaké době dojde k velké fakturaci na výstupu, např. ve stavebnictví.
Příklad
Český plátce DPH – výrobní firma vyrábí elektronické součástky, které dodává svým zákazníkům – osobám registrovaným k dani v Německu do Německa. Výroba probíhá na území ČR a pro potřeby výroby jsou nakupovány vstupy jako materiál, energie, služby apod. od českých plátců DPH.
Za měsíc srpen 2026 uskutečnil plátce dodání zboží do jiného členského státu EU (do Německa) v částce 100 000 Kč (základ daně). Od tuzemských plátců obdržel plátce následující přijatá plnění – faktury, u kterých má plný nárok na odpočet:
- Faktura přijatá za dodávku materiálu do výroby 50 000 Kč + 21 % DPH 10 500 Kč.
- Daňový doklad k zaplacené záloze za elektrickou energii 14 000 Kč + 21 % DPH 2 940 Kč.
- Faktura přijatá za vedení účetnictví 16 000 Kč + 21 % DPH 3 360 Kč.
Jaká bude DPH za 8/2026?
| Uskutečněná plnění – DPH na výstupu | ||
| Text | Základ daně | Daň – DPH |
| Ř. 20 – Dodání zboží do jiného členského státu (§ 64) | ||
| Vystavené faktury za dodání zboží do Německa | 100 000 | 0 |
| Celkem DPH na výstupu | 100 000 | 0 |
| Přijatá zdanitelná plnění – DPH na vstupu | ||
| Text | Základ daně | Daň – DPH |
| Ř. 40 – Nárok na odpočet daně z přijatých zdanitelných plnění od plátců | ||
| Faktura přijatá za dodávku materiálu do výroby | 50 000 | 10 500 |
| Daňový doklad k zaplacené záloze za elektrickou energii | 14 000 | 2 940 |
| Faktura přijatá za vedení účetnictví | 16 000 | 3 360 |
| Celkem DPH na vstupu | 80 000 | 16 800 |
| Vlastní daň (výstup – vstup) | 0 | |
| Nadměrný odpočet (vstup – výstup) | 16 800 | |
Za 8/2026 vychází plátci nadměrný odpočet ve výši 16 800 Kč.
Jak na vrácení nadměrného odpočtu na DPH
O vrácení nadměrného odpočtu na DPH nemusí plátce finanční úřad žádat, podobně jako je to u jiných přeplatků na dani. Finanční úřad nadměrný odpočet vrací automaticky na základě daňového přiznání ve lhůtě 30 dnů od vyměření daně. Lhůta běží až od uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání, nikoliv od okamžiku, kdy plátce daňové přiznání podal.
Příklad
Měsíční plátce DPH vykázal v přiznání za 8/2026 nadměrný odpočet. Daňové přiznání podal 15. 9. Kdy může očekávat vrácení nadměrného odpočtu?
Pokud nenastanou některé z okolností, které zpozdí nebo znemožní vrácení odpočtu, může plátce očekávat vrácení odpočtu do 30 dnů od lhůty pro podání daňového přiznání. Termín pro podání přiznání k DPH za srpen je 25. 9. Odpočet by měl plátce obdržet nejpozději do 25. 10.
Finanční úřad nevrací nadměrný odpočet 200 Kč nebo nižší.
Pokud nadměrný odpočet vznikl na základě platebního výměru, je lhůta pro vrácení 15 dnů ode dne oznámení platebního výměru nebo dodatečného platebního výměru.
Plátce může finanční úřad požádat, aby mu nadměrný odpočet nevracel, ale ponechal jej na účtu správce daně a převedl ho na nedoplatek jiné daně.
Kdy finanční úřad DPH nevrátí
Pokud má plátce dluh na jiné dani, tak mu správce daně nadměrný odpočet nevrátí, ale převede ho na dlužnou daň. To se může týkat i dlužné zálohy, např. zálohy na daň z příjmů. Pokud po uhrazení dlužných daní ještě část nadměrného odpočtu zbyde, tento zbytek správce daně plátci vrátí.
Finanční úřad také nadměrný odpočet nevrátí, pokud nemá plátce u finančního úřadu nahlášen účet pro vracení přeplatku na dani. Účet pro vracení nadměrných odpočtů plátce daně oznamuje již v registračním formuláři při registraci k DPH. Pokud dojde k jeho změně, oznámí změnu čísla účtu prostřednictvím formuláře Oznámení o změně registračních údajů.
Další důvod, který může vést k prodloužení doby vrácení nadměrného odpočtu, nastane v případě, že má správce daně pochybnosti o správnosti vykázaných odpočtů, případně i o výši daně na výstupu. V tom případě otevře finanční úřad buď postup k odstranění pochybností, nebo daňovou kontrolu. Postup k odstranění pochybností je rychlejší nástroj k prověření pochybností o konkrétním podaném daňovém přiznání. Daňová kontrola bývá zpravidla rozsáhlejší a může zahrnovat více zdaňovacích období a více různých daní. Po dobu probíhající daňové kontroly nebo postupu k odstranění pochybností může správce daně zadržet (nevrátit) daňový odpočet nebo jeho část, které jsou předmětem pochybností. Může tak nastat i situace, že finanční úřad část odpočtu, o kterém nepochybuje, vrátí a část zadrží a bude prověřovat.
