78. díl: Jak správně počítat obrat pro účely DPH

Příklad 1:

Český neplátce DPH – osoba povinná k dani poskytuje služby tvorby webu. Zákazník vždy zaplatí předem zálohu 50 %. Po přijetí zálohy neplátce vytvoří web, předá ho zákazníkovi a vyúčtuje zbylých 50 % ceny.

Dne 1. 9. přijal 50% zálohu od klienta ve výši 1 500 000 Kč. Web dokončil a předal 25. 10. Fakturu na zbytek z celkové ceny 3 000 000 Kč ve výši 1 500 000 Kč vystavil 1. 11. Fakturu ve výši 1 500 000 Kč klient doplatil 15. 11. Jak bude počítán obrat pro registraci plátce? Od kdy se osoba povinná k dani stává plátcem DPH?

Úhrada zálohy se nezahrnuje do výpočtu obratu. Přijetí zálohy 1. 9. nemá na výši obratu žádný vliv. Počítá se až uskutečnění plnění. V tomto případě poskytnutí služby – předání hotového webu zákazníkovi. Nikoliv však vystavení faktury. Podobně v případě služeb fakturovaných za předchozí měsíc rozhoduje poslední kalendářní den měsíce, nikoliv až den vystavení faktury. Do obratu se počítá celá hodnota uskutečněného plnění, nikoliv jen doplatek. Celá hodnota uskutečněného plnění činí 3 mil. Kč. Došlo k překročení obratu 2 mil. Kč a současně i druhého limitu obratu 2 536 500 Kč. Poskytovatel služby se stává plátcem následující den po překročení obratu, tj. od 26. 10. Nikoliv až od vystavení faktury nebo od její úhrady.

Příklad 2:

Tuzemský neplátce DPH – osoba povinná k dani poskytuje služby v podobě měsíční správy sociálních sítí. Se zákazníkem má sjednanou měsíční fakturaci. Sjednaná měsíční cena za službu činí 170 000 Kč. Fakturu vždy vystavuje 1. dne následujícího měsíce za předchozí měsíc. Fakturu za prosinec vystaví 1. 1. následujícího roku, zaplacenou ji dostane 10. 1. Jak bude počítat obrat? Bude se muset stát plátcem i v případě, že mu zákazník poslední prosincovou fakturu nezaplatí?

Rozhoduje datum uskutečnění plnění, nikoliv datum vystavení faktury nebo její úhrada. Služba je poskytována celý kalendářní měsíc, proto je za den uskutečnění zdanitelného plnění považován poslední kalendářní měsíc. Služby za prosinec vstoupí do obratu za prosinec, i když došlo k vystavení faktury až v lednu. Na počítání obratu pro registraci nemá žádný vliv, kdy došlo k zaplacení a zda vůbec zákazník za uskutečněné plnění zaplatil.

Obrat bude 12 * 170 000 Kč = 2 040 000 Kč. Stává se plátcem od 1. 1. následujícího roku. A to i v případě, kdy by poslední faktura nebyla zákazníkem uhrazena.

Příklad 3:

Tuzemský neplátce – osoba povinná k dani poskytuje IT služby firmám – osobám povinným k dani. Za rok 2025 poskytl IT služby těmto osobám povinným k dani:

1. Za 1 500 000 Kč poskytl služby firmám se sídlem v České republice – plátcům i neplátcům DPH,
2. za 800 000 Kč poskytl služby firmě se sídlem v Německu s platným německým DIČ osoby registrované k DPH v Německu,
3. za 500 000 Kč poskytl služby firmě osobě povinné k dani se sídlem v USA – ve třetí zemi.

Při počítání obratu musíme nejprve správně určit místo plnění. IT služby není specificky upravené místo plnění v Zákoně o DPH. Postupujeme podle tzv. základního pravidla § 9 odst. 1 – při poskytnutí služby podle základního pravidla osobě povinné k dani je místo plnění v sídle příjemce služby. České firmy mají sídlo v ČR – počítají se do obratu. Německé a USA firmy mají sídlo mimo ČR – místo plnění není v tuzemsku, nepočítají se do obratu. Obrat pro registraci plátce za rok 2025 činí v tomto případě 1 500 000 Kč – osoba povinná k dani se nestává plátcem DPH. Stává se však identifikovanou osobou dle § 6i z důvodu poskytování služby podle základního pravidla osobě registrované k dani v Německu se sídlem v Německu – v jiném členském státě Evropské unie.

Příklad 4:

Tuzemský neplátce – osoba povinná k dani dodává zboží. Část zboží dodává českým zákazníkům na území ČR. Další část zboží dodává do Německa německému velkoobchodu – osobě registrované k DPH v Německu, který pro tyto účely poskytl své platné německé DIČ. Za rok 2025 uskutečnil dodání zboží v rámci ČR za 1 500 000 Kč a dodání zboží do Německa německému velkoobchodu na jeho německé DIČ ve výši 600 000 Kč. Stane se plátcem DPH?

