21. díl: Češi nejčastěji třídí odpad a kupují úsporné spotřebiče. V dalších udržitelných aktivitách brání pragmatismus

Udržitelnost pro Čechy v praxi znamená zejména třídění odpadu a šetření energií. Obojí se týká více než 70 % české populace, vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos. Ostatním činnostem se věnují již podstatně méně, a to zejména kvůli neochotě nebo nemožnosti snížit si svůj komfort či zvýšit výdaje. Zhruba polovina populace tak spadá do tzv. pohodlné většiny. K tomu přispívá i nízké přesvědčení o osobní zodpovědnosti za klimatickou změnu – tu necítí 56 % Čechů, přestože 85 % české populace si problém klimatické změny uvědomuje. Hlubší závazek k udržitelnému životnímu stylu tak pro mnohé stále zůstává vzdáleným ideálem.

Více než tři čtvrtiny Čechů (76 %) třídí odpad. Mezi další nejčastější udržitelné aktivity Čechů pak patří nákup úsporných spotřebičů či žárovek a omezování spotřeby energií a vody. Naopak použité zboží kupuje 23 % Čechů a potraviny s ekologicky náročnou výrobou omezuje jen 13 % Čechů, vyplývá to z dat průzkumu agentury Ipsos s názvem CSR&Reputation Research 2022.

Data dále ukazují, že tyto činnosti musí mít pro Čechy většinou i jiný rozměr než jen ten ekologický. Jen 15 % z nich se totiž nezdráhá snížit si svůj komfort či vynaložit větší finanční prostředky, aby žili udržitelně. Zhruba polovina populace pak spadá do tzv. „pohodlné většiny“, tj. mezi lidi, kteří se sice snaží žít udržitelně, ale nechtějí slevit ze své životní úrovně či zvýšit své výdaje

V tomto kontextu dává smysl, že Češi v rámci udržitelných aktivit právě nejčastěji třídí odpad. Nestojí to příliš energie, a naopak lidé mohou ušetřit za svoz komunálního odpadu. Z toho ale vyplývá nebezpečí, že se z třídění stane jen úlitba a jakýsi vyprázdněný symbol. „Z našich dlouhodobých studií vidíme, že spotřebitelé řeší téma udržitelnosti a klimatické změny vždy v kontextu celé řady dalších problémů, které na ně mnohdy mají mnohem jednoznačnější a rychlejší dopad. Očekávat tedy, že větší procento populace nadšeně přijme výrazné změny životního stylu není reálné. Ale je potřeba veřejnost edukovat, ukazovat příležitosti a krok za krokem její postoje a chování měnit směrem k udržitelnějším vzorcům,“ říká Tereza Horáková, specialistka Ipsos na výzkumy z oblasti ESG.

Z vytříděných plastů se využije jen třetina

Češi sice opravdu vytřídí většinu odpadu, ale recyklaci čeká jen malá část z něj. Jak poukazuje analýza Indexu prosperity a finančního zdraví, např. na dotřiďovacích linkách se u nás ještě nedávno využila pouhá třetina vysbíraných plastů. Třídění samo o sobě navíc příliš problémů nevyřeší. Recyklace spotřebuje nezanedbatelné množství energie, a to jak v rámci sběru odpadu, tak i jeho zpracování.

Mnohem efektivnější způsob představuje redukce odpadu v duchu známých tří R – reduce, reuse, recycle (redukuj, znovu využij, recykluj). Jenže třeba bezobalové potraviny kupuje 9 % Čechů a použité zboží 23 %, jak bylo zmíněno na začátku článku. Dlužno každopádně dodat, že dvě pětiny Čechů deklarovaly snahu opravit poškozené věci před vyhozením. 

Podle průzkumu agentury STEM Udržitelnost v oblasti módy 49 % Čechů při koupi oblečení kombinuje nové s nákupem zboží ze secondhandu. Oblečení výhradně z druhé ruky oblékají jen 3 % Čechů a oblečení dostává, získává z jiných zdrojů či vytváří sama také 3 % lidí. Ekologický aspekt módy zvažuje 45 % zákazníků, prioritou při nákupu je však cena, následuje vzhled oblečení. Ekologičtějším variantám výrobků dávají lidé nejčastěji přednost u kosmetiky (54 %) a potravin (51 %). 

Výzkum IPSOS nabízí zajímavý pohled na změnu ve vnímání udržitelnosti na úrovni jednotlivců. Jeho výsledky nepřekvapivě ukazují, že ekonomický aspekt udržitelnosti je pro Čechy zásadní. Z praxe víme, že to platí i pro firmy, kde je snaha o udržitelné podnikání poháněna především úsporami – ať už materiálovými, energetickými nebo finančními. V Green0meter tvrdíme, že udržitelnost se rovná efektivita, což platí jak pro společnosti, tak pro jednotlivce. Klíčové zjištění pro firmy tak spočívá ve skutečnosti, že udržitelné výrobky budou pro české zákazníky atraktivní hlavně v případě cenové dostupnosti. O ostatních příčinách důležitosti ekologického chování zde zřejmě povědomí je – ale nestačí to,“ komentuje Karel Kotoun, zakladatel společnosti Green0meter.