Kdy může být vrácení nadměrného odpočtu nevýhodné?
Plátce by měl zvážit, zda je v jeho zájmu vykazovat vždy v jednom období velký nadměrný odpočet, pokud je například způsoben více mimořádnými investicemi z několika různých daňových dokladů nebo sezónním výkyvem tržeb. Pro plátce může být účelnější část odpočtu na vstupu přesunout raději do dalšího zdaňovacího období. Zejména pokud v dalším období plátce očekává vyšší plnění na výstupu – nárůst tržeb.
Nárok na odpočet lze uplatnit v období, kdy u jeho dodavatele nastaly skutečnosti zakládající povinnost tuto daň přiznat. Nejdříve však v období, kdy plátce obdržel daňový doklad. Nejpozději lze nárok na odpočet uplatnit do uplynutí druhého kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém nárok na odpočet daně vznikl (ke zkrácení lhůty ze 3 let na 2 roky došlo od 1. 1. 2025). Není nutné odpočet uplatňovat hned v období, kdy plátce obdržel daňový doklad. Zejména pokud by tím vznikl velký nadměrný odpočet, který by mohl vzbudit pochybnosti a následné prověřování na straně správce daně. V praxi může být rychlejší způsob uplatnění odpočtu z daňového dokladu jeho posunutí do některého z dalších zdaňovacích období a snížení větší daně na výstupu později, než vykázání velkého nadměrného odpočtu.
Příklad
Plátce DPH má za 7/2026 na výstupu DPH z vydaných faktur ve výši 20 000 Kč. Na vstupu přijal zdanitelná plnění, ze kterých vychází celkem odpočet 50 000 Kč. Z toho důvodu mu za 7/2026 vychází nadměrný odpočet ve výši 30 000 Kč (20 000 Kč na výstupu – 50 000 Kč na vstupu). Plátce očekává, že za 8/2026 bude mít výrazný nárůst tržeb oproti červenci. Rád by si proto odpočet z některých faktur od dodavatelů obdržených v červenci uplatnil až v srpnu – v celkové výši 25 000 Kč. Je tento postup možný?
Ano, plátce nemá povinnost uplatnit nárok na odpočet ve stejném měsíci, kdy obdržel daňový doklad. Odpočet může uplatnit až do konce druhého roku od uskutečnění zdanitelného plnění. Tzn. odpočty, které měly uskutečnění zdanitelného plnění v srpnu 2026, může plátce uplatnit nejpozději do 31. 12. 2028, tj. fakticky v DPH za 11/2028 – aby byly uplatněny do konce roku 2028. Může si tedy odpočty z přijatých faktur v červenci v celkové výši 25 000 Kč uplatnit v srpnu. Za červenec mu tím vyjde nadměrný odpočet ve výši 5 000 Kč (daň na výstupu 20 000 Kč – uplatněná přijatá plnění na vstupu ve výši 25 000 Kč).
Uplatnit si později odpočet z přijatého plnění lze ale vždy jen z celé částky odpočtu, tj. lze přesunout uplatnění pouze celého daňového dokladu. Nelze si v jednom měsíci uplatnit např. 50 % odpočtu a v následujícím měsíci zbývajících 50 % z odpočtu z jednoho daňového dokladu.
Záloha na nadměrný odpočet
Pokud je odpočet DPH předmětem daňové kontroly nebo postupu k odstranění pochybností, má plátce DPH nárok na zálohu na daňový odpočet. A to ve výši odpočtu z plnění, která nejsou předmětem pochybností správce daně. Záloha na nadměrný odpočet se však vyplácí z odpočtu v minimální výši 50 000 Kč. Pokud by vycházela nižší částka odpočtu, správce daně zálohu na nadměrný odpočet neposkytne.
Shrnutí
Nadměrný odpočet vzniká v případě, kdy DPH na vstupu z přijatých plnění převýší DPH na výstupu z uskutečněných plnění. Plátce daně by měl sám zvážit, zda je v jeho zájmu vykázat nadměrný odpočet v plné výši, nebo si ho raději snížit a část daňových dokladů za plnění na vstupu přesunout do dalšího zdaňovacího období.
Pokud nemá správce daně pochybnosti ani nemá plátce žádné nedoplatky na daních, vrátí správce daně nadměrný odpočet ve lhůtě do 30 dní od vyměření daně na základě podaného daňového přiznání. Prostředky poukáže na účet oznámený a určený plátcem pro vracení nadměrných odpočtů.
Autor: Zuzana Bartůšková – daňový poradce ev. č. 4960, jednatel BKP FINANCE s.r.o. – https://www.bkpfinance.cz.
