Placené, neplacené, náhradní volno a další. Víte, jaké jsou mezi nimi rozdíly?
V praxi existuje nespočet situací, kdy si zaměstnanec chce nebo musí vzít volno, ale také situací, kdy zaměstnavatel toto volno ze zákona musí, nebo naopak nemusí poskytnout. Jaká práva mají v jednotlivých situacích zaměstnanci a zaměstnavatelé a jaké změny přinese novela zákoníku práce?
Placená dovolená
Každý zaměstnanec má nárok na minimálně 4 týdny placené dovolené ročně, u zaměstnanců pracujících na zkrácený úvazek a u dohodářů se délka dovolené vypočítá poměrně. Zaměstnavatel může samozřejmě dobrovolně poskytovat i delší dovolenou, případně i tzv. sick days, narozeninové volno či jiné formy zaměstnaneckých benefitů nad rámec svých zákonných povinností.
Za tuto dovolenou zaměstnanci přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel. Nevyčerpanou dovolenou lze proplatit pouze při skončení pracovního poměru, v opačném případě je nutné ji vyčerpat v následujícím roce.
Neplacené volno
O neplacené volno zaměstnanci obvykle žádají, pokud si vyčerpají placenou dovolenou a potřebují si vyřídit osobní záležitosti, jako je například rekonstrukce bytu či návštěva veterináře, nebo si jednoduše chtějí vzít další volno nad rámec placené dovolené.
Neplacené volno je nenárokové, a tedy záleží pouze na možnostech a vůli zaměstnavatele, zda vyjde zaměstnanci vstříc. Za neplacené volno zaměstnanci nenáleží mzda ani náhrada mzdy či platu, sociální pojistné se tedy taky neplatí. Pokud má ale zaměstnanec v nějakém měsíci nižší než minimální mzdu z důvodu neplaceného volna, zdravotní pojištění si za tuto dobu musí doplatit sám do výše minimálního pojistného.
Náhradní volno
Náhradní volno souvisí s prací o svátcích a prací přesčas, tedy s prací nad rámec stanovené týdenní pracovní doby. Pokud zaměstnanec pracuje se souhlasem či na příkaz zaměstnavatele přesčas nebo o svátcích, má nárok na mzdu odpovídající době trvání této práce a příplatek ve výši minimálně 25 % průměrného výdělku.
Druhou možností, na které se ale musí zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodnout, je poskytnutí náhradního volna, jehož délka odpovídá délce práce konané přesčas.
Návštěva lékaře a další překážky v práci s náhradou mzdy
V případě návštěvy lékaře má zaměstnanec vždy nárok na volno s náhradou mzdy. Ovšem pozor – náhrada mzdy se vyplácí pouze za dobu nezbytně nutnou k návštěvě nejbližšího zdravotnického zařízení. Pokud zaměstnanec navštěvuje z vlastní vůle vzdálenější zařízení, poskytuje se náhrada mzdy pouze za dobu odpovídající návštěvě nejbližšího zdravotnického zařízení.
Od června 2025 by novela zákoníku práce měla rozšířit a prodloužit volno u některých překážek v práci. Například volno na svatbu nově dostanou i páry vstupující do registrovaného partnerství, placené volno při úmrtí blízkého rodinného příslušníka se prodlouží o 5 neplacených dní, po výpovědi bude moct zaměstnanec využít 2 dny volna navíc pro konzultace na Úřadu práce apod.
V jakých dalších situacích má zaměstnanec nárok na pracovní volno s náhradou mzdy?
- Prvních 14 dní dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény,
- darování krve a dalších biologických materiálů včetně doby nutné pro zotavení,
- doprovod blízkého rodinného příslušníka k lékaři, pokud je doprovod nutný,
- převoz manželky či družky k porodu do zdravotnického zařízení a zpět,
- úmrtí blízké osoby a účast na pohřbu,
- vlastní svatba nebo svatba dítěte,
- stěhování v zájmu zaměstnavatele,
- školení, studium či příprava na zkoušky, které jsou v souladu se zájmy zaměstnavatele,
- hledání nové práce po výpovědi ze strany zaměstnavatele,
- jakékoliv překážky v práci na straně zaměstnavatele a další.
Překážky v práci bez nároku na náhradu mzdy
Existuje i řada situací, kdy zaměstnavatel musí zaměstnancům poskytnout volno, ale bez náhrady mzdy. V některých situacích finanční kompenzaci poskytuje stát ve formě nemocenské, ošetřovného, mateřské, rodičovské a otcovské. Jindy zaměstnanec nemá na kompenzaci nárok vůbec.
Délku volna při překážkách v práci i nárok na náhradu mzdy detailně upravuje zákoník práce a nařízení vlády č. 590/2006 Sb. Například v případě svatby je možností hned několik – pokud jde o vaši vlastní svatbu, máte nárok na 2 dny volna, z toho je ale 1 den neplacený. Pokud jdete na svatbu svého dítěte, máte nárok na jeden den volna s náhradou mzdy. Pokud jdete na svatbu svému rodiči, máte nárok na jeden den neplaceného volna.
Mezi nejčastější překážky v práci, kdy zaměstnanec má nárok na volno, ale bez náhrady mzdy, patří:
- doprovod jiné osoby (nikoliv blízkého rodinného příslušníka) k lékaři, pokud je doprovod nutný,
- doprovod dítěte do školského poradenského zařízení ke zjištění jeho speciálních vzdělávacích potřeb,
- účast při porodu manželky či družky,
- dopravní komplikace,
- stěhování, které není v zájmu zaměstnavatele,
- hledání nové práce po výpovědi ze strany zaměstnance,
- výkon veřejné funkce nebo výkon občanské povinnosti a další.
- Každý zaměstnanec má nárok na minimálně 4 týdny placené dovolené ročně, u zaměstnanců pracujících na zkrácený úvazek a u dohodářů se délka dovolené vypočítá poměrně. Zaměstnavatel může dobrovolně poskytovat i delší dovolenou.
- Neplacené volno je nenárokové, a tedy záleží pouze na možnostech a vůli zaměstnavatele, zda vyjde zaměstnanci vstříc. Za neplacené volno zaměstnanci nenáleží mzda ani náhrada mzdy či platu.
- Pokud zaměstnanec pracuje se souhlasem či na příkaz zaměstnavatele přesčas nebo o svátcích, může mu za tuto dobu po dohodě zaměstnavatel poskytnout náhradní volno místo mzdy s příplatkem.
- Mezi překážky v práci, kdy má zaměstnanec nárok na volno s náhradou mzdy, patří návštěva lékaře, prvních 14 dní dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, darování krve, doprovod blízké osoby k lékaři, úmrtí blízké osoby a další.
- Na volno bez náhrady mzdy má zaměstnanec nárok například v případě dopravních komplikací, účasti při porodu manželky či družky, výkonu veřejné funkce nebo výkonu občanské povinnosti apod.
