Panely jsou jen začátek. Fotovoltaiku táhnou hlavně chytré technologie, říká průkopník oboru

Firmu LUNEK založil Lukáš Nekvapil z Tišnova na Brněnsku v době, kdy fotovoltaické panely byly spíš sci-fi technologií – příští rok firma oslaví dvacet let na trhu. Zažil tak všechny solární boomy i následné propady a dokáže díky tomu odhadnout, kam se celý obor ubírá. „Výrazný posun vidíme v řídicích systémech,“ říká 45letý podnikatel.

Rodinnou firmu LUNEK zakládal Nekvapil už v roce 2006, tedy v době, kdy se o fotovoltaických panelech psalo spíš jako o technologii budoucnosti. Dnes jeho firmu tvoří stabilní, zhruba padesátičlenný tým. Roční obrat se pohybuje okolo 250 milionů korun a už se rodí i plány na další rozvoj – včetně expanze a nových poboček v Praze a na severní Moravě.

Příští rok firma oslaví dvacet let, může proto nabídnout unikátní vhled do byznysu, který se v poslední době stal byznysem velmi lukrativním. Co se za tu dobu změnilo? Vedle technologie se podle Nekvapila mění především ekonomika fotovoltaiky: doba návratnosti se snižuje a investice do ní dávají čím dál častěji smysl i bez dotací. Zároveň ale řada projektů naráží na přetíženou distribuční síť.

Jak se ale 45letý podnikatel vůbec k energetickému byznysu dostal? A jak se na něm podepsala jeho dlouholetá vášeň pro rychlé motorky a auta?

Vraťme se do roku 2006, kdy LUNEK vznikl. Byla to doba, kdy se minimálně u nás o výrobě elektřiny ze slunce moc nemluvilo. Jak jste se k tomu dostal vy?

Bylo to rok po škole – studoval jsem na Leteckém ústavu na VUT v Brně. S kamarádem jsme si dlouho pohrávali s myšlenkou fotovoltaiky a v roce 2006 jsem nakonec firmu založil. Tehdy to bylo hlavně pro lidi, kteří chtěli zkoušet nové technologie a měli na to prostředky, fotovoltaika stála asi desetkrát víc než dnes. Později přišly garantované výkupní ceny a udělaly z toho pro mnoho lidí zajímavou investici.

V té době mě silně inspirovalo, jak se slunečním elektrárnám věnovali v Německu, kde jsem ještě před vznikem firmy absolvoval několik školení. Tam mě to definitivně nadchlo a začal jsem se tomu věnovat naplno.

Za tu dobu jste zažil všechny solární boomy. Co vás naučily, zejména pak ta chvíle, kdy v roce 2011 ze dne na den skončila státní podpora?

Každá mince má dvě strany. Boom je obrovská příležitost rychle růst – a trh byl tehdy doslova nenasytný. Jenže abnormální poptávka umí ze dne na den zmizet. Po prvním boomu, když 1. ledna 2011 skončila podpora a distributoři uzavřeli možnost připojovat elektrárny, nás situace přiměla zamířit do zahraničí – nejprve do Itálie, na Slovensko a do Bulharska, později také na Ukrajinu. A ponaučení? Využijte situaci na maximum, ale zároveň se musíte připravovat na horší časy, které jistě přijdou. Firmu musíte budovat tak, aby fungovala i po takových výkyvech.

V každém boomu se objevují „rychlí hráči“. Jak to dopadá na váš obor?

Ano, na trhu se vždy objevují čistě obchodní firmy, které rychle využijí příležitosti, často bez vlastních zaměstnanců, a pak řízeně trh opustí. Zákazníci přicházejí o záruky i servis, což poškozuje pověst celého odvětví. Viděli jsme už řadu krachů solárních firem a nedůvěra lidí, která po nich následuje, nám výrazně ztěžuje práci. My ale chceme být na trhu dlouhodobě. Příští rok oslavíme dvacet let a chceme pokračovat minimálně stejně dlouho.

Jak LUNEK vypadá dnes z pohledu velikosti, tržeb a mixu zakázek?

