25. díl: Karel Kotoun: Evropa je globální lídr v regulaci a udržitelnosti, ale Asie myslí byznysově

„Naše největší deviza je obrovská průměrná vzdělanost a vyspělost společnosti. Tu musíme začít kolektivně používat pro hledání nových řešení, jinak nás za 15 nebo 20 let sfouknou jako svíčku,“ říká v rozhovoru pro CSRD.cz Karel Kotoun, jeden ze zakladatelů startupu Green0meter, který se s námi podělil o čerstvé dojmy z cesty po Asii. Jak jsou na tom asijské trhy s udržitelností v porovnání s Evropou? A čím asijské firmy nejvíc překvapí? To a mnohem víc se dozvíte v našem rozhovoru.

Nedávno jste se vrátil z pracovní cesty po Asii. Co vás tam přivedlo? 

Máme klienty v Indonésii, takže jsem byl především tam – obsluhovat stávající a hledat nové. Byl jsem ale také v Hongkongu a Singapuru. V rámci rozvoje byznysu jsme pořádali například školení pro manažery firem, kteří mají ESG lokálně na starosti a potřebují spočítat uhlíkovou stopu, zajistit zelené financování nebo třeba vyřešit offsety. Dalším klíčovým regionem pro nás je Čína, kde nyní provozujeme naši dceřinou společnost. Je pro nás nezbytné mít místního partnera v Asii, zejména vzhledem k nedávnému zavedení nařízení CBAM. Importéři komodit s vysokými emisemi se totiž potýkají s řadou výzev při sběru dat ve svém dodavatelském řetězci. Pro naši firmu, která poskytuje pomoc při zpracování hlášení CBAM, představuje toto lokální zastoupení velkou výhodu.

Jihovýchodní Asii a Čínu vidíme jako strategický region, do budoucna bude mít velký význam. Zároveň máme jako evropská firma oproti těm lokálním velkou konkurenční výhodu. Lokální regulace totiž kopírují evropský ESG reporting. V oblasti taxonomie se například Indonésie, Hongkong i Singapur přímo odkazují na EU Taxonomii. U ESG reportingu je to kombinace CSRD a GRI. V Čechách ESG reporting stále vnímáme jako novinku, ačkoli to tak úplně není. Kotované společnosti musí mít nějaký rating a reportovat podle mezinárodních standardů. Ale protože máme malý akciový trh a v Česku není mnoho zahraničních investic, nebyli jsme nuceni se tím zabývat.

Co na vás udělalo z pohledu udržitelnosti největší dojem? 

Velké překvapení je pro mě maturita firem. Intenzivně řeší například deforestaci, to je obrovské téma. Setkal jsem se s firmou, která produkuje palmový olej – každý koš na plantáži má čip a dokáží přesně určit, odkud sklizeň pochází, sbírat a vyhodnocovat data. A tohle je jen jeden příklad. Když se podíváte na jejich ESG reporty, jsou opravdu ‚vymazlené‘. 

V Evropě bychom měli otevřít oči a začít využívat naše silné stránky. Asijské země mají víc zdrojů, kapitálu, lidí. Naše největší deviza je obrovská průměrná vzdělanost a vyspělost společnosti. Tu musíme začít kolektivně používat pro hledání nových řešení, jinak nás za 15 nebo 20 let sfouknou jako svíčku.

Jak se Asie obecně liší oproti Evropě ve svém přístupu k udržitelnosti?

V Evropě je přístup k ESG a udržitelnosti velmi propracovaný, což odráží naše silné regulace a komplexní systémy, jako je EU Taxonomie a Zelená dohoda pro Evropu. V Asii, přestože existují velké rozdíly v přístupu mezi jednotlivými zeměmi, je zjevný rostoucí zájem o zelené financování a udržitelné inovace. Motivací jsou často viditelné problémy, jako je znečištění vzduchu ve velkých městech. 

V jihovýchodní Asii například vypalují každoročně lesy a v Singapuru či Thajsku to samozřejmě výrazně ovlivňuje ovzduší. ASEAN (Sdružení národů jihovýchodní Asie, pozn. redakce) řešil tyto problémy skrze lokální dohody, ale Singapur šel tak daleko, že vydal zákon. Jakákoliv další země či společnost, která má negativní dopad na klima v Singapuru, je podle něj trestně odpovědná. Asijské státy řeší agendu udržitelnosti organicky, protože je znečištění doslova vidět z oken v hlavních městech.

