V jakých případech má zaměstnanec nárok na placené a neplacené volno?

Pokud máte zaměstnance, nebo jste sami zaměstnaní, jistě se hodí vědět, kdy mají zaměstnanci nárok na neplacené a placené volno. Jak je to například se svatbou, pohřbem nebo třeba návštěvou lékaře?

Nárok na pracovní volno

Zaměstnanci mají podle zákoníku práce jednak nárok na nejméně čtyři týdny dovolené (ale zaměstnavatel může zaměstnancům poskytnout dovolenou delší) a jednak také na pracovní volno. Zaměstnanci, jejichž zaměstnavatelem je stát, mají nárok na 5 týdnů dovolené. Výčet situací a životních událostí, při kterých je možné čerpat pracovní volno, je uvedený v nařízení vlády č. 590/2006 Sb. V některých situacích má zaměstnanec právo na neplacené volno, v jiných zase na volno placené.

V jakých případech má zaměstnanec nárok na volno?

  • svatba
  • pohřeb
  • narození dítěte
  • lékařské vyšetření
  • doprovod rodinného příslušníka k lékaři
  • doprovod dítěte do poradny
  • doprovod postiženého dítěte
  • přestěhování
  • hledání nového zaměstnání
  • přerušení dopravního provozu nebo zpoždění dopravních prostředků

Svatba

Pokud se zaměstnanec žení nebo vdává, má nárok na jeden den placeného volna. V případě, že se svatba koná v pracovní den, může si vzít volno také následující den, tento den však už proplacený mít nebude. Nárok na den placeného volna vzniká také ve chvíli, kdy jde zaměstnanec na svatbu svého dítěte. To však platí jen pro dny, ve které měl být zaměstnanec v práci. V případě, že se jedná o svatbu rodičů, má zaměstnanec nárok na jeden den neplaceného volna.

Pohřeb

Nárok na placené volno vzniká také ve chvíli, kdy se zaměstnanec účastní pohřbu rodinného příslušníka. Jedná-li se o manžela/manželku nebo druha/družku zaměstnance, má nárok na dva dny. Jeden den při úmrtí a druhý v den pohřbu. Nárok na jeden den placeného volna vzniká zaměstnanci také v případě účasti na pohřbu svého rodiče nebo sourozence nebo rodiče či sourozence jeho manžela. Nejvýše jeden den placeného volna dostanou také zaměstnanci při účasti na pohřbu prarodiče nebo vnuka či osoby, která se zaměstnancem v době úmrtí žila v jedné domácnosti. Specifický je pak pohřeb spoluzaměstnance, kdy zaměstnancům rovněž vzniká nárok na placené volno.

Volno kvůli dětem

Co se týče volna, které se vztahuje na otce v případě narození dítěte, má nárok na placené volno pouze na nezbytně nutnou dobu při odvozu ženy do porodnice nebo při odvozu domů. V případě, že by chtěl být u porodu, vzniká mu nárok jen na neplacené volno. Pokud zaměstnanec doprovází dítě do školského poradenského zařízení, může si vzít neplacené volno, a to jen po nezbytně nutnou dobu. Nárok na placené volno vzniká jen v případě, že doprovází do speciálního zařízení nebo školy zdravotně postižené dítě.

Návštěva lékaře

Dalším případem, kdy vzniká nárok na volno, je návštěva lékaře. Pokud se jedná o lékaře, který je nejblíže bydlišti zaměstnance, vzniká nárok na placené volno. Jestliže je však lékař dále, volno placené není. Nárok na placené volno vzniká také tehdy, pokud jde o nezbytný doprovod člena rodiny k lékaři.

Darování krve

Také v případě dárcovství krve má zaměstnanec nárok na placené volno, ale pouze v případě, že ho nemůže podstoupit mimo pracovní dobu. Zaměstnavatel musí zaměstnance uvolnit na dobu odběru, cestu tam a zpět a případné zotavení.

Stěhování

Jak je to s nárokem na volno v případě stěhování? Pokud se zaměstnanec stěhuje kvůli práci na přímou žádost zaměstnavatele, vzniká mu nárok na nejvýše dva dny placeného volna. V případě, že se stěhuje z vlastní vůle, má také nárok na volno, ale neplacené.

Hledání nové práce

Pokud zaměstnanec dostal výpověď podle § 52 písm. a) až e) zákoníku práce nebo pracovní poměr skončil dohodou ze stejných důvodů, má nárok na půlden placeného volna týdně. V ostatních případech má zaměstnanec ve výpovědní době nárok na půlden volna, které mu však zaměstnavatel neplatí.

Dopravní zácpa a kalamita

Když se zaměstnanec nemůže dostat do práce včas kvůli dopravní zácpě, nehodě nebo jiné kalamitě a není jiná možnost, jak se dostat do práce včas, má nárok na neplacené pracovní volno po nezbytně nutnou dobu.

Nárok na pracovní volno může být zrušen ze strany zaměstnavatele v případě, že měl zaměstnanec v daném měsíci neomluvenou absenci v práci. Za těchto okolností nemusí zaměstnavatel volno udělit.

Neplacené volno

Zaměstnavatel musí dát zaměstnanci neplacené volno také v situaci, kdy je to ve veřejném, obecném nebo společenském zájmu. Seznam takovýchto překážek je k nahlédnutí v paragrafu 200 a 205 zákoníku práce. Jedná se například o dobu výkonu funkce senátora, poslance nebo člena zastupitelstva nebo o dobu výkonu občanské povinnosti, která se týká například soudních znalců, svědků nebo tlumočníků. Za předem specifikovaných okolností musí dát zaměstnavatel neplacené volno také členovi horské služby, který pomáhá při záchranné akci, nebo vedoucímu táboru, zdravotníkovi a instruktorovi.

Tip Firemní a Podnikatelská konta pro právnické osoby a živnostníky od ČSOB jsou bez poplatků za vedení a bez jakýchkoliv podmínek, a to včetně bezkontaktních platebních karet zdarma. Založte si firemní a podnikatelské konto online během pár minut.

Neplacené volno za jiných okolností

Existují i další situace, kdy zaměstnanec žádá o neplacené volno, příkladem může být cestování nebo delší čas strávený péčí o nemocného člena rodiny. V těchto případech zaměstnanci na volno žádný právní nárok nevzniká. Záleží už jen na zaměstnavateli, jak se se zaměstnancem dohodne a zda mu neplacené volno poskytne či nikoliv.

Neplacené volno a sociální pojištění

Zaměstnanec po dobu neplaceného volna nedostává mzdu ani náhradu mzdy, nemusí tedy ani platit sociální pojištění. Je však důležité vzít v potaz skutečnost, že když zaměstnanec čerpá neplacené volno dlouhodobě, může to ovlivnit výši jeho důchodu.

Neplacené volno se velmi často zaměňuje s náhradním volnem. Náhradní volno si však zaměstnanec může vybrat pouze v případě přesčasů nebo práce ve svátky.


Zpět