80. díl: Jak si legálně snížit základ daně z příjmů fyzických osob na poslední chvíli

Před koncem roku je vhodná doba přemýšlet o tom, jak lze legálně snížit základ daně z příjmů u fyzických osob. Většina možností totiž vyžaduje skutečné vynaložení prostředků, a to ještě před koncem roku. Ne všechny “zaručené” tipy, které najdete na různých diskuzních fórech, jsou ale skutečně zákonnou daňovou optimalizací. Co možné je a čemu se raději vyhnout širokým obloukem?

Volba metody uplatnění výdajů

Zatímco vstup do paušálního režimu si musíte zvolit do 10. ledna pro daný kalendářní rok, tak rozhodnutí, jestli budete uplatňovat výdaje ve skutečné, nebo v paušální výši, můžete udělat až po skončení roku. 

Pokud máte příjmy z podnikání nebo z nájmu, můžete si dle zákona o daních z příjmů zvolit mezi uplatněním výdajů ve skutečné nebo v paušální výši. Můžete mít jinou metodu uplatnění výdajů u příjmů z podnikání a jinou u příjmů z nájmu. A právě u příjmů z nájmu můžou být skutečné výdaje výhodnější než paušální. 

Hlavním smyslem paušálních výdajů je zjednodušení administrativy, nikoliv daňová optimalizace. V některých případech se ale může práce se sledováním skutečných výdajů vyplatit.

Příklad

Pan Novák (fyzická osoba) má příjmy z podnikání ve výši 1 200 000 Kč. Provozuje volnou živnost a uplatňuje paušální výdaje. Z minulosti má vysledováno, že jeho skutečné výdaje z podnikání činí pouze mezi 10–15 % z příjmů, proto je v roce 2025 nesledoval. 

V roce 2024 si koupil byt do osobního vlastnictví za cenu 5 mil. Kč, který od roku 2024 pronajímá. V roce 2024 uplatňoval paušální výdaje k příjmům z nájmu ve výši 30 %. V roce 2025 začal vést evidenci příjmů a výdajů a eviduje skutečné výdaje z nájmu. V evidenci má tyto výdaje: daň z nemovitých věcí 1 500 Kč, úroky z hypotéky na pořízení bytu 180 000 Kč, platby do fondu oprav 5 000 Kč měsíčně – od SVJ má potvrzeno, že fond oprav slouží výhradně k úhradě provozních výdajů a nebude použit na technické zhodnocení společných částí. Příjem z nájemného bez záloh na vyúčtovávané energie činí 20 000 Kč měsíčně. Vyplatí se mu paušální výdaje u příjmů z nájmu i v roce 2025?

U příjmů z podnikání pan Novák uplatní paušální výdaje 60 %, protože skutečné ani nesledoval. 

Paušální výdaje z podnikání: 

• Příjmy z podnikání 1 200 000 Kč
• Výdaje z podnikání 60 % z 1 200 000 Kč = 720 000 Kč
• Základ daně z podnikání 480 000 Kč

Paušální výdaje z nájmu: 

• Příjmy z nájmu 20 000 * 12 měsíců = 240 000 Kč
• Paušální výdaje 30 % = 72 000 Kč
• Základ daně z nájmu při použití paušálních výdajů 168 000 Kč

Skutečné výdaje z nájmu:

• Daň z nemovitých věcí 1 500 Kč
• Úroky z hypotéky na pořízení bytu 180 000 Kč (Úroky z hypotéky na byt k nájmu nelze uplatnit jako nezdanitelnou částku daně, ale lze je uplatnit jako skutečný výdaj k příjmům z nájmu. U výdajů neplatí limit 150 000 Kč.)
• Platby do fondu oprav 5 000 Kč * 12 = 60 000 Kč (Jsou-li platby do fondu oprav určeny na technické zhodnocení společných částí domu, jsou daňovým výdajem po dokončení technického zhodnocení, a to formou odpisů bytu.)
• Odpis bytu při použití zrychlených odpisů 166 667 Kč (1. rok odpisování, 5. odpisová skupina) 
• Skutečné výdaje celkem 408 167 Kč
• Základ daně z nájmu při použití skutečných výdajů -168 167 Kč

