Nárok na dovolenou zaměstnanců: Co by měli zaměstnavatelé vědět?

Blíží se léto a s ním i doba, kdy si většina lidí bere v práci volno. To ostatně dokazují i statistiky, podle kterých si v létě dovolenou vybírá až 90 % zaměstnanců. Jak je to ale s nárokem na dovolenou? Jak se počítá a může zaměstnavatel dovolenou zamítnout?

Obsah

• Co říká zákoník práce o nároku zaměstnanců na dovolenou
• Výpočet délky dovolené prakticky
• Nemocenská a nárok na dovolenou
• Jaký vliv má mateřská a rodičovská na výpočet dovolené?
• Dovolená ve zkušební a výpovědní době
• Kdo určuje dobu čerpání dovolené?
• Jak je to s nevyčerpanou dovolenou?
• Může zaměstnavatel zaměstnanci dovolenou zrušit, zkrátit nárok nebo ho z dovolené odvolat?

Co říká zákoník práce o nároku zaměstnanců na dovolenou

Dovolenou zaměstnanců upravuje zákoník práce, § 211–223. Nárok na poměrnou část dovolené ze zákona vzniká, když pracovní poměr trvá alespoň 28 kalendářních dní v kuse a zároveň zaměstnanec odpracuje minimálně čtyřnásobek své týdenní pracovní doby.

Do odpracované doby pro účely dovolené se při splnění podmínek počítají některé náhradní doby (např. čerpání dovolené, překážky v práci, svátky, mateřská, omezeně i nemocenská apod.).

Jaká je výměra dovolené?

Při práci na plný úvazek po celý rok u stejného zaměstnavatele zákoník práce stanovuje minimální výměru dovolené na 4 týdny v jednom kalendářním roce (160 hodin). Pokud zaměstnanec nastoupil v průběhu roku, má nárok na poměrnou část dovolené.

V dnešní době řada zaměstnavatelů nabízí benefit v podobě 5 nebo i více týdnů dovolené ročně. Jedná se o jeden z nejoblíbenějších zaměstnaneckých benefitů vůbec, který však zaměstnavatel až na výjimky není povinen poskytovat.

Výjimky v délce dovolené u konkrétních profesí

Minimální výměra dovolené 4 týdny se vztahuje na většinu profesí, v zákoníku práce je však uvedeno několik profesí, které mají ze zákona nárok na delší dovolenou. Jedná se o:

• státní zaměstnance a zaměstnance veřejné správy (5 týdnů dovolené),
• pedagogické a akademické pracovníky (8 týdnů dovolené)
• a pracovníky pracující pod zemí nebo vykonávající obzvláště těžkou práci, kteří mají nárok na jeden týden dodatkové dovolené navíc.

Nárok na dovolenou u dohodářů

Od roku 2024 mají na dovolenou nárok také pracovníci na DPP a DPČ. Pro účely výpočtu dovolené je stanovena fiktivní týdenní pracovní doba 20 hodin týdně. Dohodáři tedy mají na placené volno nárok, pokud dohoda trvá alespoň 28 dní a zároveň v daném kalendářním roce odpracují minimálně 80 hodin (čtyřnásobek fiktivní pracovní doby).

Délka dovolené se pak počítá stejně jako poměrná část dovolené zaměstnanců.

Náhrada mzdy za dobu čerpání dovolené

Za dobu čerpání dovolené zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo platu ve výši 100 % jeho průměrného výdělku.

Výpočet délky dovolené prakticky

Dovolená se od roku 2021 nepočítá ve dnech, ale v hodinách. V hodinách se vyjadřuje jak nárok na dovolenou, tak i její čerpání. Z toho vyplývá:

• Při standardní osmihodinové pracovní době se povinné čtyři týdny dovolené přepočtou na 160 hodin, při polovičním úvazku na 80 hodin apod.
• Za každý pracovní den, kdy zaměstnanec čerpá dovolenou, se mu z celkového práva na dovolenou odečítá počet hodin odpovídající délce směny, kterou měl rozvrženou na tento den.

