Zákon o požadavcích na přístupnost některých výrobků a služeb: dopady na české podnikatele
Zákon o požadavcích na přístupnost některých výrobků a služeb je účinný od 28. června 2025. Podnikatelům přináší nové povinnosti týkající se přístupnosti, jak je známe například ze zákona o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací.
Přístupnost internetových stránek byla povinností vesměs veřejnoprávních subjektů, jako jsou například stát, územní samosprávný celek, právnické osoby zřízené zákonem, dobrovolný svazek obcí či vysoké školy, přičemž se jednalo o přístupnost pro osoby se zdravotním postižením. Nový zákon má širší působnost a dotkne se i podnikatelů v soukromém sektoru.
Na co se zákon vztahuje?
Na rozdíl od zákona o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací zákon o požadavcích na přístupnost některých výrobků a služeb neurčuje okruh subjektů, na které se vztahuje, ale vymezuje výrobky a služby.
U výrobků jde například o hardwarové počítačové systémy, samoobslužní platební terminály, bankomaty, terminály poskytující informace či čtečky elektronických knih. Mezi služby označené zákonem pak patří například služby elektronických komunikací, finanční služby, služby elektronického obchodování, prodej elektronických knih a softwaru pro ně nebo služby městské a regionální dopravy, pokud jde o samoobslužné terminály.
Naopak se nevztahuje na:
- služby poskytované poskytovatelem služby, který je mikropodnikem,
- služby elektronických komunikací, jde-li o přenosové služby využívané pro poskytování služeb komunikace mezi stroji,
- obsah internetových stránek a mobilních aplikací, kterým je mapa a související on-line mapová služba, pokud jsou digitální formou splňující požadavky na přístupnost poskytnuty základní informace umožňující navigaci,
- obsah internetových stránek a mobilních aplikací, který nenáleží poskytovateli služby, ledaže jej financuje, vytváří nebo jej může ovlivnit, a
- samoobslužné terminály instalované jako zabudovaná součást dopravního prostředku.
Povinnosti výrobců
V duchu dělení působnosti zákona na výrobky a služby ukládá zákon povinnosti jak výrobcům, tak poskytovatelům služeb. Výrobce musí zajistit přístupnost výrobků tak, aby byly přístupné osobám se zdravotním postižením, musí ke zboží přiložit návody a bezpečnostní informace v českém jazyce, které musí být k dispozici v přístupném formátu (co do velikosti písma, dostatečného kontrastu nebo formátování nadpisů).
Výrobce je rovněž povinen uchovávat technickou dokumentaci a na vyžádání ji poskytnout orgánům dozoru (např. ČOI, ČTÚ, Drážní úřad); s těmito dozorovými orgány musí rovněž spolupracovat, a jakmile se dozví, že jeho výrobek nesplňuje požadavky na přístupnost, musí je okamžitě informovat, uvést důvody nesouladu a přijmout nápravná opatření nebo výrobek stáhnout z trhu. Společně s distributory musí výrobci ověřovat, jestli výrobky splňují požadavky na přístupnost, a nesmějí uvádět na trh výrobky, které nejsou v souladu s požadavky na přístupnost.
Samozřejmostí je posouzení shody a označení CE, která jsou podnikatelům již důvěrně známa. Obdobné povinnosti mají i dovozci a distributoři, podobně jako je tomu u nového nařízení o obecné bezpečnosti výrobků GPSR.
Povinnosti poskytovatelů služeb
Povinnostem se samozřejmě nevyhnou ani poskytovatelé služeb. Ti musí zajistit, aby jejich služby splňovaly požadavky na přístupnost tak, aby je mohli využívat lidé se zdravotním postižením (například titulky k videím, popisy zvuků, ovládání klávesnicí apod.).
Mají samozřejmě i informační povinnost uvést ve smluvních podmínkách, jak splňují požadavky na přístupnost; navíc je na žádost musí poskytnout i ve zvukové formě. V případě zveřejnění online musí být použity vhodné barvy, kontrast a text. Dále musí poskytovat přístupnou zákaznickou podporu; nelze tedy využít například jen telefonický kontakt, neboť ten by vyloučil osoby se sluchovým postižením, proto je nezbytné přístupnost zákaznické podpory zajistit různými formami.
Podobně jako výrobci mají povinnost oznámit orgánu dozoru, že jejich služba nesplňuje požadavky na přístupnost.
Lze se povinnostem vyhnout?
Zákon mluví v tomto směru stručně a jasně. Výrobce nebo poskytovatel služby není povinen splnit požadavky na přístupnost v rozsahu, v jakém by shoda s požadavky na přístupnost (i) vyžadovala zásadní změnu výrobku nebo služby, nebo (ii) pro něj měla za následek nepřiměřenou zátěž na základě kritérií stanovených zákonem (například náklady spojené s dodatečnými lidskými zdroji s odborností v oblasti přístupnosti nebo náklady na vývoj nového postupu pro začlenění přístupnosti do vývoje výrobku nebo poskytování služby).
A co sankce?
Co zákonu rozhodně nechybí, je široká paleta přestupků, od neoprávněného vypracování prohlášení o shodě či opatření výrobku označením CE neoprávněně, nevyhotovení technické dokumentace a opakovaného neinformování orgánu dozoru až po nezajištění, aby poskytovaná služba splňovala požadavky na přístupnost či neschopnost přijmout v přiměřené lhůtě opatření k nápravě. Vzhledem k výši pokut, které může orgán dozoru uložit v některých případech až do výše 10 milionů korun, nelze než podnikatelům doporučit konzultaci s odborníkem.
Autor: Mgr. Radovan Lukáč, AZ Legal, s.r.o.
