51. díl: Odvody a zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti v roce 2024

Od roku 2024 budou zavedeny nové změny týkající se zaměstnavatelů a zaměstnanců v oblasti zdanění příjmů fyzických osob. Abyste byli připraveni na tyto změny a správně vypočítali daňovou povinnost, přinášíme vám základní informace a související novinky od roku 2024.

Jak stanovit základ daně ze závislé činnosti?

Daň z příjmů ze závislé činnosti se vypočítává na základě hrubé mzdy. Hrubá mzda zahrnuje veškeré příjmy, včetně bonusů, příplatků a odměn. Prvním krokem k výpočtu daně je stanovení základu daně, což je část hrubé mzdy po odečtení nezdanitelné části základu daně.

Zaměstnanci mají nárok na uplatnění nezdanitelné části základu daně v ročním zúčtování daně. Nestane se tak ale automaticky, nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období musí zaměstnanec o roční zúčtování svého zaměstnavatele požádat. Od základu daně lze obecně v souladu s ustanovením § 15 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) odečíst následující nezdanitelné části základu daně:

  • bezúplatné plnění (dříve označované jako dar) na veřejně prospěšné účely,
  • bezúplatné plnění na zdravotnické účely,
  • úroky z úvěrů na financování bytových potřeb,
  • příspěvek na penzijní pojištění či připojištění a soukromé životní pojištění,
  • uhrazené členské příspěvky odborům,
  • úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání.

U penzijního pojištění (připojištění) a soukromého životního pojištění bude v roce 2024 zaveden souhrnný limit 48 000 Kč (namísto limitu 24 000 Kč u penzijního a 24 000 Kč u životního pojištění). Od roku 2024 dojde dále ke zrušení odpočtu příspěvků odborům a odpočtu na zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání.

Sazba a výpočet daně z příjmů fyzických osob

Základní sazba daně z příjmů je 15 %. Od 1. ledna 2024 dojde ke změně v limitu příjmu, od kterého bude aplikována zvýšená 23% sazba daně. Namísto původního limitu, který začínal od 48násobku průměrné mzdy, bude stanoven limit 36násobku průměrné mzdy. Pro rok 2024 činí průměrná mzda 43 967 Kč.

Daň se vypočte ze základu daně sníženého o nezdanitelné části daně a zaokrouhleného na celá sta Kč dolů.

Daňové slevy

Každý daňový poplatník může využít základní slevu na poplatníka ve výši 30 840 Kč. Od 1. 1. 2024 bude slevu na manžela/manželku s ročním příjmem nižším než 68 000 Kč ve výši 24 840 Kč možné uplatnit pouze v případě, že tento manžel/manželka pečuje o dítě do 3 let. Sleva na umístění dítěte (školkovné) a sleva na studenta budou od roku 2024 zrušeny.

Dále je možné uplatnit slevu na jedno dítě ve výši 15 204 Kč ročně, na druhé dítě 22 320 Kč ročně a na každé další dítě 27 840 Kč ročně. Na dítě se zdravotním postižením typu ZTP/P se sleva na daň zdvojnásobí. Uplatnění daňových slev na děti nebo dalších daňových výhod je povoleno pouze jednomu z rodičů, a to na základě údajů uvedených v Prohlášení poplatníka, které musí být doplněno potvrzením od zaměstnavatele manžela/manželky.

Mezi další daňové slevy, které ZDP umožňuje, jsou sleva na invaliditu 1. a 2. stupně ve výši 2 520 Kč a 3. stupně ve výši 5 040 Kč a sleva na držitele průkazu ZTP/P ve výši 16 140 Kč ročně. Sleva na manžela/manželku ZTP/P pečující o dítě do 3 let s příjmem nižším než 68 000 Kč činí 49 680 Kč.

Povinnosti zaměstnavatele vůči finančnímu úřadu

Zaměstnavatel je povinen odvádět zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti. Od vzniku této povinnosti je zapotřebí se registrovat u místně příslušného správce daně do 15 dnů. Pokud dojde k jakýmkoliv změnám v údajích týkajících se registrace nebo u zaměstnavatele zanikne daňová povinnost, zaměstnavatel je povinen informovat správce daně opět do 15 dnů ode dne, kdy změny nastaly.

Daň z příjmů ze závislé činnosti je splatná do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Nejpozději do 2 měsíců po skončení kalendářního roku musí zaměstnavatel podat správci daně „Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti“. V případě elektronického podání je termín prodloužen do 20. března.

Upozorňujeme, že v případech, kdy má zaměstnanec i jiné příjmy (například příjmy z nájmu), které převýší hranici 20 000 Kč za rok (tento limit je stanoven od roku 2023), je zapotřebí podat vlastní daňové přiznání.

Tip Jste OSVČ, podnikatel, firma, příspěvková organizace či úřad s obratem v bezhotovostních transakcích do 50 tis Kč? Požádejte o platební terminál nebo platební bránu na půl roku zdarma a přijímejte platby kartou. Stačí, když jste posledních 12 měsíců neakceptovali platby kartou a splňujete všeobecné podmínky pro využívání služby akceptace plateb kartou.

