Kdy se z příležitostného příjmu stává podnikání?
V životě může nastat celá řada situací, kdy se vám naskytne příležitost přivýdělku z činnosti, kterou jste nikdy jako podnikatel neprovozovali a ani v budoucnu takové plány nemáte. I zákon s takovou možností počítá a u příležitostného příjmu poskytuje určité výhody.
Problém může nastat při posouzení, zda se jedná o podnikání či příležitostný příjem. V následujících řádcích si i na praktických příkladech řekneme, kdy se bude jednat o podnikání, kdy o příležitostný příjem, a jaké povinnosti vůči státu v těchto případech máte.
Co je to podnikání?
Abychom mohli dospět k závěru, že se jedná o příležitostný příjem, musíme vědět, kdy se naopak jedná o podnikání. V tom nám pomůže občanský zákoník, který obsahuje definici podnikatele.
Podnikatelem je ten, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku. Musí být tudíž naplněno hned několik podmínek, aby se o podnikání jednalo.
A co je příležitostný příjem?
Na rozdíl od podnikání se jedná právě o příjem nahodilý, občasný, nepravidelný, kdy obvykle není splněna podmínka soustavnosti, jak je tomu u podnikání. U příležitostných příjmů do výše 50 tisíc korun dokonce není povinnost tento příjem zdanit ani jej v daňovém přiznání uvádět.
Avšak bez ohledu na výši příjmů příležitostným příjmem nejsou příjmy ze závislé činnosti (typicky zaměstnání), příjmy z autorských honorářů, příjmy z kapitálového majetku nebo pronájmu a příjmy z podnikání. Zjednodušeně se na to můžeme dívat tak, že si u příležitostného příjmu vyzkoušíte, jaké by to bylo podnikat.
Pokud výše příležitostného příjmu přesáhne částku 50 tisíc korun, musíte takový příjem uvést v daňovém přiznání, přičemž se dle zákona o daních z příjmů jedná o tzv. ostatní příjmy. Takový příjem tak podléhá dani z příjmu, neodvádí se z něj však pojistné na zdravotní pojištění ani pojistné na sociální zabezpečení. S daňovým základem v tomto případě však nepohnete, jelikož si nemůžete uplatnit náklady jako podnikatel.
Pár příkladů
Petr je zaměstnaný ve společnosti zabývající se marketingem a mluví plynně anglicky. V této souvislosti si na něj vzpomene kamarád, který pro rodinnou známou potřebuje zajistit překlad zdravotní dokumentace její dcery, která se zranila na dovolené v Anglii. Petr se s kamarádem domluví, že několik set stránek přeloží za 45 tisíc korun.
Pokud se Petr bude po překladu dokumentace věnovat už jen svému zaměstnání, jedná se o příležitostný příjem, který Petr nemusí uvádět v daňovém přiznání.
Lenka je zaměstnána jako zdravotní sestra, a jelikož se zajímá o zdravou výživu, nabízí na toto téma placené přednášky, které se odehrávají obvykle jednou za měsíc či dva.
V tomto případě by bylo jednoznačně shledáno, že se jedná o činnost, která naplňuje podmínku soustavnosti, nemusíme se proto výší příjmů pro účely příležitostného příjmu vůbec zabývat, protože se o příležitostný příjem jednat nebude.
Jan je zemědělec, který potřebuje jednorázovou pomoc s hospodařením na svém poli. Domluví se s Karlem, že mu jeden den jako pomocná pracovní síla pomůže, za co mu slíbí odměnu ve výši 5 tisíc korun.
Taková činnost by naplňovala znaky závislé činnosti, Jan by tudíž měl s Karlem uzavřít dohodu o provedení práce.
Jako pomůcku si tedy můžeme zapamatovat, že příležitostný příjem pochází z činnosti „podnikatele na zkoušku“, například z činnosti, na kterou je při soustavném výkonu nezbytné živnostenské či jiné oprávnění.
Co hrozí za porušení povinností?
Sankce jsou vesměs v oblasti správního práva, pokud však někdo podniká bez oprávnění ve velkém rozsahu nebo si z neplacení daní udělá koníček, může se dopouštět i trestného činu. Za opožděné přiznání daně či prodlení s placením daně delší než pět dnů hrozí sankce ve výši 0,05 % ze zaplacené daně za každý den prodlení. Pokud není daňové přiznání podáno vůbec, hrozí pokuta ve výši minimálně 500 korun.
Při soustavné činnosti bez příslušného oprávnění se rovněž vystavujete riziku postihu za přestupek neoprávněného podnikání, za který může živnostenský úřad uložit pokutu až do výše 500 tisíc, 750 tisíc či milion korun, podle toho, jestli se jedná o živnost volnou, vázanou či koncesovanou. Rozhodně se tedy vyplatí registrovat si živnost, pokud předpokládáte, že váš příležitostný příjem možná nebude až tak příležitostný.
Autor: Mgr. Radovan Lukáč, AZ Legal, s.r.o.
