Ochranná doba: Co o ní musí vědět každý zaměstnavatel?

Zaměstnavatelé i zaměstnanci mají řadu práv, ale zároveň i povinností. Ty jsou samozřejmě spojeny i s propouštěním, se kterým velmi úzce souvisí ochranná doba. V následujících řádcích se podíváme na to, co to vlastně ochranná doba je a co byste o ní jako zaměstnavatelé měli vědět.

Co je to ochranná doba?

Podle zákoníku práce, konkrétně § 52 zákona č. 262/2006 Sb., může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď v případě, že byl splněný výpovědní důvod. Existuje však výjimka, kdy je zakázáno dát zaměstnanci výpověď, a to i v případě, že byly splněny výpovědní důvody. V této chvíli do hry přichází právě ochranná doba, tedy období, během kterého nemůže dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď.

V jakých případech je zaměstnanec v ochranné době a proč?

Podle zákoníku práce existuje několik situací, na základě kterých se zaměstnanec nachází v ochranné době.

Zaměstnanec je dočasně neschopný práce

V první řadě se jedná o dobu, kdy je zaměstnanec uznaný dočasně pracovně neschopným, pokud si tuto neschopnost nepřivodil úmyslně sám nebo nevznikla následkem užívání návykových látek nebo opilosti.

Těhotenství, mateřská a rodičovská dovolená

Zaměstnavatel také nemůže dát výpověď zaměstnankyni, která je těhotná nebo čerpá mateřskou dovolenou nebo zaměstnankyni a zaměstnanci čerpajícímu rodičovskou dovolenou.

Výkon veřejné funkce, vojenského cvičení nebo služby v operačním nasazení

Výpověď nesmí být zaměstnanci dána ani v době, kdy je zaměstnanec plně uvolněný pro výkon veřejné funkce nebo v době při výkonu vojenského cvičení či služby v operačním nasazení ode dne, kdy byl zaměstnanci doručený povolávací rozkaz.

Ústavní ošetřování a lázeňské léčení

Další situace, kdy dochází k ochranné době, je doba od podání návrhu na ústavní ošetření nebo od nástupu lázeňského léčení až po jeho ukončení.

Poskytování dlouhodobé péče

Za ochrannou dobu se považuje i doba, kdy zaměstnanec se souhlasem zaměstnavatele poskytuje dlouhodobou péči v případech podle ustanovení zákona o nemocenském pojištění. Jedná se o dobu, kdy ošetřuje dítě mladší než 10 let nebo jiného člena domácnosti nebo pečuje o dítě mladší 10 let.

K čemu slouží ochranná doba?

Ochranná doba tedy chrání zaměstnance, jež se přechodně ocitli v mimořádné životní situaci, ve které je obtížné hledat jiné zaměstnání a ve které by pro ně bylo rozvázání pracovního poměru nepřiměřeným zásahem do života. Pokud dáte zaměstnanci výpověď v těchto případech, je obecně považovaná za neplatnou, pokud by se nejednalo o některou z výjimek uvedených v zákoníku práce.

Může být zaměstnanec propuštěn i v ochranné lhůtě?

Z výše uvedeného se může zdát, že není možné zaměstnance v ochranné době vyhodit. Není to však úplně pravda. Podle zákoníku práce může dát zaměstnavatel zaměstnanci v určitých případech výpověď, a to i přesto, že se v ochranné lhůtě nachází.

Jedná se zejména o zánik zaměstnavatele nebo jeho části a přemístění zaměstnavatele nebo jeho části. Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď i v případě, že poruší svoje povinnosti zvláště hrubým způsobem nebo pokud má zaměstnanec neschopenku a poruší svou povinnost zdržovat se doma a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek.

Tip Potřebujete investovat do rozvoje svého podnikání nebo pokrýt provozní náklady? Využijte úvěry ČSOB. Maximální výše úvěru je 10 mil. Kč a splatnost úvěru je až 15 let. Úvěr až 600 tis. Kč můžete získat bez zajištění.

Výpověď před ochrannou dobou

V některých případech se může stát, že zaměstnanci dáte výpověď a zaměstnanec následně pro důvody uvedené v zákoníku práce vstoupí do ochranné doby. Pokud byla zaměstnanci dána výpověď před začátkem ochranné doby tak, že by výpovědní doba měla uplynout v ochranné době, ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává. Pracovní poměr tedy skončí teprve poté, co uplyne zbývající část výpovědní doby po skončení ochranné doby.

Ochranná doba a smlouva na dobu určitou

Jak se postupuje v případě, že má zaměstnanec sjednanou smlouvu na dobu určitou a před uplynutím této doby vstoupil do ochranné lhůty? Pak to nemění nic na tom, že bude pracovní poměr rozvázaný vzhledem k tomu, že končí pracovní smlouva. Jako zaměstnavatel máte samozřejmě možnost se zaměstnancem uzavřít smlouvu novou, ale uzavírat ji nemusíte.

Stručně
  • Podle zákoníku práce může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď v případě, že byl splněný výpovědní důvod. Existuje však výjimka, kdy je zakázáno dát zaměstnanci výpověď. Tou je tzv. ochranná doba.
  • Zaměstnanec se nachází v ochranné době, pokud je dočasně neschopný práce, v době těhotenství, mateřské a rodičovské dovolené, v době výkonu veřejné funkce, vojenského cvičení nebo služby v operačním nasazení, v době ústavního ošetřování a lázeňského léčení a v době poskytování dlouhodobé péče.
  • Pokud dáte zaměstnanci výpověď v těchto případech, je obecně považovaná za neplatnou, pokud by se nejednalo o některou z výjimek uvedených v zákoníku práce.
  • Výjimku tvoří tyto situace: zánik zaměstnavatele nebo jeho části a přemístění zaměstnavatele nebo jeho části, zaměstnanec poruší svoje povinnosti zvláště hrubým způsobem, zaměstnanec má neschopenku a poruší svou povinnost zdržovat se doma a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek.
  • Pokud zaměstnanci dáte výpověď a zaměstnanec následně pro důvody uvedené v zákoníku práce vstoupí do ochranné doby, ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává. Pracovní poměr tedy skončí teprve poté, co uplyne zbývající část výpovědní doby po skončení ochranné doby.
  • V případě pracovní smlouvy na dobu určitou bude pracovní poměr rozvázaný s ukončením trvání smlouvy.

Zpět