20. díl: Světlá budoucnost pro pastvu slepic
Pastva drůbeže je udržitelná zemědělská technika, která se týká chovu nosnic, masných kuřat, perliček a/nebo krůt na pastvě, na rozdíl od uzavřeného chovu. Humánní zacházení a zdravotní přínosy chované drůbeže a kvalitní vejce způsobují nárůst poptávky po takových produktech. Ptáci chovaní na pastvě jsou obvykle zdraví. Jejich imunitní systém je silnější, protože jsou vystaveni slunečnímu záření, čerstvému vzduchu a pastevnímu porostu. Zákazníci stále více oceňují humánní postupy farmářů, kteří chovají svou drůbež na pastvě.
V závislosti na kvalitě píce může pastva nahradit až 25 procent spotřebovaného krmiva v přirozeném prostředí. Drůbež je všežravec, takže z pastvin mohou sbírat spoustu hmyzu, semen a trav jako doplněk krmení. Navíc je zelená píce bohatým zdrojem vitamínů, karotenoidů a n-3 nenasycených mastných kyselin. Žloutky vajec slepic z pastvy jsou obvykle tmavě oranžové díky přírodním karotenoidům. Příjem kvalitního pastevního porostu zvýší koncentraci cenných látek, zejména luteinu, zeaxantinu (karotenoid), vitamínu E a betakarotenu ve žloutku a rovněž vzroste oxidační stabilita vajec. Snáška slepic z pastvy je nižší než těch chovaných v halách, ale vejce jsou kvalitnější, neboť obsahují mimo jiné více vitamínů a omega 3 mastné kyseliny.
Krmení slepic na pastvě
Nejčastějším problémem při pastevním chovu slepic je nedostatek energie a poměry některých složek. Nicméně krmná směs se musí dávkovat tak, aby se slepice pásly, a přitom měly dostatek živin. Z hlediska welfare a kvality vajec by se zdálo ideální, aby byli ptáci chováni na pastvě a jejich potrava byla doplněna krmnou směsí, aby se udržela jejich kondice zásobováním potřebnou energií. Pasení slepic je mnohem přirozenější způsob. Slepice mohou volně hrabat a získají mnohem více přirozené výživy z trávy, brouků a červů než z komerčního krmiva. Kromě dalších živin jsou vejce z malých farem s pasenými nosnicemi obvykle čerstvější, protože se vyrábějí v malých dávkách a rychle se prodávají, neleží několik týdnů na polici v obchodě s potravinami.
Nákladově výhodné
Producenti vajec hledají výhodný systém chovu nosnic. Jedním z těchto alternativních systémů, který si získal značnou podporu a zájem nejen spotřebitelů vajec a masa, je chov drůbeže na pastvě. Je to systém chovu, kdy ptáci tráví většinu svého života na pastvě, kde si mohou během dne volně shánět potravu a pást se. Mohou se dokonce pást se skotem nebo ovcemi. Mezi výhody pastevního chovu slepic patří zvýšená užitkovost na zemědělskou půdu jako součást diverzifikovaného zemědělského podniku, lepší životní podmínky zvířat a zvýšení nutriční hodnoty výsledných produktů (vajec nebo v případě brojlerů masa).
Prvním krokem k založení produktivního hejna drůbeže je určit, které plemeno bude pro farmu nebo malý chov nejlepší. Na malých farmách a na „dvorcích“ se přes den slepice pasou a navečer se vracejí do kurníku, kam se i přes den vracejí snášet. V případě většího počtu slepic, kde je možné využít pastevní porost (ať už založený nebo trvalý), se dá využít velkých mobilních kurníků (např. pro 120 slepic), kde mají k dispozici výběh a jsou chráněny před predátory.
Principy vzniku vejce pasených slepic
Pasené nosnice tvrdě pracují. Každé ráno vstávají časně, zabere jim něco času, než snesou vejce, dají si snídani, napijí se vody a pak se dají do práce. Čeká je celý den lovu brouků, hrabání a tahání žížal. Potom lehký oběd z trávy, a když je horko, odpolední siesta. S plným voletem a šťastné vlezou na konci dne zpět do kurníku a odpočívají a spí. Tak se vyrábí dokonalé vajíčko!
Kvalita, které se dá věřit
Nikdy se nepodávají antibiotika ani látky podporující růst, když drůbež žije venku na pastvě. Je tak krmena zcela přírodní stravou s vysokým obsahem trávy a brouků, bohatou na vitamíny a minerální látky. Vejce od slepic na pastvě jsou mnohem bohatší na vitamín D, a to třikrát až šestkrát více než vejce od slepic chovaných v uzavřeném prostoru. Vejce od slepic na pastvě mají vyšší obsah kyseliny listové a vitamínu B12 a vyšší obsah chlorofylu. Konzumace potravin s vysokým obsahem chlorofylu má řadu výhod. Chlorofyl je schopen pročistit tělo, zmírnit záněty a působit jako omlazující tonikum. Vitamin D je známý pro svou roli při budování silných kostí. Žloutek takových vajec má méně cholesterolu a vyšší hladiny luteinu a konzumace jednoho vejce denně výrazně zvýší hladinu luteinu, aniž by zvýšila hladinu cholesterolu. Podle všeho vejce od pasených nosnic může také posílit imunitní systém, zlepšit náladu, snížit krevní tlak, bojovat proti rakovině a snížit riziko některých autoimunitních poruch.
Hledejte vejce od „pasených“ slepic. Nejspíše je najdete na farmářských trzích nebo v obchodech s přírodními potravinami. Výsledky totiž ukázaly, že vejce pasených nosnic obsahovala o 1/3 méně cholesterolu než komerční vejce, o 1/4 méně nasycených tuků, o 2/3 více vitamínu A, dvakrát více omega-3 mastných kyselin a sedmkrát více beta karotenu. To je přece úžasné.
Není organické kuře stejné jako pasené?
Bohužel v drůbežářském průmyslu existuje více možností, takže ani kuřata označená jako „bio“ a „bez klecí“ nemají ve skutečnosti žádný přístup na pastvu. Nejsou v klecích, stále jsou však zavřena ve velkých drůbežárnách, kde není mnoho prostoru k pohybu, a nemají přístup na čerstvou pastvu. Pravděpodobně jste viděli tvrzení na balení kuřat v obchodě s potravinami, že jsou bio. Taková kuřata ale neměla přístup ven a v životě nesezobla brouka! Stejné je to s vejci. Většina vajec prodávaných v obchodech nesplňuje totéž kritérium obsahu látek jako vejce pasených nosnic. I když je na etiketě uvedeno, že vejce jsou „bio“, pocházejí od slepic „z volného chovu“, „chovaných na podestýlce“ nebo od slepic krmených tzv. vegetariánským krmivem, nezaručuje to, že slepice měly přístup ven nebo se mohly dokonce pást.