Celkový základ daně v daňovém přiznání:

• Základ daně z podnikání – paušální výdaje 480 000 Kč
• Základ daně z nájmu – skutečné výdaje -168 167 Kč
• Základ daně ze všech činností celkem 311 833 Kč

Nezdanitelné částky daně a slevy na dani

Zákon o daních z příjmů umožňuje fyzické osobě si legálně snížit základ daně o nezdanitelné částky a slevy na dani. Zatímco nezdanitelné částky snižují základ daně, slevy snižují přímo daň. 

Mezi nezdanitelné částky patří poskytnuté dary na dobročinné účely, úroky z hypotéky, vlastní platby na daňově podporované produkty spoření na stáří a daňově podporované pojištění dlouhodobé péče. 

Ze slev na dani lze ve zdaňovacím období 2025 uplatnit kromě základní slevy na poplatníka rovněž slevu na manžela/manželku, invaliditu nebo daňové zvýhodnění na dítě.

Zatímco pořídit si dítě nebo hypotéku není záležitost, kterou lze vyřešit ihned a jen kvůli daňové úspoře, dar na dobročinné účely lze poskytnout kdykoliv před koncem roku. Rovněž sjednání a uhrazení daňově podporovaného produktu spoření na stáří je možné ještě v tuto chvíli stihnout. 

Reklama

Dary na dobročinné účely vyjmenované v zákoně poskytnuté právnickým osobám se sídlem na území České republiky, Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor nebo vybraným fyzickým osobám lze uplatnit, pokud jejich úhrnná výše za rok činí minimálně 1 000 Kč nebo přesáhne 2 % ze základu daně. Má proto smysl si schovávat i potvrzení o darech na drobné částky a pak je sečíst za celý rok. Maximálně lze za rok 2025 uplatnit až 30 % ze základu daně. Podmínkou je, že dar byl poskytnut do konce roku 2025. Uplatnit lze rovněž bezplatné darování krve, krvetvorných buněk nebo orgánu od žijícího dárce. Jeden dar krve se oceňuje částkou 3 000 Kč, darování krvetvorných buněk nebo orgánu od žijícího dárce se oceňuje částkou 20 000 Kč. 

Na daňově podporované produkty spoření na stáří a daňově podporované pojištění dlouhodobé péče lze uplatnit vlastní příspěvky, tj. zaplacené účastníkem (nikoliv tedy příspěvek zaměstnavatele) až do výše 48 000 Kč za rok. Limit se sčítá za všechny produkty spoření na stáří dohromady. Není podstatné, zda byla částka hrazena postupně (např. měsíčně) nebo jednorázově před koncem roku. 

Mezi daňově podporované produkty spoření na stáří patří:

• penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem,
• doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření,
• penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění,
• soukromé životní pojištění,
• dlouhodobý investiční produkt (DIP).

Produkty musí být sjednány tak, aby splňovaly podmínky dané Zákonem o daních z příjmů na daňově podporované produkty spoření na stáří. V případě příspěvků na penzijní připojištění se státním příspěvkem lze odečíst od základu daně pouze část měsíčního příspěvku, která převyšuje částku, od které náleží nejvyšší státní příspěvek, tj. částky nad 1 700 Kč měsíčně.

Příklad

Paní Čepičková má pouze příjmy ze zaměstnání ve výši 50 000 Kč hrubého měsíčně, tj. 600 000 Kč za rok. Uplatňuje pouze základní slevu na poplatníka. Do konce roku 2025 poskytla tyto dary: dar neziskové organizaci (právnické osobě) na pomoc lidem zasaženým přírodní katastrofou 500 Kč, pravidelný měsíční dar 100 Kč na místní zvířecí útulek provozovaný obcí, před Vánoci poskytla dar 2 000 Kč organizaci (právnické osobě), která poskytuje pomoc dětem v těžké sociální situaci a jednou bezplatně darovala krev. Pravidelně si měsíčně přispívá na penzijní připojištění se státním příspěvkem částkou 1 500 Kč. 