TipČSOB Online konfigurátorem podnikatelských financí získáte nabídku přímo pro své podnikání, ať už se jedná o financování vašeho podnikání, zhodnocení vkladů či zkrátka vše kolem financí. Žádost vyřídíte rychle a online. Od začátku jednáte přímo se zkušeným bankéřem pro firmy a podnikatele.

Chudší mají větší uhlíkovou stopu z vytápění, bohatí zase z ježdění autem a z létání letadlem

Lidé se ve skutečnosti často pro udržitelné alternativy rozhodnou až ve chvíli, kdy jim to dává smysl z ekonomického hlediska – kdy tím mohou ušetřit nebo si zpříjemnit život. Na to poukázala nedávná energetická krize, jež přiměla mnohé přehodnotit svůj přístup k energiím. To podtrhují i data Ipsosu, podle nich lidé omezují spotřebu energií a vody, nakupují úsporné spotřebiče, a dokonce využívají energii z OZE především kvůli finančním úsporám, než aby zachránili planetu. 

Energie v domácnosti přitom tvoří jednu z největších složek uhlíkové stopy českých domácností. Týká se to ponejvíce tzv. strádající třídy, a to zejména kvůli neefektivnímu vytápění, poukazuje na to výzkum Českého rozhlasu Rozděleni klimatem. Zde se tedy udržitelné chování s úsporami potkává, platí to ale pouze v kontextu energetické krize, která ceny za energie vyhnala rekordně vysoko. 

Jak se vyrovnat s růstem cen energií v českých domácnostech vysvětluje Eva Horucková, CSR specialistka ČSOB: „S posledním dnem loňského roku skončilo vládní zastropování cen energií, řadě domácností zároveň končí fixace ceny energií z předchozího období a v letošním roce nelze očekávat, že ceny energií půjdou dolů. Řešení pro domácnosti může být v úsporném vytápění a v případě vlastního bydlení i ve výrobě vlastní elektřiny. Připravili jsme proto řadu možností, jak docílit významných energetických úspor, což má pozitivní dopady jak na ekonomiku domácností, tak na životní prostředí.“ 

Snížit spotřebu energií mohou pomoci i online nástroje jako energetické kalkulačky. „Naše webové srovnávače www.usetreno.cz  a kalkulačky spotřeby elektřiny či plynu pomohou klientům snížit energetickou náročnost jejich bydlení. Díky hypotéce na úsporné bydlení a zvýhodněným úvěrům pak zajistíme financování a případně doporučíme tipy, jak šetřit energie každý den. I malé změny v každodenním chování mají kýžený efekt a úspora je vidět na vyúčtování,“ dodává Horucková.

Naopak tzv. zajištěná střední třída a nastupující kosmopolitní třída, tj. lidé s vyššími příjmy často žijící v Praze a nejvíce se zajímající o životní prostředí, vyprodukují oproti zbytku populace podstatně více skleníkových plynů využitím dopravy – létáním i jízdou automobilem. V případě nastupující kosmopolitní třídy se jedná dokonce o násobně vyšší hodnoty.

Zde stojí za připomenutí, že podle dat Ipsosu v současnosti omezuje cestování autem a volí ekologičtější prostředky 32 % Čechů. Jenže ačkoli třeba lépe zajištěné třídy jezdí více městskou hromadnou dopravou, stále vyprodukují více emisí využíváním automobilu než zbytek populace.

Více než dvě čtvrtiny Čechů necítí osobní zodpovědnost za změnu klimatu

Povaha udržitelnosti chování Čechů nicméně není jen soubojem mezi komfortem a ekologickým přesvědčením. Výzkumy sice shodně uvádějí, že většina Čechů si uvědomuje klimatickou změnu, např. podle Rozdělení klimatem se jedná o 85 % české populace, to ještě ale příliš neříká, jaký postoj k ní zaujmou.

Většina Čechů (56 %) např. necítí osobní zodpovědnost za změnu klimatu, vyplývá to z dat Centra pro výzkum veřejného mínění. Ačkoliv tedy Češi nepopírají neblahý vývoj klimatu, současně z něj většinou viní někoho jiného než sebe samotného.

Toto přesvědčení Čechů z velké míry vyvěrá ze strachu změny statu quo k horšímu. „Osobní odpovědnost je provázaná s pocitem, že jsem problém, byť částečně, zapříčinil. I když Češi většinově problém klimatické změny uznávají, nemají už dojem, že sami mohou skutečně efektivně k řešením přispět. Naopak, spíše se bojí, že změna způsobí ztrátu jejich životní úrovně. Pouze pětina obyvatel by dnes souhlasila se snížením své životní úrovně kvůli ochraně klimatu. Tento názor je poslední roky poměrně stabilní. Paradoxně dříve byl názor, že snižovat emise bychom rozhodně měli i za cenu ekonomických ztrát, v populaci více zastoupený. To ale změnil příchod konkrétních plánů, jako byla Pařížská dohoda v roce 2015 a následně v evropském kontextu Zelená dohoda v roce 2019,“ vysvětluje Martin Philipp, analytik Ústavu empirických výzkumů (STEM).

Zdroj: https://csrd.cz/ 


Zpět