Jak na účetní závěrku krok za krokem

Účetní závěrka je soubor účetních výkazů, které podávají ucelený obraz o finanční situaci a hospodaření firmy za určité období. Tvoří ji zejména rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha vysvětlující a doplňující dané údaje. U vybraných obchodních společností se podle zákona sestavuje i přehled o peněžních tocích a změnách vlastního kapitálu.

Obsah

• Účetní závěrka: druhy a účel
• Jak na sestavení účetní závěrky
• Úplnost účetních záznamů
• Inventarizace majetku a závazků
• Uzávěrkové operace
• Sestavení účetních výkazů
• Audit účetní závěrky
• Schválení účetní závěrky
• Uložení účetní závěrky do sbírky listin
• Závěr

Účetní závěrka: druhy a účel

Existuje více druhů účetních závěrek, které se liší účelem a rozsahem:

• Řádná účetní závěrka se zpravidla sestavuje k poslednímu dni účetního období, tzv. rozvahovému dni. Uzavírá se účetnictví za celé účetní období a účetní jednotka poskytuje kompletní přehled o vlastním hospodaření a finanční situaci.
• Mimořádná účetní závěrka se sestavuje ke dni, kdy společnost přestává mít povinnost vést účetnictví. V tomto okamžiku se podle požadavků zákona 563/1991 Sb., o účetnictví (ZoÚ) uzavírají účetní knihy, protože dochází k ukončení účetního období v důsledku zásadní změny ve společnosti. Může se jednat například o vstup do likvidace nebo vstup do konkurzu.
• Mezitímní účetní závěrka slouží k získání aktuálního přehledu o hospodaření společnosti a její finanční situaci v průběhu účetního období. Při mezitímní účetní závěrce se účetní knihy neuzavírají.  Účetní jednotky ji často sestavují například v souvislosti s žádostí o úvěr, kdy je potřeba doložit aktuální ekonomické výsledky, nebo v případě výplaty podílu na zisku, kdy společnost dokládá, že výplata neohrozí finanční stabilitu společnosti.
• Konsolidovaná účetní závěrka je sestavována ovládající osobou a slouží k získání informací o hospodaření celé skupiny, spojených osob, jako jednoho celku. Cílem této účetní závěrky je podat komplexní informace o celkovém majetku, závazcích, vlastním kapitálu, nákladech a výnosech celého ekonomicko-hospodářského uskupení podniků, jež jsou kapitálově propojeny.

Účetní závěrka zároveň slouží jako podklad pro rozhodování nejen pro vedení firmy, ale také pro externí subjekty, jako jsou banky, investoři nebo obchodní partneři.

Jak na sestavení účetní závěrky

Aby byla závěrka věrná, poctivá a spolehlivá, je nutné postupovat systematicky a dodržet několik navazujících kroků.

Úplnost účetních záznamů

Nejprve je nutné prověřit úplnost a správnost všech účetních dokladů za sledované období. V situaci, kdy některý doklad chybí nebo obsahuje nesrovnalosti, je potřeba je dohledat, doplnit nebo opravit jejich zaúčtování.

Následně je třeba zkontrolovat jednotlivé účetní operace. Účetní jednotka musí ověřit, že všechny transakce byly zaúčtovány správně a ve správném období. Důležité je se zaměřit především na náklady a výnosy na přelomu účetního období, u kterých je důležité dodržet akruální princip.

Inventarizace majetku a závazků

Cílem inventarizace je ověřit, že účetní stavy jednotlivých položek odpovídají skutečnosti. Povinnost inventarizace je dána zákonem, podle § 29 a § 30 zákona o účetnictví, a musí být provedena alespoň jednou ročně, zpravidla k datu účetní závěrky.

Výsledkem inventarizace jsou inventarizační zápisy a případné inventarizační rozdíly, které je třeba řádně promítnout do účetnictví.

Uzávěrkové operace

Po dokončení inventarizace a promítnutí inventarizačních rozdílů do účetnictví následují uzávěrkové operace, které slouží k úpravě stavu jednotlivých účtů k rozvahovému dni. Tyto kroky jsou nezbytné pro to, aby účetní závěrka věrně zobrazovala skutečný finanční stav účetní jednotky. Do této fáze spadá mimo jiné zaúčtování dohadných položek, tvorba rezerv a opravných položek či časové rozlišení nákladů a výnosů.

Mezi uzávěrkové operace patří například:

• odpisování dlouhodobého majetku,
• tvorba zákonných a účetních opravných položek,
• tvorba a čerpání rezerv podle zákona o rezervách a interních předpisů,
• kursové přepočty a účtování kursových rozdílů.

Cílem těchto operací je respektovat akruální princip a zásadu opatrnosti, aby účetní výkazy nebyly zkresleny. Výkazy by měly odpovídat skutečné ekonomické situaci účetní jednotky.

Sestavení účetních výkazů

Po provedení všech předchozích kroků dochází k samotnému sestavení účetní závěrky. Zákon stanovuje, že všechny účetní závěrky by se měly skládat z:

• rozvahy,
• výkazu zisku a ztráty,
• přílohy, která poskytuje doplňující informace k rozvaze a výkazu zisku a ztráty.

