Být, či nebýt? Pět případů, kdy lze na dobrovolném placení DPH vydělat

Jedno rozhodnutí, tisíce korun. Snad každý začínající podnikatel stojí před otázkou, jestli bude daň z přidané hodnoty dobrovolně odvádět, nebo ne. Ve spolupráci s odborníky jsme našli pět situací, kdy by odpověď měla znít „ano”.

Ne každý má na výběr. Podnikatelé, kteří za dvanáct měsíců utrží přes milion korun, mají platbu DPH povinnou. Všichni ostatní ale mají možnost volby. Jakým zlatým pravidlem se v takovém případě řídit? „Jestliže vaše podnikání téměř nemá vstupy, tedy pokud od nikoho nenakupujete materiál, zboží či služby, je většinou jednodušší dobrovolným plátcem nebýt a nekomplikovat si zvýšenou administrativou život,“ vysvětluje Veronika Harnolová z poradenské společnosti Harnol & Partners. V opačném případě lze ale o vstupu do klubu dobrovolných plátců DPH směle uvažovat.

Jakmile nakupujete zboží, u kterého DPH platíte, a může jít klidně o pohonné hmoty za deset tisíc korun měsíčně, tak už se dobrovolné přihlášení k platbě DPH začíná vyplácet. Ještě smysluplnější se pak placení DPH jeví ve chvíli, kdy podnikatel poskytuje služby se sníženou sazbou daně, ale jeho subdodavatelé prodávají za plnou 21procentní sazbu. Jaké konkrétní situace by měly snílky s velkými podnikatelskými plány k dobrovolnému placení daně dále motivovat?

Kdy podat přihlášku do klubu plátců DPH

  1. Poměrně silnou motivaci k dobrovolnému placení DPH mají začínající podnikatelé v případě, kdy většina jejich zákazníků rovněž patří mezi plátce daně z přidané hodnoty. Kromě toho, že je dobrovolná platba DPH většinou výhodnější pro ně samotné, dávají tím také najevo vstřícnost vůči svým obchodním partnerům. Těm umožňují nárok na odpočet daně, což v konečném důsledku znamená, že pro ně jsou levnější. V případě, že obchodujete s plátci DPH, je vhodné si spočítat, zda je pro vás daňová úspora vyšší, než náklady na zvýšenou administrativu. Pokud je odpověď ano, rozhodnutí je jasné.
  2. Přihlášení k dobrovolnému placení DPH je dobré pro byznys. V Česku stále trvá situace, že některé společnosti obchodují jen s takovými podnikateli, kteří jsou plátci DPH. A ti ostatní mají jednoduše smůlu. „Setkala jsem se s tím, že obchodní partneři našich klientů vyžadují, aby byli plátci DPH. V jejich obchodních odděleních někdo takovou strategii kdysi nastavil a oni se toho stále drží,“ vysvětluje Harnolová. Vstup do klubu dobrovolných plátců DPH tak podnikateli kromě ekonomického zisku může přinést i širší paletu klientů a zlepšení renomé vlastního podnikání.
  3. Přihlásit se vyplatí také v případě, že plánujete vyrazit na firemní nákupy. Například pokud hodláte pořídit firmě servery či automobil, od kterého si chcete odečíst DPH. V případě nákupu dlouhodobého majetku, tedy například firemního vozu je ovšem zapotřebí, aby podnikatel vůz využíval výhradně pro ekonomickou činnost, a to po dobu pěti let. A pak je třeba si znovu spočítat, zda ušetřené náklady rozpočítané na jednotlivé roky převýší výdaje na obtížnější administrativu, která je s placením DPH spojena.
  4. Výhodná je dobrovolná přihláška i ve chvíli, kdy má podnikatel vyšší výdaje, než příjmy. V takovém případě totiž může při splnění dalších podmínek žádat stát o nadměrný odpočet a dostat část peněz zpátky. Pokud by živnostník nebyl dobrovolně přihlášený k placení DPH, tuto možnost by neměl. Je ovšem třeba podotknout, že takové případy, zejména pokud trvají delší dobu, přitahují oprávněnou pozornost finančního úřadu.
  5. Podle odborníků se dobrovolné placení DPH podnikatelům vyplatí i v případě, že nakupují – nebo plánují nakupovat – zboží nebo služby ze zahraničí. Pokud totiž plátce nakupuje z takzvané třetí země, nakupuje bez daně, zboží a služby však uvede ve svém přiznání k DPH. Daň se tak jen na jednom řádku přizná, na druhém zase odečte. Opět je ale třeba zamyslet se nad tím, zda je takovýto zisk větší, než náklady na obtížnější administrativu placení DPH.

Počítejte s větší administrativou

Navzdory výhodám, které s sebou dobrovolné placení DPH přináší, by si tak podnikatelé měli uvědomit i hlavní nevýhody. Tou největší je zvýšená administrativní zátěž – podnikatel buď pro její zpracování bude muset najmout odborníka, nebo obětovat vlastní čas. Daň z přidané hodnoty se musí řešit každý měsíc, zatímco neplátci si své daně zpracovávají jen jednou za rok. „A lidé mohou jako negativum vnímat také to, že jejich rodné číslo je veřejné, případně neustálé hlídání, zda je na všech účtenkách uvedené jejich DIČ,“ uzavírá daňová poradkyně firmy Harnol & Partners.

Daňová problematika a s ní spojená administrativa je složitá a časově náročná, nicméně si jí nevyhne žádný podnikatel. Pořádek v účtech je předpokladem toho, že bude vaše podnikání úspěšné.


Zpět