Pravidla pro práci přesčas v kostce

Při podnikání se mohou vyskytnout nečekané situace, kdy práce nepočká a zaměstnavatel leckdy nemá dostatečné zdroje, aby zachoval běžnou pracovní dobu; je tak nucen nařídit přesčas. Zaměstnanci z přesčasů nadšeni sice nejsou, avšak často jsou nepříjemné i zaměstnavatelům, kterým není vždy zřejmé, za jakých situací a v jakém rozsahu je mohou zaměstnancům nařídit. Jak to bývá, každé pravidlo musí mít výjimky, a to se týká i přesčasů. Abyste se zbytečně neoctli na tenkém ledě, shrneme si v tomto článku pravidla a výjimky práce přesčas.

Co je to práce přesčas?

Zákoník práce stanovuje základní délku týdenní pracovní doby na 40 hodin týdně. I zde se však uplatní výjimky – u zaměstnanců pracujících v podzemí při těžbě rud a nerudných surovin a pro zaměstnance s vícesměnným nebo nepřetržitým pracovním režimem je to 37,5 hodiny týdně, a u zaměstnanců s dvousměnným pracovním režimem 38,5 hodiny týdně.

Prací přesčas tak rozumíme práci konanou zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby, která je konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn.

Jaká pravidla platí pro zaměstnavatele při nařizování práce přesčas?

Obecně platí, že práci přesčas je možné konat jen výjimečně, a to jen z vážných provozních důvodů zaměstnavatele, přičemž ji lze nařídit i na dobu nepřetržitého denního odpočinku – na ten má zaměstnanec nárok v trvání alespoň 11 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích. Zákoník práce však limituje i omezení zaměstnance v rámci nepřetržitého denního odpočinku, který lze zkrátit maximálně na 8 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích.

V případech například naléhavých opravných prací, inventurních a závěrkových prací, při živelních událostech nebo při práci v dopravě může být přesčas zaměstnanci zaměstnavatelem nařízen i v den pracovního klidu za předpokladu, že dané práce nemohou být provedeny v pracovních dnech.

Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce.

To však není strop práce přesčas – zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na práci přesčas i nad uvedený rozsah (občas se takový přesčas označuje jako přesčas dobrovolný). V takovém případě se mohou dohodnout na práci přesčas, která se nepočítá zvlášť pro každý jednotlivý týden, ale jako průměr za období 26 týdnů po sobě jdoucích – zaměstnavatel má tak v případě uzavření dohody možnost nařídit zaměstnanci práci přesčas v celkovém trvání 208 hodin, přičemž kolektivní smlouva zaměstnavatele se zaměstnanci může toto období prodloužit až na 52 týdnů po sobě jdoucích, co v praxi znamená práci přesčas v trvání 416 hodin. Důležité je zmínit, že do tohoto limitu se nezahrnuje práce přesčas, za kterou bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno.

Kolik zaměstnavatele práce přesčas stojí?

Zaměstnanci náleží za odpracovanou dobu jak mzda, tak příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodnou na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku. Je-li tedy dohodnuté náhradní volno v rozsahu odpracovaných hodin přesčas, zaměstnanci nepřísluší pouze příplatek, mzdu za odpracované hodiny mu však upřít nelze. Pokud zaměstnavatel zaměstnanci neposkytne náhradní volno v době tří měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, musí mu příplatek vyplatit zpětně.

Je dána i možnost sjednat mzdu zohledňující práci přesčas předem, musí ale být sjednán současně i rozsah práce přesčas, který nesmí přesáhnout 150 hodin za kalendářní rok.

Tip
Business kreditka od ČSOB chrání vaše podnikání. Získejte i vy pojištění prodloužení záruky zdarma, bezúročné období až 45 dní či slevu 0,4 Kč/litr paliva v síti EuroOil. Sjednání kreditní karty je zcela zdarma.

Existují nějaké specifické situace?

V případě zaměstnance s kratší pracovní dobou je prací přesčas práce přesahující výše uvedenou týdenní pracovní dobu, avšak není možné takovému zaměstnanci práci přesčas nařídit, pouze se na ní dohodnout. Příplatek za práci přesčas takovému zaměstnanci náleží až poté, co práce přesčas přesáhne týdenní pracovní dobu.

Vyloučeno je zaměstnávat prací přesčas těhotné zaměstnankyně a mladistvé zaměstnance. Zaměstnancům a zaměstnankyním pečujícím o dítě mladší než 1 rok nesmí zaměstnavatel přesčas nařídit, může se s nimi však na něm dohodnout.

U vedoucího zaměstnance může být sjednána mzda s ohledem na rozsah práce přesčas, která může činit až 416 hodin ročně.

Pracovníci ve zdravotnictví mají pravidla sjednané práce přesčas stejná jako ostatní zaměstnanci, avšak s jedním velkým specifikem. Od 1. 1. 2024 zákoník práce umožňuje stanovit délku pracovní doby v nepřetržitém provozu spojeném s poskytováním zdravotních služeb poskytovatelem lůžkové péče nebo poskytovatelem zdravotnické záchranné služby, kterou vykonává lékař, zubní lékař, farmaceut nebo zdravotnický pracovník nelékařských zdravotnických povolání, až na 24 hodin během 26 hodin po sobě jdoucích, avšak jen na základě kolektivní smlouvy či individuální písemné dohody. Zákon však tuto možnost jako práci přesčas neoznačuje, neboť by v případě maximálního vytížení takového zaměstnance v četnosti třikrát týdně (za předpokladu dvanáctihodinové směny a dvanáctihodinového přesčasu) byl maximální přípustný limit 416 hodin ročně vyčerpán již za první tři měsíce.

Autor: Radovan Lukáč, AZ Legal, s.r.o.


Zpět