39. díl: Stravování zaměstnanců z pohledu daní

Zaměstnavatel je dle Zákoníku práce § 236 odst. 1 povinen zaměstnancům umožnit stravování. Zaměstnavatel ale není povinen stravování zajistit. Přestože své zákonné povinnosti zaměstnavatel splní i tím, když zaměstnancům rozvrhne přestávku na oběd, je v praxi obvyklé, že zaměstnavatel zaměstnancům nějakým způsobem zajišťuje stravování jako benefit.

Zaměstnavatel může stravování zaměstnanců řešit následujícími způsoby:

  • Provoz vlastního stravovacího zařízení – zřízení tzv. závodní kantýny,
  • stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů – návštěva stravovacího zařízení třetí strany,
  • poskytování stravenek,
  • stravenkový paušál – jedná se o peněžitý příspěvek na stravování.

Provoz vlastního stravovacího zařízení

Pokud zaměstnavatel provozuje vlastní stravovací zařízení, jsou daňovými náklady všechny náklady vynaložené na provoz stravovacího zařízení – např. náklady na energie, mzdy, odpisy majetku, opravy a udržování atd. Daňovým nákladem ale není hodnota spotřebovaných potravin.

V případě, že na úhradu potravin přispívají zaměstnanci, jsou tržby do výše ceny potravin vyloučeny z daňových výnosů zaměstnavatele. Pokud by tržby od zaměstnanců převyšovaly náklady na potraviny, bude částka, která převyšuje náklady, zdanitelným výnosem zaměstnavatele.

Stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů

Zaměstnavatel může stravování zaměstnanců zajistit prostřednictvím jiných subjektů. V praxi má nejčastěji podobu dovážení jídla na pracoviště třetím subjektem nebo možnosti navštěvovat stravovací zařízení jiného subjektu na základě smlouvy mezi zaměstnavatelem a subjektem poskytujícím stravování.

Stravování nelze řešit tak, že zaměstnanci budou navštěvovat restaurace a zaměstnavatel jim bude proplácet účtenky za obědy. Musí vzniknout smlouva mezi zaměstnavatelem a stravovacím zařízením, ve které se stanoví hodnota oběda a další podmínky. Na základě smlouvy bude stravovací zařízení fakturovat spotřebované obědy zaměstnanců zaměstnavateli.

V takovém případě je daňovým nákladem zaměstnavatele dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP 55 % ceny jednoho jídla za jednu směnu podle zákoníku práce, maximálně však do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin.

Podmínkou je, že zaměstnanec odpracuje minimálně 3 hodiny za směnu. Další jídlo v tentýž den je možné poskytnout, pokud je směna včetně povinné přestávky delší než 11 hodin. Nárok zaměstnance musí být upraven ve vnitřním předpisu zaměstnavatele nebo ve smlouvě.

Maximální daňový náklad zaměstnavatele pro rok 2023 činí 107,10 Kč. To odpovídá částce 70 % z maximálního stravného 153 Kč.

Pokyn GFŘ D-59 K § 24 odst. 2 bod 19 stanoví, že při dovážení jídla na pracoviště zaměstnavatele se za daňový náklad považují také výdaje spojené s dovozem a výdejem jídla.

Nepeněžní příspěvek na stravování je u zaměstnance osvobozen od daně z příjmů bez limitu dle § 6 odst. 9 písm. b).

Příklad

Místní střední škola provozuje jídelnu pro své žáky a zaměstnance. Nabízí také možnost stravování externím návštěvníkům. Zaměstnavatel uzavře s jídelnou smlouvu, na základě které bude jídelna poskytovat obědy jeho zaměstnancům. Cena za jeden oběd činí 150 Kč. Zaměstnavatel hradí částku 100 Kč za jeden oběd. Zbylých 50 Kč hradí zaměstnanci formou srážky ze mzdy. Jaké budou daňové dopady pro zaměstnance i zaměstnavatele?

Úhrada za jeden oběd ve výši 100 Kč bude pro zaměstnavatele daňovým nákladem v plné výši – vejde se do limitu 107,10 Kč pro rok 2023. U zaměstnance bude příspěvek osvobozen od daně z příjmů.

Pokud by zaměstnavatel hradil celou hodnotu oběda ve výši 150 Kč, bude částka 107,10 Kč daňovým nákladem zaměstnavatele a zbylých 42,90 Kč (150 – 107,10) bude nedaňový náklad zaměstnavatele. U zaměstnance bude celý nepeněžní příspěvek na stravování osvobozen od daně z příjmů.

Stravenky

Poskytování stravenek, ať už papírových nebo formou elektronických karet, se považuje za formu stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů. Proto jsou také daňové náklady stejně jako v předchozím případě upraveny v § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP.

Daňovým nákladem zaměstnavatele je 55 % hodnoty stravenky za jednu směnu podle zákoníku práce, maximálně však do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin. Maximální daňový náklad pro rok 2023 činí 107,10 Kč. Maximální hodnota daňově výhodné stravenky pro rok 2023 činí 194 Kč.

