Z českých paštik hit ve Francii? Chci dokázat, že to taky umíme, říká majitel rodinné konzervárny
Paštiky ze Zábřehu si oblíbili zákazníci z Česka, Slovenska i Polska. Po patnácti letech na trhu má ovšem malá rodinná konzervárna Designfoods mnohem vyšší ambice: cílem je gurmánská Francie. Klíčem k expanzi má být náročná certifikace, a především prémiové produkty bez konzervantů.
Říká se, že malý je ten, kdo má malé cíle. To neplatí pro rodinnou konzervárnu Designfoods ze Zábřehu, která už patnáct let se svou značkou Via Delicia dopřává delikatesy z podhůří Jeseníků nejen spotřebitelům z celého Česka, ale i na Slovensku a v Polsku.
Nyní firma plánuje další expanzi. „Snažíme se být prémioví, dárkoví a netradiční. Mým snem je prodávat naše paštiky ve Francii. Chci ukázat, že tak kvalitní je umíme také – a možná ještě lépe,“ říká Olin Bezchleba, zakladatel a majitel společnosti Designfoods.
Sám Bezchleba přitom prý nikdy o podnikání ani nepřemýšlel. Příběh jeho firmy se začal psát vlastně náhodou – když se v 90. letech dostal k pozici takzvaného vývojového kuchaře. Dnes stojí v čele společnosti s tržbami v řádu desítek milionů korun.
Ostatně, své výrobky prodává pod značkou Via Delicia, která jako by odrážela celý příběh. Jde o spojení latinských výrazů, které do češtiny můžeme přeložit jako „cesta chuti“.
Jak jste se vy, kuchař špičkových pražských podniků Vikárka nebo U Malířů, dostal k podnikání v konzervárenství?
Na začátku jsem vůbec nepřemýšlel, že bych podnikal. Chtěl jsem jít pracovat na zaoceánskou loď a poznat svět. Působil jsem v Praze a už jsem měl lístek na loď, když jsem uviděl inzerát Hledáme kuchaře s ochotou cestovat.
Co se pod tím tajemným inzerátem skrývalo?
Šlo o americkou potravinářskou společnost CPC, pozdější Unilever, která měla pod sebou značky jako Hellmans nebo Knorr. Hledali kuchaře, který by jim tehdy v 90. letech, když ve střední Evropě začínali, upravil receptury na české a slovenské chutě. Přišlo mi, že tato cesta je lepší a má budoucnost. Šel jsem do toho a vzali mě.
Co ta práce přesně obnášela?
Stal se ze mě vývojový kuchař. Jako kuchař máte představu, jak jídlo musí chutnat, ovšem tady ho musíte vytvořit z ingrediencí, které máte, navíc v práškové a sypké formě. Mícháte, zkoušíte, chutnáte. Cílem je, aby vše chutnalo jako to, co se uvaří ze standardních čerstvých surovin. Při tom jsem ale neustále cestoval a poznával řadu lidí, profesí a oblastí.
Po čase přišla nabídka na přesun do Francie na vývoj pro konzervárenskou výrobu. Dvakrát jsem ji odmítl, ale nakonec jsme s manželkou a jedenapůlletou dcerou sbalili kufry a strávili tam pět let. Bylo to správné rozhodnutí, protože právě tam jsem se konzervárenskou výrobu naučil. Později se však vývojové oddělení mělo přesunout do Polska, kam se nám nechtělo, a tak jsme se kolem roku 2008 vrátili do Česka.
Kdy jste založil Designfoods?
To přišlo hned po návratu z Francie v roce 2008. V Česku byla spousta potravinářských firem, které se potýkaly s vývojem, a tak jsem jim začal nabízet služby. Vedle toho jsem si chystal různé receptury do šuplíku. Také jsem se dostal k řadě starých receptů a knížek o zavařování a zjistil, že naši předkové vůbec nebyli hloupí. To, co my tady vymýšlíme, už dávno dělali a naštěstí i zapisovali. Čerpal jsem i z řady knížek, často je vydávali výrobci zavařovacích sklenic, například Weck. A nakonec přišla vlastní výroba a vstup na trh.
Dočetl jsem se, že prvními výrobky byly králičí paštika, šípkový džem a vepřové maso ve vlastní šťávě. Máte je stále v nabídce? Jak se jim daří?
Všechny tři se udržely v nabídce a patří mezi oblíbené. Vůbec poprvé jsme prodávali na farmářském trhu v Olomouci, což byl pro nás zlomový moment, kdy jsme se postavili tváří v tvář kupujícím. Ale téměř vše jsme vyprodali a ověřili si, že máme šanci.
Jaké jsou aktuální nové produkty? A chystáte něco dalšího?
Mezi poslední novinky patří husí paštika s lanýži, směs na topinky a jeřabinový džem s pomerančovým likérem. Osobně je mi z toho, co ve firmě děláme, nejblíže právě vývoj – vždyť jsem jako vývojový kuchař a technolog pracoval čtrnáct let. Vše ale musí mít smysl a je třeba se nebát experimentovat. Hlavní studnou nápadů je pro nás tuzemská gastronomie.
A které delikatesy si u vás lidé nejvíc nakupují?
Vlajkovou lodí naší produkce jsou paštiky, na které jsme velice hrdí. Jsou všechny bez lepku a mají dlouhou trvanlivost i při skladování v pokojové teplotě. Výborně se prodávají také džemy. Nabízíme i zavařené maso, zeleninu, omáčky nebo sirupy. Celkem máme víc než sto různých produktů.
