Jak založit neziskovou organizaci

Máte nápad na společensky či jinak prospěšný projekt? Svůj plán můžete naplnit pomocí neziskové organizace. Zjistěte, jaké druhy neziskovek v ČR existují a jaké jsou podmínky pro jejich založení.

Nezisková organizace: Co to je a jaké právní formy existují?

Nezisková organizace je stejně jako obchodní společnost právnickou osobou. Hlavním cílem neziskové organizace však není tvorba zisku, ale naplňování prospěšného cíle, například pomáhat slabším či ohroženým skupinám, poskytovat vzdělávací či kulturní služby, chránit životní prostředí nebo organizovat skupinu lidí se společným zájmem.

To však neznamená, že neziskovka nemůže mít vedlejší ekonomickou činnost. Pro tu však potřebujete živnostenské oprávnění a případný zisk musíte použít na další rozvoj činnosti neziskovky, nikdy nesmí být vyplacen majitelům či členům.

Reklama

Nevládní neziskové organizace (NNO) se dle občanského zákoníku dělí na spolky, ústavy, nadace a nadační fondy.

Spolek

Spolek slouží pro skupiny osob, které se chtějí organizovaně věnovat nějaké činnosti, ať už jde o sport, koníčky, komunitní aktivity nebo třeba ochranu přírody. Klíčová je zde členská základna, která naplňuje účel spolku.

Ústav

Ústavy slouží pro poskytování sociálních nebo jiných veřejně prospěšných služeb. Poskytují služby i majetek a typicky mají zaměstnance, kteří naplňují účel ústavu. Jejich činnost je dlouhodobá, jde například o ústavy pro osoby s postižením, ale také výzkumné či vzdělávací ústavy apod.

Nadace a nadační fondy

Na rozdíl od spolků a ústavů neposkytují služby, ale majetek či finance, které spravují, jejich podpora je tedy nepřímá. Nadaci i nadační fond může založit fyzická i právnická osoba, jednotlivec i kolektiv.

A jaký je rozdíl mezi nadací a nadačním fondem? Nadační fondy obvykle podporují konkrétní krátkodobý cíl s předem určeným objemem financí, zatímco nadace poskytují dlouhodobou podporu v dané oblasti.  

Založení spolku

Základem spolku je členská základna a pro jeho založení budete potřebovat minimálně 3 zakládající členy. Dále musíte určit statutární orgán spolku, tedy zástupce, který bude za spolek jednat.

Dalším krokem je sepsání stanov, jejichž součástí musí být mj. definice účelu spolku, práv a povinností členů nebo určení názvu a sídla spolku. Další body stanov jsou na vašem uvážení, můžete zde například uvést podmínky vzniku a zániku členství apod. Stanovy je nutné přijmout na ustavující schůzi spolku, spolek poté vzniká zapsáním do spolkového rejstříku.

Návrh na zápis ve veřejném rejstříku můžete podat výlučně prostřednictvím elektronicky vyplněného formuláře na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti, kde najdete i seznam doporučených příloh k návrhu na zápis pro jednotlivé druhy neziskových organizací. Řízení je osvobozeno od soudních poplatků.

Založení nadace a nadačního fondu

Zakládací listinou je v případě nadace i nadačního fondu tzv. nadační listina, případně pořízení pro případ smrti. V případě nadace musí mít založení formu notářského zápisu a zakladatel či zakladatelé musí složit nadační jistinu ve výši minimálně 500 000 Kč. V případě nadačního fondu se obejdete bez nadační jistiny i bez notářského zápisu.

Nadační listina musí obsahovat název a sídlo nadace nebo nadačního fondu, jméno a bydliště nebo sídlo zakladatele, účel, výši nadačního kapitálu (pouze v případě nadace) a výši vkladu zakladatelů, údaje o správci vkladů, členech správní a dozorčí rady a podmínky pro poskytování nadačních příspěvků. Nadace vzniká zápisem do nadačního rejstříku.

Založení ústavu

Ústav se rovněž zakládá buď pořízením pro případ smrti, nebo zakládací listinou, která nemusí mít formu notářského zápisu. Zakládací listina musí obsahovat název a sídlo ústavu, jeho účel a vymezení činnosti, informace o orgánech a vnitřní organizaci ústavu (ředitel, správní rada, dozorčí rada) a informace o výši vkladu. Ústav vzniká zápisem do rejstříku ústavů.

Financování neziskových organizací

I když účelem neziskových organizací není tvorba zisku, samozřejmě potřebují finance pro svůj provoz a naplňování účelu. Neziskové organizace většinou získávají finance formou grantů a dotací, darů, veřejných sbírek, ale také vlastní činností, například prodejem produktů či pronájmem majetku.

Podle zákona o dani z příjmů jsou neziskovky považované za tzv. veřejně prospěšné poplatníky, díky čemuž mají různé daňové výhody a osvobození.