Kdo je tady šéf? Když je jednatel a ředitel jedna osoba

Máte kadeřnictví, řeznictví, účetní firmu, pekárnu, lékárnu – prostě jste malá firma a řešíte, jestli můžete být jednatel i ředitel zároveň? A můžete se ve své vlastní firmě zaměstnat? Snadná pomoc, jednak vám v tom určitě udělá jasno váš účetní nebo daňař, ale v zásadě je to tak, že pokud jste majitelem s. r. o., jste jednatel. A jako takový se u sebe můžete i zaměstnat, ale pak to má svá pravidla.

Postavení jednatele ve společnosti s ručením omezeným upravuje zákon o obchodních korporacích a občanský zákoník. Ve firmě má ale takový jednatel poměrně specifickou roli. Zákoník práce totiž na něj aplikovat nejde, a když, tak jenom omezeně. Není totiž z logiky věci zaměstnanec, ale podnikatel, majitel.

Jednateli do obchodního vedení společnosti nemůže nikdo mluvit. Nevykonává klasickou závislou práci a není vázán pokyny zaměstnavatele, kterého ostatně nemá. Je svým pánem. Taky nemusí uzavřít klasickou pracovní smlouvu. Tu mu nahrazuje smlouva o výkonu funkce jednatele, založená na ustanoveních občanského zákoníku o smlouvě příkazní.

Rozsah pravomocí v mlze

Podle aktuální soudní praxe a odborné veřejnosti je ale výklad pojmu „obchodní vedení společnosti“ poměrně nejasný. Obyčejně se chápe jako průběžná pravidelná správa záležitostí společnosti. Jednatel prostě rozhoduje o organizačních, provozních, technických, obchodních, personálních, finančních i dalších otázkách společnosti. Zkrátka řídí firmu a kormidluje její podnikatelské záměry.

Jak to všechno zvládne nebo jestli jednotlivé věci deleguje na podřízené, to je na něm a zákon se o to celkem rozumně nestará. A tak ani neřeší, jestli něco z toho dělá sám a jak se za tu práci odměňuje. Problém nastane až ve chvíli, kdy si jednatel řekne, že se ve své firmě taky zaměstná, třeba proto, že kromě role majitele bude teď dělat taky účetního, kuchaře, řidiče, lékaře, skladníka atd., protože třeba na danou pozici nemůže najít optimálního člověka, protože nechce zaměstnávat někoho dalšího, protože to umí nejlíp na světě…

Jednatel samá funkce

Taková situace ale není vůbec nezvyklá. V menších firmách je běžné, že jeden člověk kromě pozice jednatele vykonává i další činnosti. Pak už je celkem jedno, jestli je v pracovním poměru, nebo pracuje na dohodu (o provedení práce nebo o pracovní činnosti). Každopádně tu nastává souběh funkcí. A aby to nebylo tak snadné, právo rozlišuje pravý a nepravý souběh. Podle toho, jestli se výkon funkce jednatele s náplní dalších činností překrývá, nebo ne.

Nepravý souběh funkcí: Jednatel vykonává ve firmě ještě další, zcela odlišnou činnost. Pak je fuk, jestli jde o pozici účetní, ekonoma, programátora, nebo úklidové služby. Funkce jednatele tady nemá na pracovněprávní vztah vliv. Takže jako účetní nebo ekonom společnosti bere v pracovním poměru třeba 25 000 Kč měsíčně a k tomu dostává odměnu za výkon činnosti jednatele třeba 8 000 Kč měsíčně. To není problém.

Pravý souběh funkcí:Pokud má ale jednatel současně pracovněprávní vztah, který souvisí s jeho vedoucí pozicí (třeba když má manažerskou smlouvu jako generální ředitel, obchodní ředitel apod.), je důležité vědět, že takové pracovní smlouvy soudy od dubna 2018 posuzují maximálně jako „dodatek“ ke smlouvě o výkonu funkce jednatele. Zákoník práce se na ně vztahuje v omezené míře – klasický pracovněprávní vztah jednateli nevznikne a nevztahují se na něj tedy ani výhody běžného zaměstnance. Společnost za něj může třeba platit odvody na zdravotní a sociální jako za běžného zaměstnance, kdyby ale došlo na lámání chleba a soud by rozhodl, že v konkrétním případě není souběh možný, musel by dotyčný nebo dotyčná platby dorovnat ze svého a firmě by se vrátily. Takže je lepší, když u pravého souběhu funkcí tyto zaměstnanecké požitky jednatel ani nepožívá.

Dobrá rada na konec

U pravého souběhu funkcí prostě nastává celá řada konfliktů a problémů, které se řeší soudně, nejčastěji u Nejvyššího soudu. Zákon souběh sice nijak neupravuje, jsou tu ale judikáty, rozhodnutí soudu, a ty dost napovídají, kdy soudy vidí v tomto souběhu funkcí problém a kdy ne. Od roku 2018 je sice Nejvyšší soud k souběhu benevolentnější než dřív, ale i tak je nakonec nejlepší konzultovat souběh s právníkem. Hlavně když není pracovní náplň té které pozice, na níž by chtěl jednatel ve své s. r. o. pracovat, zjevně odlišná od výkonu funkce jednatele společnosti.


Zpět