Exekuce zaměstnance z pohledu zaměstnavatele
Dle veřejně dostupných informací se v České republice v exekuci nachází zhruba 600 tisíc lidí. Tento stav nepředstavuje zátěž pouze pro dlužníky, ale významně zasahuje i do provozu a činnosti zaměstnavatelů. Ti mají v zákonem stanovených situacích zejména povinnost správně provádět srážky ze mzdy. Jak by se měl zachovat zaměstnavatel v situaci, kdy je mu sděleno, že je jeho zaměstnanec povinným v rámci exekučního řízení?
Co je to exekuce?
Exekuce je nucený výkon rozhodnutí v případech, kdy dlužník dobrovolně nesplnil svou povinnost (např. nezaplatil dluh), přičemž samotné exekuční řízení může být na podnět věřitele zahájeno pouze za situace, kdy věřitel disponuje pravomocným rozhodnutím, které mu přiznává uplatněný nárok.
Stěžejními předpisy jsou zejména zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, a zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti. Zaměstnavatel do procesu vstupuje až v okamžiku, kdy mu exekutor doručí exekuční příkaz k provedení srážek ze mzdy.
Exekuční příkaz a náležitosti pro zaměstnavatele
Primárním způsobem doručování zaměstnavateli je i v případě exekučního řízení datová schránka. Exekutor rozhoduje formou exekučních příkazů, přičemž od okamžiku doručení nesmí zaměstnavatel zaměstnanci vyplácet tu část mzdy, která odpovídá vypočteným srážkám.
V exekučním příkazu musí být zejména označení exekutora, oprávněného (věřitele) a povinného (dlužník), výše vymáhané pohledávky včetně příslušenství (tj. jistiny, úroky, náklady nalézacího a exekučního řízení) a číslo bankovního účtu, v jehož prospěch mají být srážky zasílány, a jestli se jedná o přednostní či nepřednostní nároky.
Výpočet srážek a nezabavitelná částka v roce 2026
Srážky se počítají z čisté mzdy. Prvním krokem je odečtení nezabavitelné částky, která musí zaměstnanci vždy zůstat. Základní parametry jsou následující:
- Základní nezabavitelná částka na dlužníka: v roce 2026 činí 14 101,50 Kč. Částka je vypočtena jako 85 % součtu životního minima jednotlivce, které činí 4 860 Kč, normativního nájemného pro jednočlennou domácnost v obci nad 70 tisíc obyvatel, stanoveného na 9 430 Kč, a energetického paušálu pro jednočlennou domácnost, který činí 2 300 Kč.
- Částka na vyživovanou osobu (manžel, manželka, dítě): v roce 2026 činí 3 525,37 Kč za každou osobu.
- Limit pro plné zabavení: Pokud zbytek čisté mzdy po odečtení nezabavitelného minima přesáhne 31 521 Kč, vše nad tuto částku se srazí bez omezení.
Ilustrativní výpočet:
- Od čisté mzdy se odečte celková nezabavitelná částka, tj. základní a částka na vyživovanou osobu.
- Zbytek do limitu 31 521 Kč se zaokrouhlí dolů na částku dělitelnou třemi.
- U nepřednostních exekucí se sráží jedna třetina.
- U přednostních exekucí (např. výživné, daně, sociální pojištění) se srážejí dvě třetiny.
Specifické situace a více exekucí
Při souběhu více exekucí rozhoduje pořadí doručení prvního exekučního příkazu plátci mzdy. První třetina slouží k úhradě všech pohledávek podle pořadí doručení (nepřednostních i přednostních), druhá třetina slouží výhradně pro přednostní pohledávky, které mají privilegované postavení a uspokojují se dříve než „běžné“ dluhy. Poslední třetina pak náleží dlužníkovi.
Pokud má však dlužník více než 3 exekuce, jsou na jejich úhradu použity dvě třetiny i v případě, že se jedná o nepřednostní pohledávky. Výjimka existuje pouze u dlužníků, kteří jsou v invalidním důchodu II. nebo III. stupně, pobírají starobní nebo sirotčí důchod.
Odvody a mzdová agenda
Sražené částky se poukazují na účet exekutora po nabytí právní moci exekučního příkazu. Do té doby musí zaměstnavatel peníze na svém účtu držet a zaměstnanci nevyplácet. V účetnictví se pak srážky vedou jako závazek vůči exekutorovi (účetní skupina 37) a v mzdové agendě musí být jasně odděleny na výplatní pásce.
Problematika součinnosti s exekutorem
Snad nebude překvapivé, že má zaměstnavatel povinnost být exekutorovi součinný. Na jeho výzvu musí sdělit informace například o mzdě či srážkách. To je samozřejmě v souladu i s GDPR, u kterého takové zpracování osobních údajů podřazujeme pod splnění zákonné povinnosti, jelikož je exekutor ke své činnosti pověřený státem.
Na druhou stranu má zaměstnavatel samozřejmě informovat i zaměstnance o tom, že exekuční příkaz obdržel, a jakým způsobem provedl výpočet srážek. Srážky ze mzdy jsou následně uvedeny i na výplatní pásce.
Autor: Mgr. Radovan Lukáč, AZ Legal, s.r.o.