Vzorec pro výpočet poměrné části dovolené v hodinách je následující:

Počet odpracovaných týdnů / 52 × týdenní úvazek v hodinách × výměra dovolené v týdnech.

Při výpočtu zbývajícího nároku na dovolenou v daném roce se používá tento vzorec:

(týdenní úvazek v hodinách × roční výměra dovolené v týdnech) − počet hodin vyčerpané dovolené.

Nemocenská a nárok na dovolenou

V případě, že doba strávená na nemocenské nepřesáhne v daném kalendářním roce 20násobek týdenní pracovní doby, započítává se do výkonu práce, a tím pádem nezkracuje nárok na dovolenou. Delší nemocenská se ale nepovažuje za odpracovanou dobu. Výjimkou jsou pracovní úrazy a nemoci z povolání, u kterých se pracovní neschopnost počítá jako odpracovaná doba bez limitu.

Pokud zaměstnanec v průběhu dovolené onemocní, může dovolenou přerušit a nastoupit na nemocenskou. Doba nemocenské pak při splnění podmínek nezkracuje nárok na dovolenou.

Jaký vliv má mateřská a rodičovská na výpočet dovolené?

Mateřská dovolená se pro účely dovolené počítá jako odpracovaná doba bez omezení. Pokud zaměstnankyně požádá o dovolenou, která bezprostředně navazuje na mateřskou dovolenou, musí jí zaměstnavatel vyhovět.

Rodičovská dovolená se za odpracovanou dobu počítá pouze v případě, že zaměstnankyně v daném roce odpracovala alespoň dvanáctinásobek své týdenní pracovní doby, případně doba nelimitovaných překážek (např. mateřské dovolené) trvala alespoň 12 týdnů. Rodičovská se zároveň započítává podobně jako nemocenská pouze do 20násobku týdenní pracovní doby.

Dovolená ve zkušební a výpovědní době

Zaměstnanec má nárok na dovolenou ve zkušební době za stejných podmínek jako jiní zaměstnanci. Dovolenou však musí schválit zaměstnavatel a zkušební doba se prodlužuje o dobu čerpání dovolené.

V případě výpovědi během roku se nárok na dovolenou poměrově krátí na základě toho, kolik dní má zaměstnanec odpracovaných. Zaměstnanec si může dovolenou vybrat před skončením pracovního poměru nebo si ji nechat proplatit.

Kdo určuje dobu čerpání dovolené?

Podle zákoníku práce určuje čerpání zaměstnavatel. Zaměstnanec si, až na výjimky, nemůže sám stanovit dobu, kdy bude dovolenou čerpat. Byť se běžně dovolená sjednává na základě dohody, rozhodující slovo má zaměstnavatel. Musí se u toho ale řídit několika pravidly:

• Stanovenou dobu čerpání dovolené musí zaměstnavatel zaměstnanci písemně oznámit minimálně 14 dnů předem, v případě, že se nedohodne se zaměstnancem na kratší době.
• Zaměstnavatel nesmí stanovit dobu čerpání dovolené na některé překážky v práci či na dobu, kdy je zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným nebo čerpá mateřskou, otcovskou nebo rodičovskou dovolenou.
• Zaměstnavatel musí při určování doby čerpání dovolené přihlížet k oprávněným zájmům zaměstnance.
• Zaměstnavatel by měl určit dovolenou tak, aby ji zaměstnanec vyčerpal v kalendářním roce, ve kterém mu na ni vzniklo právo.

Zpravidla by měla být dovolená dle zákoníku práce vyčerpaná vcelku. Praxe je však ve většině případů jiná a zaměstnanci si dovolenou vybírají po částech. Pokud se však zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodne jinak, musí alespoň jedna část dovolené být vyčerpaná v minimální délce 2 týdnů vcelku.

Kdy o době dovolené rozhoduje zaměstnanec?