Kolik ušetří na dani? Kolik si musí ještě do konce roku 2025 poslat na penzijní připojištění, aby dosáhla maximální daňové úspory 48 000 Kč? Jak by se situace změnila, kdyby si místo na penzijní připojištění se státním příspěvkem posílala částku 1 500 Kč měsíčně na dlouhodobý investiční produkt (DIP)?

Základ daně paní Čepičkové je 600 000 Kč, z toho daň 15 % bez uplatnění nezdanitelných částek činí 90 000 Kč. Po odečtení slevy na poplatníka 30 840 Kč za rok vychází daň 59 160 Kč.

Uplatnitelné dary: 

• Dar na přírodní katastrofy 500 Kč
• Dar na útulek 12 * 100 Kč = 1 200 Kč
• Dar dětem 2 000 Kč
• Bezplatné darování krve 3 000 Kč

Dary za 2025 mají celkovou hodnotu 6 700 Kč. Maximálně lze uplatnit 30 % z 600 000 Kč, tj. 180 000 Kč. Paní Čepičková může uplatnit celý dar 6 700 Kč.

Pravidelný měsíční příspěvek na penzijní připojištění 1 500 Kč je pod limitem pro státní příspěvek 1 700 Kč měsíčně, proto si ho uplatnit nemůže. Pokud by však ještě do konce roku poslala částku 200 Kč (do limitu 1 700 Kč) + 4 000 Kč měsíčně (maximální možný daňový odpočet) = 4 200 Kč * 12 = 50 400 Kč, mohla by si uplatnit maximální daňový odpočet 48 000 Kč. Pokud by částku 1 500 Kč místo penzijního připojištění se státním příspěvkem posílala na dlouhodobý investiční produkt (DIP), mohla by si uplatnit již částku 1 500 Kč * 12 měsíců = 18 000 Kč. Rovněž by si mohla sjednat dlouhodobý investiční produkt (DIP) ke stávajícímu penzijnímu připojištění a uplatňovat u něj daňový odpočet. 

Výpočet daňové úspory při uplatnění darů a maximálního daňově podporovaného produktu spoření na stáří 

• Základ daně paní Čepičkové 600 000 Kč
• Odečet za dary -6 700 Kč
• Odečet za produkty spoření na stáří -48 000 Kč

Základ daně po odečtu nezdanitelných částek je 545 300 Kč. Z toho daň 15 % činí 81 795 Kč. Po odečtení slevy na poplatníka 30 840 Kč za rok vychází daň 50 955 Kč. Paní Čepičková ušetřila díky nezdanitelným částkám 8 205 Kč na dani z příjmů. 

Spolupracující osoba

Možnost rozdělit část příjmů na spolupracující osobu se nehodí v každé situaci. Vyplatí se ale v případě, kdy podnikající fyzická osoba OSVČ má výrazně vyšší příjmy než druhý z manželů. Zvlášť pokud z důvodu vysokého základu daně hrozí zdanění příjmů vyšší sazbou daně 23 %, tedy pokud základ daně v roce 2025 přesahuje částku 1 676 052 Kč. Vyplatí se o ní uvažovat v případě, kdy spolupracující manžel nemá žádné vlastní příjmy nebo jen zcela minimální, zejména pokud je v kategorii tzv. státních pojištěnců (např. osoba pečující o dítě do 4 let věku). 

Spolupracující osoba je považována za OSVČ, ale nemá vlastní živnostenský list. Má však povinnost podávat daňové přiznání a přehledy OSVČ na sociální a zdravotní pojišťovny. Musí se registrovat jako OSVČ a platit zálohy na sociální a zdravotní pojištění jako OSVČ. Na spolupracujícího manžela nelze uplatnit slevu na manžela. Pokud je spolupracující osobou dítě, nelze na něj uplatňovat daňové zvýhodnění na dítě. Spolupracující osobou nemůže být dítě do ukončení povinné školní docházky.