Máme tým přibližně 50 lidí a náš obrat se pohybuje kolem 250 milionů korun za rok. Ceny komponentů postupně klesají, takže i když objem naší práce spíš roste, nominální obrat klesá. Zhruba polovinu všech instalací dnes tvoří firemní zákazníci, struktura poptávky se mění – ještě před třemi lety převažovaly rodinné domy, které tvořily až 70 procent realizací. Realizujeme také ostrovní systémy (takové, které fungují zcela nezávisle na veřejné distribuční síti – pozn. red.) pro chaty, lodě nebo karavany, ty se ale na celkovém objemu podílejí nejméně.

Jak často potenciálním zákazníkům řeknete: „Ne, pro vás fotovoltaika není“?

Zhruba v deseti až dvaceti procentech případů. Obvykle se jedná o provozy s velmi nízkou spotřebou energie, například sklady, kde by fotovoltaický systém dával smysl jen v menším rozsahu, než si klient představuje. Častým omezením je také stav distribuční sítě – infrastruktura může být přetížena, a ne vždy odpovídá aktuálním požadavkům. V takových případech distributoři z technických a bezpečnostních důvodů nové zdroje nepřipojí. Pokud není možné dodávat energii do sítě, musíte všechnu energii spotřebovat na místě, což bez vlastní spotřeby není možné. Vložené investice pak nedosáhnou očekávané návratnosti.

Co by podle vás nejvíc pomohlo rychlejšímu a udržitelnému rozvoji solární energetiky u nás?

Stabilní a srozumitelná koncepce – legislativně i energeticky – a jasná komunikace směrem k veřejnosti i firmám v oboru. Dále je klíčové posilování a modernizace distribuční soustavy a vytvoření čitelného rámce, aby zákazník i dodavatel věděli, kdy a kde se síť bude rozvíjet a zlepšovat. Naopak za pozitivní krok považuji legislativní omezení instalací na kvalitní zemědělské půdě.

Jaké jsou v oblasti fotovoltaiky nejnovější technologické trendy?

Technologická křivka je poměrně dynamická: panely jsou účinnější, střídače efektivnější a akumulátory nabízejí vyšší kapacitu na menším prostoru. Čím dál důležitější je ale „mozek“ celého systému – inteligentní řízení zdroje a baterií podle denní doby, ročního období a aktuálního provozu. Chytré technologie a akumulaci energie lze využívat i k obchodování na spotovém trhu, což je dnes velký trend. U firem se návratnost investice často pohybuje hluboko pod deseti lety. Dotace ji často ještě zlepšují, ale i bez nich je už investice velmi zajímavá.

A domácnosti?

Tam je to spíš o nastavení zákazníka – rodiny na rozdíl od firem obvykle neplánují dlouhodobě a nepohlížejí na finance pět či deset let dopředu. Pravda ale je, že technologie výrazně zlevnily. Tam, kde dřív lidé po odečtení dotace dopláceli zhruba 200 až 300 tisíc korun, doplácejí dnes pod 200 tisíc. U domácností dotace pořád hrají významnou roli a v případě, že ceny energií znovu porostou, což lze předpokládat, stává se investice smysluplnou pro čím dál více lidí i bez dotací.

Jak se vám v takto cyklickém oboru, jehož výkyvy navíc způsobují vnější a těžko předvídatelné vlivy jako třeba politika, daří shánět a držet lidi?

Je to náročné, zvlášť v obdobích těch tzv. boomů, kdy vzniká řada nových firem, které lidi přetahují a přeplácejí. Proto se při hledání zaměstnanců díváme i do příbuzných profesí – a ukazuje se to jako správná cesta. Dnes nemálo firem krachuje a na trhu je hodně šikovných lidí. Snažíme se tým posilovat a vybírat ty, kteří k nám pasují nejen odborně, ale i lidsky.

Firmu vnímám jako organismus, který zkrátka musí fungovat samostatně. Měl jsem nedávno poměrně závažné zdravotní komplikace a na několik týdnů jsem zcela vypadl. Tým pracoval naplno i bez mé přítomnosti, což mě utvrdilo v tom, že máme firmu postavenou správně a každý člen týmu je právoplatnou součástí celku.

Jaký byl váš nejtěžší okamžik v podnikání?