Jak už jsme uvedli výše, existují výjimky, kdy si může termín dovolené určit sám zaměstnanec. Jedná se o situaci, kdy zaměstnavatel včas neurčí čerpání nevyčerpané dovolené z předchozího roku.

Zaměstnavatel je také povinný vyhovět žádosti o čerpání dovolené navazující na mateřskou dovolenou zaměstnankyně, případně stanovenou část rodičovské dovolené zaměstnance.

Jak je to s nevyčerpanou dovolenou?

Zákoník práce stanovuje, že má zaměstnavatel povinnost zajistit, aby zaměstnanec vyčerpal dovolenou v tom kalendářním roce, ve kterém vznikl nárok.

Dovolenou je možné převést do následujícího kalendářního roku pouze z provozních důvodů nebo překážek v práci. V tom případě ale dovolená musí být vyčerpána do konce následujícího kalendářního roku a zaměstnavatel musí její čerpání stanovit nejpozději do 30. června tohoto roku. Pokud tak neučiní, může dobu čerpání stanovit zaměstnanec.

Nevyčerpat dovolenou ani do konce následujícího kalendářního roku zákoník práce umožňuje pouze z důvodů překážek na straně zaměstnance. V takovém případě se dovolená vyčerpá po skončení těchto překážek.

Nevyčerpanou dovolenou je možné proplatit pouze v případě skončení pracovního poměru.

Může zaměstnavatel zaměstnanci dovolenou zrušit, zkrátit nárok nebo ho z dovolené odvolat?

Ze zákona má zaměstnavatel právo zrušit zaměstnanci odsouhlasenou dovolenou nebo ho z dovolené odvolat, avšak pouze z vážných provozních důvodů. V tomto případě má povinnost zaměstnanci nahradit náklady, které mu tímto vznikly. Může se jednat například o stornovací poplatky cestovních kanceláří, dopravu z místa čerpání dovolené apod.

Krácení nároku na dovolenou zákoník práce umožňuje pouze za neomluveně zameškanou směnu, a to pouze v roce, kdy k neomluvené absenci došlo. Při krácení dovolené musí být zaměstnanci, jehož pracovní poměr k témuž zaměstnavateli trval po celý kalendářní rok, poskytnuta dovolená alespoň v délce 2 týdnů.

Stručně

Kdy vzniká zaměstnanci nárok na dovolenou?
Nárok na poměrnou část dovolené vzniká, pokud pracovní poměr trvá alespoň 28 kalendářních dní a zaměstnanec odpracuje alespoň čtyřnásobek své týdenní pracovní doby. Do odpracované doby se započítávají i některé náhradní doby, ale ne vždy v plném rozsahu.

Kolik týdnů dovolené stanovuje zákon?
Základní minimální výměra dovolené je 4 týdny ročně. U některých profesí je zákonem stanovena delší dovolená (např. 5 týdnů ve veřejné sféře nebo 8 týdnů u pedagogických pracovníků). Zaměstnavatel může nabídnout i delší dovolenou jako benefit.

Jak se dovolená počítá?
Dovolená se počítá v hodinách, nikoli ve dnech. Nárok vzniká poměrně podle odpracovaných hodin a týdenní pracovní doby. Za každý den dovolené se odečítá počet hodin odpovídající délce směny.

Mají nárok na dovolenou i zaměstnanci na DPP a DPČ?
Ano, od roku 2024 mají na dovolenou nárok i pracovníci na dohody. Pro výpočet se používá fiktivní týdenní pracovní doba 20 hodin a nárok vzniká při splnění zákonných podmínek (trvání dohody a odpracovaná doba).

Může zaměstnavatel dovolenou zrušit nebo odvolat zaměstnance z dovolené?
Ano, ale pouze z vážných provozních důvodů. V takovém případě musí zaměstnavatel zaměstnanci nahradit prokazatelné náklady, které mu tím vznikly (např. storno zájezdu nebo cestovní náklady).