Spolupracující osobu nelze použít, pokud má jeden z poplatníků paušální daň. Nejvíce lze uplatnit na spolupracujícího manžela 50 % příjmů, nejvýše 540 000 Kč základu daně z podnikání. Na ostatní spolupracující osoby nejvýše 30 % příjmů, max. 180 000 Kč. 

Příklad

Manžel OSVČ má příjmy z podnikání ve výši 4 mil. Kč, uplatňuje paušální výdaje 60 %. Při podnikání mu pomáhá spolupracující manželka, která čerpá rodičovskou dovolenou na dítě ve věku 2 let. Nemá žádné jiné příjmy. Vyplatí se mu rozdělit část příjmů na spolupracující manželku?

Bez spolupracující osoby:

• Příjmy 4 000 000 Kč
• Výdaje 1 200 000 Kč – maximální paušální výdaje 60 %
• Základ daně 2 800 000 Kč
• Daň 15 % z maximálního limitu 1 676 052 Kč = 251 408 Kč
• Daň 23 % z částky přesahující limit 1 676 052 Kč = 2 800 000 – 1 676 052 = 1 123 948 Kč * 23 % = 258 508 Kč
• Daň celkem 251 408 + 258 508 = 509 916 Kč
• Sleva na poplatníka -30 840 Kč
• Sleva na manželku -24 840 Kč
• Daň po slevách 454 236 Kč

S využitím spolupracující manželky – maximální převod 540 000 Kč

Manžel: 

• Příjmy 4 000 000 Kč
• Výdaje 1 200 000 Kč – maximální paušální výdaje 60 %
• Základ daně 2 800 000 Kč 
• Snížení základu daně o převod na manželku 540 000 Kč 
• Základ daně po snížení o spolupracující osobu 2 260 000 Kč
• Daň 15 % z maximálního limitu 1 676 052 Kč = 251 408 Kč
• Daň 23 % z částky přesahující limit 1 676 052 Kč = 2 260 000 Kč – 1 676 052 = 583 948 Kč * 23 % = 134 308 Kč 
• Daň celkem 251 408 + 134 308 Kč = 385 716 Kč
• Sleva na poplatníka -30 840 Kč
• Slevu na manželku nelze uplatnit při využití spolupracující osoby
• Daň po slevách 354 876 Kč

Manželka:

• Základ daně – příděl spolupracující osobě 540 000 Kč
• Daň 15 % z 540 000 Kč = 81 000 Kč
• Sleva na poplatníka -30 840 Kč
• Daň po slevách 50 160 Kč

Daň při použití spolupracující osoby činí 354 876 Kč + 50 160 Kč = 405 036 Kč.

Úspora na dani při využití spolupracující osoby 454 236 Kč – 405 036 Kč = 49 200 Kč.

V příkladu nebylo pro zjednodušení řešeno zaokrouhlování a nebylo řešeno ani placení sociálního a zdravotního pojistného. V daném příkladu by spolupracující manželka vykonávala vedlejší činnost pro účely důchodového pojištění a neplatil by pro ni minimální vyměřovací základ na zdravotní pojištění, takže by platila pojistné z vyměřovacího základu stanoveného z daňového základu 540 000 Kč. Pokud by však nevykonávala vedlejší činnost, platila by pro ni povinnost hradit minimální zálohy, resp. platby pojistného.

Co nedělat aneb Nejčastější chyby z praxe 

Ne každá daňová optimalizace je v souladu se zákony. Obecně jsou snahy snížit si daň spíše problematické. A leckdy může jít přímo o daňový podvod. Co tedy nedělat?

Fiktivní faktury

Možná už jste se setkali s tím, že vám jiný podnikatel nabídl, že vám vystaví fiktivní fakturu na plnění, které nikdy neproběhlo. Například na služby, které vám nedodal. Případně vám někdo nabídl, že fakturu za proběhnuté služby navýší. 