Vybrané účetní jednotky navíc musí sestavovat:

• přehled o peněžních tocích,
• přehled o změnách vlastního kapitálu.

Všechny výkazy musí odpovídat formálním i obsahovým požadavkům, které stanovují právní předpisy.

Náležitosti, které by měla účetní závěrka obsahovat, stanovuje zákon následovně:

• název obchodní společnosti nebo jméno fyzické osoby,
• sídlo nebo bydliště,
• identifikační číslo osoby,
• právní forma účetní jednotky,
• předmět podnikání,
• rozvahový den,
• den sestavení účetní závěrky,
• podpisový záznam.

Povinnost sestavit účetní závěrku v určitém stanoveném rozsahu se posuzuje podle kategorie účetní jednotky. Ty se dělí podle počtu zaměstnanců, hodnot aktiv a čistého ročního obratu na:

• mikro účetní jednotky,
• malé účetní jednotky,
• střední jednotky,
• velké jednotky.

Kategorie účetních jednotek, do které jednotlivá organizace spadá, je určena zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví.

Audit účetní závěrky

V současnosti platí, že by ověřenou účetní závěrku auditorem měly mít velké a střední účetní jednotky. U malých účetních jednotek je povinnost mít závěrku ověřenou auditorem pouze v případě, že se jedná o akciovou společnost nebo svěřenský fond a ve dvou po sobě jdoucích rozvahových dnech překročily alespoň jednu z hodnot:

• průměrný počet zaměstnanců během účetního období: 50,
• celková hodnota aktiv: 40 milionů Kč,
• roční čistý obrat: 80 milionů Kč.  

Ostatní malé účetní jednotky podléhají povinnému auditu v situaci, kdy k rozvahovému dni účetního období, za které je účetní závěrka ověřována, a k rozvahovému dni bezprostředně předcházejícího účetního období dosáhly nebo překročily alespoň dvě z výše uvedených hodnot.

Pokud jsou tyto podmínky splněny, musí si i malá účetní jednotka nechat svou účetní závěrku ověřit auditorem.

Pro účetní období počínající dnem 1. ledna 2026 vstoupí v platnost nové podmínky pro povinnost auditu. Nově bude audit povinný pro střední a velké účetní jednotky. Nová kritéria pro zařazení mezi střední a velké jednotky stanovují, že účetní jednotka musí překročit alespoň dvě z následujících hodnot ve dvou po sobě jdoucích účetních obdobích:

• průměrný počet zaměstnanců během účetního období: 50,
• celková hodnota aktiv: 120 milionů Kč,
• roční čistý obrat: 240 milionů Kč.

Schválení účetní závěrky

Po sestavení účetní závěrky musí dojít k jejímu schválení. Zákon 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (ZOK) stanovuje, že účetní závěrka musí být schválena do 6 měsíců od konce účetního období.

Schválení účetní závěrky zahrnuje několik kroků:

• předložení úplné účetní závěrky, případně doplněné o zprávu o vztazích, pokud je její zpracování povinné,
• vyhotovení zápisu o schválení účetní závěrky,
• rozhodnutí o naložení s výsledkem hospodaření, tedy o rozdělení zisku nebo úhradě ztráty.

Uložení účetní závěrky do sbírky listin

Zákon zároveň stanovuje, že účetní jednotky, které se zapisují do veřejného rejstříku, by měly zveřejnit účetní závěrku do 30 dnů ode dne schválení účetní závěrky statutárním orgánem nebo ode dne, kdy byla účetní závěrka ověřena auditorem, pokud tak stanovuje zákon.  Nejpozději však do 12 měsíců po rozvahovém dni.

Pro mikro a malé účetní jednotky, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, navíc platí, že nemusejí zveřejňovat výkaz zisku a ztrát. Závěrka se zveřejňuje uložením do sbírky listin u rejstříkového soudu.

Závěr

Kvalitně zpracovaná účetní závěrka poskytuje přehled o finančním stavu a výsledcích účetní jednotky. Její sestavení vyžaduje dodržení legislativních povinností a důslednou kontrolu účetních údajů. Systematický postup od uzavření účetních knih přes inventarizaci až po zveřejnění závěrky minimalizuje riziko chyb a zajišťuje, že výkazy poskytují pravdivý a poctivý obraz o hospodaření účetní jednotky.

Autoři

Ladislav Zach, manažer a daňový poradce

Ladislav Zach vystudoval obor Podnikání a administrativa na České zemědělské Univerzitě v Praze. V průběhu studií se věnoval účetnictví u jedné z největších účetních firem v Česku a na Slovensku. Daním se věnuje od svého nástupu do EKP Advisory. Ladislav hovoří plynně anglicky.

Jan Hamáček, asistent daňového poradce

Jsem absolvent Vysoké školy ekonomické v Praze, kde jsem dokončil bakalářské i magisterské studium oboru Finance. Během studia mě zaujala oblast daní, a proto jsem si vybral vedlejší specializaci Daně v podnikání a nyní bych rád získal praktické zkušenosti. Mým cílem je v budoucnu složit zkoušky a stát se daňovým poradcem, abych mohl klientům poskytovat odborné a komplexní poradenství v této oblasti.

www.ekp.cz