ČSOB pomáhá chránit firmy před kyberútoky: Falešný prostředník
Pro ochranu firem a institucí před kyberútoky je klíčová informovanost, obezřetnost a prevence. Proto ČSOB spolu s Policií ČR a Mastercard spustila rozsáhlý vzdělávací projekt s cílem varovat a edukovat čtvrt milionu firem, podnikatelů, organizací a institucí v oblasti kybernetické bezpečnosti.
Kybernetičtí zločinci za posledních pět let způsobili podle Policie ČR firmám a institucím škody přes tři miliardy korun a nebezpečí stále roste. S kyberútokem se setkalo devět z deseti firem. Terčem kyberkriminality se stávají i neziskové organizace, úřady, nemocnice, školy či bytová družstva nebo spolky. Útoky jsou čím dál sofistikovanější a zneužívají rychlý vývoj umělé inteligence.
Digitální hrozba č. 6: Falešný prostředník
MitM (Man-in-the-Middle) je typ kybernetického útoku, při kterém se útočník nepozorovaně vmísí do komunikace mezi dvěma stranami a stane se jejím prostředníkem. Útočník může odposlouchávat, číst, a dokonce i upravovat data, aniž by si to oběti uvědomovaly. Tento typ je proto velmi nebezpečný, protože může trvat i dlouho a zanechat velké škody.
Jak útok probíhá?
Představte si, že se dvě osoby (Martin Velín a Linda Poslušná) snaží komunikovat. Útočník (Klikač) se vloží mezi ně a tváří se jako Linda pro Martina a jako Martin pro Lindu. Takto může Klikač sledovat celou komunikaci, a bohužel i měnit její obsah.
Typy MitM útoků:
- Intercepce Wi-Fi – útočník vytvoří falešný Wi-Fi hotspot a odchytává data uživatelů, kteří se k němu připojí.
- ARP Spoofing – útočník odesílá falešné ARP zprávy, aby přesměroval síťový provoz na své zařízení.
- DNS Spoofing – útočník změní DNS záznamy, aby uživatele přesměroval na falešnou webovou stránku.
- SSL Stripping – útočník sníží zabezpečení komunikace z HTTPS na HTTP, čímž umožní odposlech a manipulaci s daty.
- Hijacking relací – útočník zachytí a zneužije uživatelské relace (např. cookies) k převzetí kontroly nad účtem.
Možné dopady:
- Krádež citlivých informací (hesla, čísla kreditních karet, osobní údaje).
- Změna dat v přenášených informacích.
- Šíření škodlivého kódu (malware).
- Poškození reputace a finanční ztráty.
6 signálů možného útoku MitM
- Neobvyklé bezpečnostní upozornění,
- pomalé připojení,
- náhlé odhlášení z účtů,
- neznámé zařízení v síti,
- změny v nastavení prohlížeče,
- přesměrování na falešné webové stránky.
Jak se chránit?
Firma
- Pravidelná aktualizace software a antivirových programů.
- Používání bezpečného Wi-Fi a šifrování.
- Pravidelné testování a aktualizace – pravidelně testovat webovou aplikaci na zranitelnosti a aktualizovat software na nejnovější verzi.
- Posilování odolnosti firmy a informovanosti zaměstnanců – organizujte školení, testování, sledujte nové druhy útoků a včas na ně upozorňujte.
- Mějte připravený plán reakce na kybernetický útok, který zahrnuje jasně definované kroky a role.
- Doporučujeme sjednání pojištění kybernetických rizik od ČSOB Pojišťovny, které kryje škody, zahrnuje nonstop IT asistenci a obnovu systémů do původního stavu.
Zaměstnanec
- Pravidelně zálohujte a aktualizujte software.
- Nepoužívejte neznámé Wi-Fi sítě.
- Používejte silná hesla a měňte je.
- Zachovejte klid a obezřetnost.
- Informujte IT oddělení o výpadcích a nefungování procesů.
- Držte se firemních plánů pro kybernetické útoky a dodržujte pokyny osob odpovědných za IT.
Typické příklady, na co si dát pozor
OSVČ
Pracuje v coworkingovém centru, kde útočníci nastavili falešné Wi-Fi přístupové body. Po připojení omylem sdílí citlivé platební údaje a pak čelí kybernetickému útoku phishing.
Manažer firmy
Pracuje v době dovolené ze zahraničí a nepozorností a omylem sdělí protistraně, která je MitM, citlivé bankovní údaje. Útočník je následně používá k dalším útokům.
Zaměstnanec
Pracuje v internetové kavárně s nechráněným Wi-Fi a v komunikaci s údajným kolegou vyzradí vstupní údaje k firemnímu systému.