Výpočet odvodů na sociální a zdravotní pojištění

Výše odvodů se vypočítává z vyměřovacího základu neboli úhrnů příjmů ze závislé činnosti. Minimálním vyměřovacím základem v roce 2024 u zaměstnance je minimální mzda 18 900 Kč.

Zdravotní pojištění činí celkem 13,5 % z vyměřovacího základu pro zaměstnance. Z této částky 4,5 % hradí sami zaměstnanci, zatímco zbylých 9 % pak přispívají jejich zaměstnavatelé.

Od 1. 1. 2024 dochází k opětovnému zavedení nemocenského pojištění pro zaměstnance, a proto bude sazba zvýšena na 7,1 % (6,5 % tvoří důchodové pojištění a 0,6 % nemocenské pojištění). Sazbu pojištění 7,1 % hradí zaměstnanec ze své hrubé měsíční mzdy a 24,8 % za ně odvádí jejich zaměstnavatel.

Pojištění se odvádí měsíčně.

Povinnosti zaměstnavatele vůči zdravotním pojišťovnám

Základní povinností zaměstnavatele je pravidelné strhávání pojistného z hrubé mzdy zaměstnance.

Zaměstnavatel má dále povinnost nejpozději do 8 dnů oznámit nástup zaměstnance (případně ukončení zaměstnání) prostřednictvím formuláře „Hromadné oznámení zaměstnavatele“. Kromě toho musí zaměstnavatel informovat zdravotní pojišťovnu i o jiných skutečnostech jako například odchod do důchodu, ukončení pracovního poměru, změna pojišťovny zaměstnance atd.

S platbou pojistného jsou zaměstnavatelé povinni poskytovat všem zdravotním pojišťovnám, u nichž jsou jejich zaměstnanci pojištěni, „Přehled o pojistných platbách“. Tento přehled musí být předložen nejpozději do 20. dne následujícího měsíce. Pojistné pak musí být odepsáno z účtu zaměstnavatele nejpozději v den stanovený pro výplatu mezd.

Pokud dojde k pracovnímu úrazu zaměstnance, vzniká zaměstnavateli nejpozději do 5. pracovního dne měsíce následujícího povinnost zaslat zdravotní pojišťovně kopii záznamů o pracovních úrazech za uplynulý měsíc.

Povinnosti zaměstnavatele vůči České správě sociálního zabezpečení

Stejně jako u zdravotního pojištění je základní povinností zaměstnavatele pravidelné strhávání sociálního pojistného z hrubé mzdy zaměstnance.

Obdobná oznamovací povinnost pro zaměstnavatele platí i vůči ČSSZ přes stanovený formulář „Oznámení o nástupu do zaměstnání (skončení zaměstnání)“. Do 8 kalendářních dnů je zaměstnavatel povinen oznámit den nástupu nového zaměstnance (případně den ukončení pracovního poměru).

V případě dočasné pracovní neschopnosti zaměstnavatel přijímá žádosti o dávky nemocenského pojištění od zaměstnanců. K těmto žádostem zaměstnavatel přikládá vyplněný formulář „Příloha k žádosti o dávku nemocenského pojištění“ a předává ho neprodleně správě sociálního zabezpečení.

Do 20. dne následujícího kalendářního měsíce musí zaměstnavatel příslušné správě sociálního zabezpečení podat tiskopis „Přehled o výši pojistného“. Pojistné je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce.

Zaměstnavatel má také povinnost vést evidenční list důchodového pojištění (ELDP) pro každého zaměstnance vždy za každý kalendářní rok. Tento záznam slouží k souhrnné evidenci příjmů a odpracovaných dní za uplynulý rok a je elektronicky zasílán ČSSZ pro potřeby důchodového pojištění.

Autoři:

Assida Fazliyeva, asistent daňového poradce

Studentka Vysoké školy ekonomické v Praze, oboru Účetnictví a finanční řízení podniku. V týmu EKP pracuje téměř půl roku na pozici asistent daňového poradce a chtěla by se dále rozvíjet hlavně v oblasti mezinárodního zdanění. Aktivně sleduje nové daňové novinky a navštěvuje semináře tykající se daňových a účetních problematik. Je aktivní v psaní odborných textů.

Petr Kolář, daňový poradce

Je součástí týmu EKP Advisory od listopadu 2020. Petr je členem sekce daně z přidané hodnoty, daně z příjmů právnických osob a majetkových daní Komory daňových poradců v ČR.

Vystudoval Manažersko-ekonomický obor na Mendelově univerzitě v Brně. Po skončení studií sbíral zkušenosti v přední poradenské společnosti, kde se rozvíjel zejména v oblasti daně z příjmů právnických osob. Během svého působení v poradenské společnosti Petr splnil zkoušky daňového poradce. V rámci svých pracovních zkušeností také pracoval jako vedoucí daňového oddělení v české developerské společnosti.

https://www.ekp.cz/


Zpět