Jak své produkty dostáváte k zákazníkům? Stále jezdíte na farmářské trhy?
To už ne. Většinu, zhruba 60 procent, prodáváme přes e-shop, a to jak firemním, tak běžným spotřebitelům. Další možností jsou partnerské prodejny, například farmářské obchody, lahůdkářství, vinotéky, hotely, penziony, specializované e-shopy nebo dárkové prodejny. Přímo v Zábřehu, v místě sídla firmy a naší výrobny, máme i vlastní kamennou prodejnu.
Jak si vaše firma vede dnes? Jakých dosahujete ročních tržeb a kolik máte zaměstnanců?
V roce 2025 jsme utržili 41 milionů korun, meziročně to znamenalo růst o šest procent. Jsme rodinná konzervárna s 19 zaměstnanci, takže se musíme otáčet a současně hlídat, abychom rostli, ale zdravě, a měli dostatek zdrojů na vývoj, investice a zaměstnance.
V čem podle vás spočívá váš úspěch u zákazníků?
Myslím, že naši věrní zákazníci oceňují to, že stavíme na řemeslné výrobě bez přidaných konzervantů, čerstvých surovinách od místních pěstitelů, dodavatelů a sběračů a léty prověřených receptech. Vše prodáváme v designových skleněných obalech, protože dobrý výrobek si zaslouží i dobrý obal. Když budeme naše výrobky prodávat ve skleničce od přesnídávky, tak nám lidé nebudou věřit, že jde o kvalitní produkt. Víme, že nemůžeme mít úspěch u všech, protože důraz na kvalitu a prémiovost také znamená vyšší cenu.
Vzpomenete naopak, co byl nejkrizovější moment v historii firmy?
Hodně složité období jsme prožili v době pandemie covid, kdy šly naše tržby nejprve strmě dolů, ale potom zase rychle vzhůru. Obě fáze byly výzvou a zkouškou odolnosti. V té době se lidé hodně zaměřili na online nakupování a drží je to stále. Velký tlak a nervozitu jsem také měl v době, kdy jsme si museli vzít velký úvěr na vybudování prodejny, výrobny a skladu.
S financováním vám dnes pomáhá banka ČSOB. Jak konkrétně její služby využíváte?
Služby ČSOB nejvíc využíváme pro ukládání hotovosti z naší podnikové prodejny. Pobočka se příhodně nachází přímo v Zábřehu a má i vkladový bankomat. V blízké budoucnosti plánujeme využívání služeb ČSOB rozšířit, například o investování volných prostředků. Největší podíl tržeb inkasujeme v posledním kvartále roku, zhruba 60 procent, a pak v lednu a únoru máme hodně hotovosti na účtech. Myslíme si, že by je bylo možné zhodnocovat a pracovat s nimi ve prospěch firmy.
Pohledem bankéřky Michaely Jelínkové z ČSOB
Společnost Designfoods jsem do spolupráce s ČSOB přivedla v roce 2025. Od počátku vzájemné spolupráce firma aktivně využívá korunové účty i účty v cizích měnách, které efektivně podporují její obchodní aktivity a rozvoj.
Na společnosti mě zaujala především její schopnost spojovat tradici s inovacemi a důraz na kvalitu nabízených produktů. Její příběh dokládá podnikatelskou odvahu, dlouhodobou vizi a schopnost reagovat na měnící se potřeby zákazníků i trhu. Inspirativní je také důraz na budování stabilních obchodních vztahů a neustálé hledání nových příležitostí pro růst.
Spolupráce mezi ČSOB a společností Designfoods je postavena na vzájemné důvěře, individuálním přístupu a poskytování bankovních služeb, které odpovídají potřebám moderní a dynamicky se rozvíjející firmy. Věřím, že partnerství bude i nadále úspěšně pokračovat a přispěje k dalšímu rozvoji firmy.
Kde chcete být za deset let?
Největším snem je prodávat naše paštiky ve Francii. Chci ukázat, že tak kvalitní a prémiové výrobky umíme také, a možná ještě lépe. Kvůli plánu prodávat víc na zahraničních trzích procházíme procesem certifikace International Food Standard (IFS), což jsou mezinárodní potravinářské standardy. Je to poměrně složité a drahé, ale pokud se chceme dostat na západní trhy, není jiné cesty. Nejtěžší asi bude přesvědčit zaměstnance, jak je důležité vše pečlivě vyplňovat. Budeme muset nastavit procesy, ale jejich udržení bude možná ještě těžší.
Dalším dlouhodobým plánem je mít vlastní pěstitelskou a chovatelskou farmu a ovocný sad na produkty, které odebíráme. Za deset let bych také chtěl už mít vyřešené pokračování firmy v rodině. Věřím, že vše dobře dopadne. Dcera se u nás úspěšně věnuje marketingu a syn se stará o web jako prodejní kanál a je skvělý na optimalizaci procesů a zjednodušování cesty k zákazníkovi. Nejlépe ve firmě umí využívat AI.
Máte na závěr nějaké doporučení, které byste chtěl předat jiným podnikatelům?
Myslím, že se vyplácí být odvážný, zkoušet nové věci a jít za svými sny. Ne vše se podaří, ale aspoň člověk nemusí litovat toho, že to nezkusil. Kdybychom se s manželkou báli, nikdy bychom nešli do Francie, kde jsem se naučil konzervárenství a další důležité věci pro podnikání.
Zdroj: https://www.finmag.cz/