Lidé si Asii často spojují s odpadky na ulicích a znečištěnými řekami, nebo naopak turistickými destinacemi. Jaká je ale realita? 

Ano, existuje představa, že Asie se věnuje otázkám třídění a nakládání s odpady méně než Evropa. Nicméně realita je různorodá; zatímco některé země skutečně zápasí s efektivním nakládáním s odpady, jiné jako Japonsko nebo Jižní Korea mají velmi přísné systémy třídění a recyklace. Rozdíly jsou způsobeny kombinací ekonomických podmínek, veřejného povědomí a vládních politik.

Kde se asijské země v přístupu k udržitelnosti inspirují? 

V některých asijských zemích agenda udržitelnosti roste organicky, motivována vnitřní potřebou řešit ekologické problémy. V jiných případech je tato agenda formována vnějšími tlaky, včetně požadavků mezinárodních obchodních partnerů z Evropy a Ameriky. Požadavky na transparentnost firem jsou s těmi evropskými srovnatelné, i když méně komplexní. Hodně rezonuje EU Taxonomie, kterou se inspirují a například také EUDR (evropské nařízení o odlesňování, pozn. redakce). Proti EUDR se Asie bouřila s tím, že v podstatě zabije malé lokální zemědělce a že k tomu chtějí přistupovat vlastní cestou.

TipČSOB Online konfigurátorem podnikatelských financí získáte nabídku přímo pro své podnikání, ať už se jedná o financování vašeho podnikání, zhodnocení vkladů či zkrátka vše kolem financí. Žádost vyřídíte rychle a online. Od začátku jednáte přímo se zkušeným bankéřem pro firmy a podnikatele.

Jak k tématu udržitelnosti přistupují firmy? 

Firmy v Asii, podobně jako v Evropě, vnímají udržitelnost jako klíčovou součást své strategie, zejména pokud to podporuje jejich obchodní cíle nebo je to v souladu s jejich hodnotami. Společnosti vnímají agendu stejně jako v Česku, tedy snaží se být udržitelné, pokud to dává obchodně smysl nebo pokud tomu zakladatelé a majitelé věří. 

Povinnosti firem se liší v závislosti na lokálních regulacích, ale rostoucí tlak na ESG reportování a udržitelné financování je vidět i zde. Například Indonésie má svoje standardy, které vydává regulátor OJK, Indie má standardy BSRS, Hongkong, Singapur a nově nyní i Čína mají reporting povinný pro kotované firmy.

V čem se můžeme od asijských partnerů inspirovat, a co naopak oni oceňují na evropském přístupu?  

Z Asie se můžeme učit adaptabilitu a inovativní přístupy k udržitelnému financování, jako jsou zelené dluhopisy a udržitelné půjčky. Tyto nástroje nabízejí zajímavé příležitosti pro financování zelených projektů a mohou být inspirací i pro evropské trhy. Asijské země oceňují evropský důraz na regulace a komplexní rámce, jako je EU Taxonomie nebo ESG reportování. Chtějí se učit z našich zkušeností s implementací těchto systémů.

Jak si tedy podle vás stojí Evropa v porovnání s asijskými trhy?

Evropa je globální lídr v regulaci a v udržitelnosti a měli bychom na to být hrdí, nicméně musíme myslet více pro-byznysově. Celkový rámec Zelené dohody, včetně definice EU Taxonomie, ESG reportingu či dotačních programů, pomáhá vytvořit z Evropy globálního lídra. Chybí jen větší koncentrace kapitálu na inovativní technologie a přechod od využívání dotací k daňovým úlevám a zpoplatnění uhlíku. Toto je cesta, kterou se vydává i Asie, která kopíruje evropskou legislativu, ale má více pro-byznysový výsledek – a to konkrétně přes zelené financování, jako jsou zelené dluhopisy, udržitelné půjčky nebo zelené financování přes ASEAN či Asijskou rozvojovou banku.

V posledních týdnech jste nacestoval tisíce kilometrů, měříte uhlíkovou stopu svých cest?

Ano, velmi pečlivě sledujeme uhlíkovou stopu našich letů. Využíváme Sustainable Aviation Fuel (SAF) a investujeme do offsetových projektů prostřednictvím spolupráce s firmami jako Carboneg, aby naše lety byly co nejvíce uhlíkově neutrální. Je to součást našeho závazku k udržitelnosti a k odpovědnému podnikání.

Zdroj: https://csrd.cz/


Zpět