Do hodnoty stravenky se počítá i poplatek za zprostředkování jejího nákupu.

Hodnota příspěvku zaměstnavatele musí být upravena vnitřním předpisem zaměstnavatele nebo smlouvou. Příspěvek za jednu směnu může být rozdělen i do několika stravenek. Je možné poskytnout za jednu směnu stravenku v hodnotě 90 Kč stejně jako 3 stravenky po 30 Kč.

Stravenky mohou být poskytnuty i zpětně po zjištění skutečně odpracovaných směn, jak stanoví Pokyn GFŘ D-59 K § 24 odst. 2 bod 18.

Stravenku lze poskytnout pouze za odpracovanou směnu delší než 3 hodiny. Nelze ji poskytnout za dobu dovolené, nemoci či jiné nepřítomnosti. Stravenku také nelze poskytnout v případě, kdy zaměstnanci náleží stravné při pracovní cestě. Nelze se ani se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí stravenky místo stravného. A to ani v případě, kdy by to pro zaměstnance bylo výhodnější. Při směně delší než 11 hodin včetně povinné přestávky lze poskytnout další stravenku za daný den.

Stravenky jsou považovány za nepeněžitý příspěvek na stravování, proto jsou u zaměstnance osvobozeny od daně z příjmů bez limitu dle § 6 odst. 9 písm. b) ZDP.

Tip
Business kreditka od ČSOB chrání vaše podnikání. Získejte i vy pojištění prodloužení záruky zdarma, bezúročné období až 45 dní či slevu 0,4 Kč/litr paliva v síti EuroOil. Sjednání kreditní karty je zcela zdarma.

Příklad

Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům stravenky ve výši 150 Kč. Stravenky jsou plně hrazeny ze strany zaměstnavatele. Jaké jsou daňové dopady pro zaměstnavatele i pro zaměstnance? Jak by se změnily, pokud by hodnota stravenky činila 200 Kč?

  • Hodnota stravenky 150 Kč: Daňový náklad zaměstnavatele je 55 % ze 150 Kč, tj. 82,50 Kč. Zbylých 67,50 Kč představuje nedaňový náklad zaměstnavatele. U zaměstnance je celá částka 150 Kč osvobozena od daně z příjmů.
  • Hodnota stravenky 200 Kč: Daňový náklad zaměstnavatele je 55 % hodnoty stravenky, maximálně však 107,10 Kč (pro rok 2023). 55 % z 200 Kč činí 110 Kč, proto je maximální daňový náklad zaměstnavatele 107,10 Kč, i když je to méně než 55 % hodnoty stravenky. Nedaňový náklad zaměstnavatele bude zbývající částka, tj. 200 – 107,10 Kč = 92,90 Kč. U zaměstnance je celá částka 200 Kč osvobozena od daně z příjmů.

Stravenkový paušál

Stravenkový paušál představuje na rozdíl od předchozích případů peněžitý příspěvek na stravování. Peněžitý příspěvek na stravování lze poskytnout při odpracování směny delší než 3 hodiny. Při směně delší než 11 hodin ale již nelze poskytnout další stravenkový paušál.

Z pohledu daňové uznatelnosti u zaměstnavatele není výše stravenkového paušálu omezena. Omezení je na straně osvobození u zaměstnance. U zaměstnance je osvobozen stravenkový paušál maximálně ve výši 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin – § 6 odst. 9 písm. b) ZDP. Tj. maximální hodnota osvobozeného stravenkového paušálu pro rok 2023 činí 107,10 Kč. Pokud zaměstnavatel poskytne vyšší stravenkový paušál, bude částka nad 107,10 Kč podléhat u zaměstnance dani z příjmů a také odvodům sociálního a zdravotního pojištění.

Příklad

Zaměstnavatel poskytuje ve mzdě na základě vnitřního předpisu zaměstnancům stravenkový paušál ve výši 107,10 Kč za odpracovanou směnu v roce 2023. Jaké budou dopady u zaměstnance a u zaměstnavatele? Jak by se situace změnila, kdyby zaměstnavatel poskytoval stravenkový paušál v částce 200 Kč za směnu?

  • Stravenkový paušál ve výši 107,10 Kč bude v celé výši daňovým nákladem zaměstnavatele. U zaměstnance je částka osvobozena od zdanění.
  • Stravenkový paušál ve výši 200 Kč bude v celé výši daňovým nákladem zaměstnavatele. U zaměstnance je osvobozen jen do částky 107,10 Kč. Zbývající částka, tj. 200 – 107,10 Kč = 92,90 Kč, bude u zaměstnance podléhat dani z příjmů a odvodům z mezd.

Autor: Zuzana Bartůšková – daňový poradce ev. č. 4960, jednatel BKP FINANCE s.r.o. – https://www.bkpfinance.cz.


Zpět