ČSOB pomáhá chránit firmy před kyberútoky: Vyděračské programy
Pro ochranu firem a institucí před kyberútoky je klíčová informovanost, obezřetnost a prevence. Proto ČSOB spolu s Policií ČR a Mastercard spustila rozsáhlý vzdělávací projekt s cílem varovat a edukovat čtvrt milionu firem, podnikatelů, organizací a institucí v oblasti kybernetické bezpečnosti.
Kybernetičtí zločinci za posledních pět let způsobili podle Policie ČR firmám a institucím škody přes tři miliardy korun a nebezpečí stále roste. S kyberútokem se setkalo devět z deseti firem. Terčem kyberkriminality se stávají i neziskové organizace, úřady, nemocnice, školy či bytová družstva nebo spolky. Útoky jsou čím dál sofistikovanější a zneužívají rychlý vývoj umělé inteligence.
Digitální hrozba č. 2: Vyděračské programy
Malware – zkratka anglických výrazů malicious (škodlivý) a software
Jednou z největších kyberhrozeb jsou útoky typu malware, škodlivé programy, které mohou poškodit zařízení nebo ukrást citlivá data. Nejčastěji se šíří přes internet a e-mail. Do systémů se často dostávají kliknutím zaměstnance na odkaz nebo přílohu v e-mailu, jež vede k instalaci škodlivého softwaru do systému.
Útočníci také někdy vniknou do systémů zkoušením variací jednoduchých hesel typu 123. Malware může způsobit ztrátu dat, získání přístupu útočníka k účtům včetně internetového bankovnictví, nebo převzetí celkové kontroly nad zařízením útočníkem. Známkou napadení bývá pomalý počítač, časté pády systému, docházející paměť nebo zobrazování vyskakovacích oken.
Ransomware – zkratka z anglických slov ransom (výkupné) a sofware
Snad nejvíce nebezpečným typem malware je ransomware, což je vyděračský software, který může ohrozit firmy všech velikostí. Šifruje soubory na infikovaných zařízeních a požaduje výkupné za jejich dešifrování. Novým trendem je přesun od šifrování k vydírání ukradenými daty.
Jsou i hackeři, jejichž cílem je kompletní smazání dat oběti bez finančních nároků, protože jejich motivací je sabotáž a vyvolání hrůzy.
Další typy malwaru:
- Spyware – software, který tajně sbírá data o uživateli a odesílá je útočníkovi.
- Password stealer – software zaměřený na zcizení hesel.
- Viry – virus ze zasažené aplikace se množí a infikuje další části počítačového systému.
- Červi – zvláštní e-maily odesílané každému kontaktu v seznamu infikovaného uživatele.
- Trojské koně – druh hrozby v podobě programu ukrývajícího se uvnitř užitečného programu.
- Adware – ukrývá se v mobilu nebo počítači a neustále zobrazuje reklamy.
Jak se chránit?
Firma
- Základem jsou pravidelné aktualizace operačního systému a software, používání účinného antivirového, antimalwarového a antiransomwarového software a školení zaměstnanců.
- Používat vícefaktorové ověřování.
- Klíčové je i správné určení kritických IT systémů, identifikování jejich slabých míst a důsledné zabezpečení.
- V případě ransoware oznámit případ policii a řešit s IT specialisty.
Zaměstnanec
- Zachovejte klid a obezřetnost, neklikejte na podezřelé odkazy ani přílohy.
- Používejte silná hesla, pravidelně je měňte a nesdílejte je ani s kolegy.
- Aktualizujte pravidelně software ve svých zařízeních.
Nástroje pro posílení bezpečnosti firem a institucí
Prvotřídní digitální řešení a nástroje na ochranu před kybernetickými útoky nabízí třeba technologická společnost Mastercard:
- Riskrecon – umožňuje audit kybernetické bezpečnosti, který odhaluje slabá místa a dává doporučení. V Česku ho využívají např. nemocnice nebo pojišťovny.
- ID Theft Protection – proaktivně sleduje a řeší problémy s krádežemi digitální identity. Odhaluje potenciální podvody tím, že monitoruje nejen veřejně dostupné weby, ale i tzv. deep a dark weby a hledá potenciálně škodlivé využití osobních údajů.
- NuData – využívá pokročilou pasivní biometrii pro jedinečnou identifikaci uživatele a eliminaci neoprávněných transakcí a odhalí signály automatického chování v podobě naprogramovaných příkazů, např. při napadení malwarem.
Typické příklady, na co si dát pozor
Manažer
Napadení zprávou SMS nebo MMS s oznámením o údajném zmeškaném volání s odkazem na hlasovou zprávu. Kliknutím dojde k instalaci malware.
Exportér
E-mail se zprávou od fiktivní německé firmy, která má zájem o nákup zboží. Při otevření přílohy se aktivuje spyware.
Zaměstnanec firmy
Falešná zpráva předstírající oznámení od přepravní služby obsahuje škodlivou přílohu s ransomware, který zašifruje data.
OSVČ
Šíření malware v dokumentech s přílohami s názvem „platební_faktura.exe”, „kopieplatbykód.exe“ nebo „cenovapoptavka2025.exe“.
Pracovník na vysoké škole
E-mailem přichází falešná žádost s cenovou nabídkou. Obsahuje přílohu se jménem „Vyžádejte si cenovou nabídku-pdf.zip“. Příloha obsahuje malware.
Pracovník zdravotnického zařízení
Přichází e-mail z často využívaného e-shopu s technickým nebo ověřovacím dotazem, který ale po otevření adresáta přesměruje na podvodný web.