Mezi nepříjemné chvíle určitě patří, když čekáte velkou platbu za odvedenou práci a protistrana jako by s úhradou ani nepočítala. Ale nejhorší jsou pro mě lidská zklamání, jako teď jedno z poslední doby: schopný kolega, který se ukáže jako cílený podvodník a zloděj, nejenže okrade firmu, ale napůjčuje si peníze i od našich kolegů, nic nevrátí a bez špetky studu či sebereflexe dál funguje. O to pikantnější bylo zjištění, že to není jeho první „přešlap“, navíc dál působí v našem odvětví. Těžko se vyrovnávám s tím, že někdo takto proplouvá životem a vlastně plánovaně žije na úkor ostatních bez vážnějších následků. V týmu takový člověk udělá velkou paseku. Jako firma jsme se k tomu postavili čelem, pohledávky od kolegů tehdy odkoupili a vyřešili tak jejich nepříjemnou osobní situaci. Byla to ale, nejen pro mě, tvrdá lekce.

Několik let jste se aktivně – a nutno říci i úspěšně – věnoval motorsportu. Vzal jste si z něj něco i na poli byznysu?

Samozřejmě – soutěživost, disciplínu a tlak na výkon. Motorsport vás naučí pracovat s tělem i hlavou a zvládat nepohodlí. Vrcholem pro mě byla rallye – je to nejkomplexnější a zároveň nejzábavnější disciplína. Od covidu ale už čtyři roky nezávodím, o to víc jsem se věnoval podnikání.

Plánujete další růst?

Ano a má to dvě roviny. První je lokální – v Tišnově jsme hodně investovali do rozvoje a vzniku průmyslové zóny, kde jsme vybudovali komunikace, sítě a měli bychom být první, kdo tuto zónu otevře i stavbou, moderní a udržitelnou kancelářskou budovu se skladem jako centrální základnou. V rovině druhé, tedy celorepublikového pokrytí, pak otevíráme pobočku v Rýmařově a připravujeme pobočku v Praze, která bude dostupnější pro zákazníky z české části republiky.

Před pár lety jste podnikání rozšířili i o vzduchotechniku. Jaké plány máte se svou druhou firmou Haustech?

Tuto společnost založil můj kamarád, který nějaký čas působil i ve firmě LUNEK, kde pomáhal nastavovat procesy. Před dvěma lety jsem do jeho firmy majetkově vstoupil já a dnes jsme v ní rovnocennými partnery. Naším společným cílem je poskytovat služby komplexněji a u bytových, administrativních i komerčních staveb dodat nejen fotovoltaiku, ale celou energetickou koncepci, a od počátku do plánů zapojit i vzduchotechniku. Ta se vzhledem ke své energetické náročnosti, obzvláště v letních měsících, s fotovoltaikou výborně doplňuje.

K růstu patří i finance, v obdobích špiček i propadů. Jakou roli pro vás hraje banka?

První firemní účet jsme měli v ČSOB, a když jsem poprvé hledal partnera pro větší zakázku – zhruba 25 milionů korun – ČSOB nám výrazně pomohla a zakázka se tehdy podařila. Od té doby držíme hlavní finanční provoz právě u ČSOB. V boomech pro nás hrála klíčovou roli – měl jsem štěstí na skvělé bankéře, teď aktuálně paní Rychlíkovou, která nám pomohla zvládnout vzestup třetího solárního boomu a ustát cashflow. Patří jí obrovský dík.

Co to v praxi znamená – jaké služby využíváte, když je práce nejvíc, a jaké v klidnějších obdobích?

Ve špičkách potřebujeme rychle a spolehlivě „vykrýt“ velké realizace – tedy provozní financování a jednorázové peníze na konkrétní zakázky. Dlouhodobě řešíme financování vozového parku, zhodnocování volných prostředků a dealing – často nakupujeme v eurech a provádíme online směnu. Je to každodenní partnerství.

Jak oslavíte dvacet let firmy?

Oslavu bych chtěl pojmout rodinně – se všemi kolegy a jejich rodinami. Původně jsme chtěli slavit už v nové hale, ale povolovací proces a navazující kroky se zkomplikovaly, takže najdeme jiné vhodné místo. Důležité je, aby to byl den, kdy společně oslavíme svou tvrdou práci, úspěchy a sounáležitost. Čím dál více si uvědomuji, jak důležité je při práci nezapomínat na osobní a rodinný život. Mám skvělou podporující manželku a tři syny – a to pro mě bude vždy minimálně stejně důležité jako výkon a úspěch firmy.

Zdroj: https://www.finmag.cz/