Při dodání zboží s dopravou je místo plnění dle § 7 odst. 2 tam, kde doprava začíná. Pokud je zboží dopraveno z ČR do Německa, je místo plnění v České republice. Dodání zboží do jiného členského státu plátcem osobě registrované k dani v jiném členském státě je dle § 64 osvobozeno od DPH s nárokem na odpočet daně. I přes toto osvobození je místo plnění v ČR – tam, kde začíná přeprava. Plnění osvobozená od DPH s nárokem na odpočet se započítávají do obratu. Obrat za 2025 bude ve výši 1 500 000 Kč za dodání zboží v rámci ČR + 600 000 Kč za dodání zboží do Německa = 2 100 000 Kč. Osoba povinná k dani překročila obrat 2 mil. Kč a stává se plátcem DPH od 1. 1. 2026.

Příklad 5:

Lékař – osoba povinná k dani poskytuje zdravotní služby osvobozené od daně bez nároku na odpočet dle § 58. Za rok 2025 uskutečnil osvobozené zdravotní služby za 1 900 000 Kč. Dále prodává zubní kartáčky a potravinové doplňky, které nejsou osvobozeným zdravotním zbožím – jedná se o zdanitelné plnění. Zdanitelné dodání zboží uskutečnil za rok 2025 ve výši 300 000 Kč. Stane se plátcem DPH?

Zdravotnické služby jsou plnění osvobozené bez nároku na odpočet dle § 58, proto nevstupují do obratu – nejde o plnění dle § 54 až 56a. I kdyby je lékař poskytl za více než 2 mil. Kč, nestane se plátcem DPH.

Do obratu vstupují pouze zdanitelná plnění za dodání zboží ve výši 300 000 Kč. Lékař se plátcem DPH nestane, protože jeho obrat nepřesáhl částku 2 mil. Kč za kalendářní rok.

Příklad 6:

Pan Novák je zaměstnanec. Kromě příjmů ze zaměstnání má ještě příjem z pravidelného dlouhodobého nájmu několika bytů, které vlastní – příjem zdaňuje v daňovém přiznání fyzických osob jako příjem z nájmu dle § 9. Žádnou jinou činnost nevykonává. Nájemné za rok 2025 ze všech bytů činilo 2 100 000 Kč.

Zaměstnání není z pohledu DPH ekonomická činnost – nevstupuje do výpočtu obratu. Ale pravidelný dlouhodobý nájem bytů se považuje za ekonomickou činnost dle § 5 odst. 3 – jde o využití hmotného majetku za účelem získávání pravidelného příjmu. Počítá se tedy do obratu pro účely DPH. I když z pohledu daně z příjmů nejde o podnikání.

Dlouhodobý nájem bytů je osvobozen od DPH bez nároku na odpočet dle § 56a. Jelikož jde o plnění osvobozené bez nároku na odpočet dle § 54 až 56a, vstupuje do výpočtu obratu.

Obrat pro účely DPH pana Nováka je za rok 2025 ve výši 2 100 000 Kč. Nicméně pan Novák se plátcem nestane, pokud bude uskutečňovat výhradně osvobozený nájem. Na tuto situaci pamatuje výjimka v zákoně v § 5 odst. 3. Pokud osoba povinná k dani uskutečňuje výhradně plnění osvobozená od DPH bez nároku na odpočet, započítávaná do obratu, tak se plátcem nestane. Nesmí ale uskutečňovat žádná zdanitelná plnění.

Příklad 7:

Pan Novák z předchozího příkladu začal v roce 2025 ještě podnikat. Ke svým bytům si pořídil v ČR maloobchodní prodejnu a prodává zboží v ČR. Obrat z prodeje zboží v ČR za rok 2025 činil pouze 400 000 Kč, protože teprve začíná. K tomu uskutečňuje osvobozený nájem bytů ve výši 2 100 000 Kč.

V předchozím příkladě jsme si říkali, že osvobozený nájem bytů vstupuje do obratu (jedná se o plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet dle § 56a), a to i když z pohledu daně z příjmů nejde o podnikání.

Obrat pana Nováka za rok 2025 bude ve výši 2 100 000 Kč z osvobozených nájmů + 400 000 Kč za dodání zboží = 2 500 000 Kč. Pan Novák překročil limit 2 mil. Kč a stává se plátcem DPH. Protože překročil i druhý limit ve výši 2 536 500 Kč, stává se plátce DPH hned druhý den po překročení obratu 2 536 500 Kč – v součtu za osvobozený nájem i dodání zboží.