Motivací k takovému jednání může být snaha si uměle navýšit příjmy například pro účely vyšší bonity při posuzování příjmů pro účely úvěru. Je potřeba si uvědomit, že účast na takové transakci je podvodem a jedná se o trestný čin. Navíc dvojnásobný, pokud kromě daňového podvodu ještě pácháme úvěrový podvod tím, že se podílíme na fiktivním zvyšování příjmů.

Všechny výdaje, které máme uplatněné nebo zahrnuté v účetnictví, musí být na základě skutečných transakcí a jejich cena musí odpovídat skutečně sjednané ceně. Pokud bychom na takovýto podvod přistoupili, riskujeme nejen doměření daně a příslušné sankce, ale rovněž trestní stíhání.

Sbírání účtenek od kamarádů

Není to tak dávno, co v médiích proběhla informace, že finanční správa odhaluje podnikatele, kteří si uplatňují DPH z účtenek za pohonné hmoty, které neodpovídaly jejich spotřebě, ale sbírali je všude možně. 

Uplatňovat výdaje, které jste nevynaložili na své podnikání, ale posbírali jste je od rodiny či kamarádů nebo dokonce odkoupili, není cesta k daňové optimalizaci, ale k velkým problémům s finančním úřadem. Jen samotná účtenka nebo faktura není sama o sobě důkazem o tom, že jde o daňový výdaj. Uplatňujte vždy jen výdaje, které jste sami skutečně vynaložili na zajištění a udržení zdanitelných příjmů. 

Osobní spotřeba jako výdaj na podnikání

Zákon o daních z příjmů výslovně uvádí, že daňovým výdajem nejsou výdaje na osobní spotřebu poplatníka. Přesto se najdou podnikatelé, kteří se všechny své výdaje snaží uplatnit jako daňové výdaje, i když slouží k jejich osobní spotřebě. Finanční úřady tak doměřují daně za rodinné dovolené prezentované jako služební cesty, konzumace v restauraci vydávané za nájem salonku, vybavení domácnosti podnikatele, výdaje na relax či wellness, oblečení či předměty pro osobní potřebu a řadu dalších ryze osobních výdajů. 

Pamatujte si, že v daňovém řízení prokazuje poplatník, nikoliv správce daně. A důkazem není jen to, že ukážete doklad a řeknete k němu nějakou vymyšlenou historku. U každého výdaje musíte být schopni prokázat nezávislým důkazem, jak výdaj slouží k zajištění a udržení zdanitelných příjmů. 

Rovněž ze zákona daňovým výdajem nejsou výdaje na reprezentaci. A to i v případě, že tato reprezentace slouží k podnikání. Takovými výdaji jsou například různé obchodní dárky, pokud nejde o reklamní předmět, nebo občerstvení.

Pokud si nejste zcela jisti, který výdaj uplatnit lze a který nikoliv, raději se poraďte s daňovým poradcem.

Závěrem

Jak si legálně snížit základ daně z příjmu na poslední chvíli? Mezi hlavní možnosti patří volba metody uplatnění výdajů (skutečné vs. paušální), přičemž u příjmů z nájmu mohou být výhodnější skutečné výdaje (včetně odpisů a úroků z hypotéky). Dále je možné snížit základ daně o nezdanitelné částky, jako jsou dary na dobročinné účely nebo vlastní příspěvky na daňově podporované produkty spoření na stáří (až 48 000 Kč). Pro OSVČ s vysokými příjmy se může vyplatit rozdělení části příjmů na spolupracující osobu, což pomáhá snížit základ daně a vyhnout se 23% sazbě. 

Zároveň varuji před nelegálními postupy, jako jsou fiktivní faktury, sbírání cizích účtenek nebo uplatňování výdajů na osobní spotřebu či reprezentaci.

Autor: Zuzana Bartůšková – daňový poradce ev. č. 4960, jednatel BKP FINANCE s.r.o. – https://www.bkpfinance.cz.